UCP:FSP2A Filozofie a sociologie politik - Informace o předmětu

FSP2A Filozofie a sociologie politiky 2

Rozsah

2/0. 4 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

PhDr. Jan Slavíček, Ph.D. (přednášející)

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.

Informace učitele

Kurs Filozofie a sociologie politiky

Přednášející: PhDr. Jan Slavíček, Ph.D.

Počet semestrů: 2

Týdenní dotace: 2/0

Anotace:
Předmět seznamuje studenty v prvním semestru se zvláštnostmi a odlišnostmi politického myšlení jednotlivých civilizačních okruhů (Číny, Indie, judaismu, pravoslaví, islámu). Dále se zaměřuje na vývoj Západního politického myšlení od antiky do před-osvícenské doby. Důraz je při výkladu položen jednak na pochopení alternativnosti ve vývoji politického myšlení jak v rámci jednotlivých zemí, tak i uvnitř jednotlivých proudů, jednak na pochopení kontinuity tradic politického myšlení jednotlivých regionů.

Druhý semestr se vzhledem k profilu absolventů soustředí pouze na moderní západní politické myšlení. Zohledňuje tak skutečnost, že vlivem historických okolností se západní hodnoty staly základem uznávaného mezinárodního systému. Kurs tedy seznamuje studenty s vývojem západního politického myšlení od 18. století do současnosti. Stěžejní část je položena na analýze a komparaci jednotlivých ideologických směrů včetně výkladu moderních proudů 2. poloviny 20. století. Důraz je při výkladu položen jak na pochopení odlišností mezi jednotlivými ideologickými směry, tak i na jejich vzájemnou interakci.


Zimní semestr:

1. a) Politické ideologie - podstata a funkce:
• Politická ideologie, politická teorie, filozofie politiky.
• Formy a role ideologií.
• Hlavní témata politického myšlení a jejich proměny.
• Teorie vzniku státu.
b) Předantické politické myšlení:
• Společné a odlišné podmínky starověkých civilizací. Odlišnosti ve způsobech myšlení. Úloha měst.
• Politické myšlení Mezopotámie a Egypta.
2. Indické politické myšlení:
• Základní pravidla a úlohy indické kastovní společnosti.
• Hlavní témata indického politického myšlení.
• Mánavádharmašástra a Kautiljova Arthašástra.
3. Čínské politické myšlení:
• Státnost a tradice čínského politického myšlení.
• Koncept mandátu Nebes.
• Vývoj hodnot konfuciánství - Konfucius, Mencius, Sun-c.
• Porovnání hodnot konfuciánství s mohismem, legismem a taoismem.
• Neokonfuciánská obnova, ortodoxní konfucianismus a jeho dědictví.
4. a) Politické myšlení antického Řecka:
• Tradice řecké státnosti a vědy.
• Sokrates - pojetí politiky, loajalita ke státu.
• Platon - koncepce poznání, modely ideálního státu (Ústava vs. Zákony) , negativní vývoj forem moci.
• Aristoteles - koncepce poznání, pojetí státu, koncepce forem moci.
b) Politické myšlení antického Říma:
• Cicero a jeho pojetí Říma.
• Vliv antického myšlení na evropské středověké a novověké myšlení.
5. a) Politické myšlení judaismu:
• Starý zákon. Monoteismus a jeho politické souvislosti.
• Eschatologie a mesiášství židovského národa.
• Zákony a principy sociální spravedlnosti.
• Středověký a novověký judaismus.
b) Politické myšlení raného křesťanství:
• Římské imperium a křesťanství.
• Eschatologie a mesianismus.
• Vztah k politické moci, pojetí sociální spravedlnosti.
6. Politické myšlení Byzance a východního křesťanství:
• Raně křesťanské sekty a jejich role.
• Byzanc a Rusko jako „druhý“ a „třetí Řím“.
• Východní a západní křesťanství - rozdíly v pojetí vztahu státu a církve, vztahu náboženství a filozofie.
• Politické myšlení Ruska 18. a 19. století.
• Ruské geopolitické myšlení.
7. Politické myšlení středověkého západního křesťanství:
• Sv. Augustin – inspirace Tertulliánem. Koncepce dvou táborů, od politické koexistence ke spolupráci. Koncepce predestinace a odpovědnosti za zlo.
• Tomáš Akvinský a scholastika - vztah teologie a filozofie, názor na stát a jeho vztah s církví, práce a soukromé vlastnictví, stát a vláda.
• Proměny koncepcí vztahu státu a církve. Boj o investituru a konciliarismus.
8. Reformační politické myšlení:
• Krize pozdně středověkého křesťanství. Viklef a Hus jako předchůdci reformace.
• Lutherovo pojetí morálky a světské vlády
• Kalvínovo učení. Weberovo pojetí Kalvína v Protestantské etice a duchu kapitalismu.
• Müntzer a Zwingli – radikální/extremistické reformační proudy a jejich dědictví.
9. Islámské politické myšlení:
• Vznik a vývoj islámu. Mohamed a Korán.
• Pět pilířů islámu. Fatalismus, sociální spravedlnost, džihádh.
• Sunnismus a šíismus – rozdíly v politické doktríně.
• Islámská filozofie politiky - Ibn Sína (Avicenna), Ibn Rušd (Averroes) a Ibn Chaldun.
• Turecká říše. Wahhábismus a „islámský liberalismus“ (at-Tachtawi).
• Současná ideologická centra islámu a problémy současného islámu, islámský terorismus a jeho ideologické zakotvení.
10. Politické myšlení renesance:
• Alighieriho vliv.
• Machiavelli - metody zkoumání, koncepce dějin, nové pojetí politiky
• Bodin - teorie suverenity
• Erasmus Rotterdamský - politický ideál, pacifismus.
• More - model sociální utopie.
11. Politické myšlení národních revolucí 16. a 17. století:
• Vývoj západní společnosti v 16. a 17. století, vliv modernizace, nové filozofické směry.
• Grotius - koncepce práva, názor na vznik státu, spravedlivé a nespravedlivé války.
• Spinosa - pojetí přirozeného práva, politika a etika, politická svoboda.
• Anglické předrevoluční a revoluční politické myšlení.
• Skotské osvícenství.
12. Klasický liberalismus:
• Hlavní principy - individualismus, osobní svoboda, sociální spravedlnost, občanská společnost, ústavní vláda.
• Společenská smlouva v podání Hobbese a Locka.
• Madison a jeho koncepce republikanismu.
13. Politické myšlení v USA 17. - 19. století:
• Náboženské politické myšlení koloniálního období.
• Politické myšlení období americké revoluce – sepětí teorie a praxe.
• Střet demokratického republikanismu a federalismu a jeho dědictví (vč. secesionismu).
• Jacksonovská proměna americké demokracie.
• Odraz v Evropě – Tocqueville.


Letní semestr

1. Politické myšlení francouzského osvícenství:
• Royalisté – Voltaire.
• Parlamentaristé – Montesquieu.
• Republikáni – Rousseau.
• Idea společenského pokroku.
• Utopický radikalismus a revoluční myšlení.
• Konzervativní reakce na revoluci.
2. Německé politické myšlení 19. století:
• Kantovo osvícenství.
• Fichteho představa silného státu.
• Hegelův idealismus a představa dějinného pokroku. Mladohegelovci.
• Nietzscheho nihilismus a vůle k moci.
3. Konzervatismus:
• Burke - duchovní otec konzervatismu.
• Zakonzervování společenského řádu, lidská nedokonalost, organické pojetí společnosti, autorita a silný stát, úcta k majetku.
• Tři tradice konzervativního myšlení (francouzská – Maistre, Maurras; německá – koncepce organického státu; britská – koncepce smíšené ústavy a gradualismu).
• Konzervativní kritika revolucí.
4. Pragmatismus a utilitarismus:
• Americký pragmatismus – Dewey.
• Bentham a koncepce utilitarismu.
• John Stuart Mill – rozvinutí teorie utilitarismu.
• Sigdwickovo pojetí utilitarismu.
5. Komunismus:
• Utopický socialismus jako inspirace – Owen, Fourier, Saint-Simon.
• Hlavní principy marxismu.
• Marx a Engels – Komunistický manifest, Kapitál.
• Lenin – teorie řetězu, úloha komunistické strany.
• Stalin – revoluce v jedné zemi.
• Maovo pojetí komunismu.
6. Socialismus a nekomunistický marxismus:
• Jednotlivé internacionály a jejich význam.
• „Levicový“ anarchismus – největší spojenec i nepřítel komunismu.
• „Revizionismus“ a sociáldemokratismus – Bernstein.
• Lukács a Gramsci jako představitelé „nekomunistického“ marxismu.
• Frankfurtská škola.
7. Sociální liberalismus a křesťanská sociální nauka:
• Sociální liberalismus – Green, Hobhouse.
• Keynesovo pojetí politiky a ekonomiky.
• Křesťanská sociální nauka jako alternativa liberalismu a socialismu.
8. Fašismus a nacismus:
• Hlavní principy - jednota a totalita, antiracionalismus, boj, vůdcovství a elitářství, militantní nacionalismus.
• „Předchůdci“ - Maurras, Barres, Gentile.
• Mussolini a hodnoty fašismu.
• Hitler a Rosenberg - principy nacismu.
• Rozdíly mezi fašismem a nacismem.
9. Teorie demokracie:
• Přímá a zastupitelská demokracie.
• Pojetí Platóna a Aristotela.
• Osvícenské rozlišení demokracie a republiky.
• Liberální demokracie, anglosaské pojetí demokracie.
• Schumpeterovské pojetí demokracie.
• Lijphart – konsensuální a majoritní demokracie.
• Dahlova polyarchie.
10. Teorie elit:
• Koncepce Moscy, Pareta, Michelse.
• Kritika ze strany stoupenců pluralismu a socialismu.
• Moderní koncepce elit ve 2. pol. 20. stol.
• Neokorporativismus.
11. Teorie a kritika totalitarismu a autoritativních režimů:
• Výčtové teorie totalitarismu – Friedrich (+Brzezinski), Aron, Loewenthal.
• Filozofická kritika - Arendtová. Česká stopa - Preisner.
• Kritika totalitarismu v podání Poppera.
• Novější koncepce – Linz.
• Totalitární a autoritativní režimy – základní rozdíly.
12. Moderní liberalismus a libertarianismus:
• Hayekova koncepce liberalismu.
• Liberální kritika socialismu a „třetí cesty“.
• Soudobá kritika liberalismu.
• Teorie spravedlnosti Johna Rawlse jako pokračování sociálního liberalismu.
• Nozickova libertariánská reakce na Rawlse.
13. Nové směry politického myšlení 2. pol. 20. století:
• Egalitarismus.
• Komunitarismus.
• Multikulturalismus.
• Enviromentalismus.
• „Nová levice“, „neobolševismus“ a západní socialismus počátku 21. století.
• Střet civilizací v podání Huntingtona a Fukuyamův „konec dějin“.


Doporučená literatura (lze použít i jiná vydání):

ADAMOVÁ, Karolina - KŘÍŽKOVSKÝ, Ladislav. Dějiny myšlení o státě. Praha: ASPI, 2000
HEROLD, Vilém - MÜLLER, Ivan - HAVLÍČEK, Aleš, eds. Dějiny politického myšlení. II/1, Politické myšlení raného křesťanství a středověku. Praha: OIKOYMENH, 2011
HEROLD, Vilém - MÜLLER, Ivan - HAVLÍČEK, Aleš, eds. Dějiny politického myšlení. II/2, Politické myšlení pozdního středověku a reformace. Praha: OIKOYMENH, 2011
HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008
KRSKOVÁ, Alexandra. Dějiny evropského politického a právního myšlení: (kapitoly z dějin). Praha: Eurolex Bohemia, 2003
KULAŠIK, Peter a kol. Dejiny politických teórií (od staroveku do súčasnosti). Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela , 2003
LUPTÁK, Milan - PROROK, Vladimír. Politické ideologie a teorie: od starověku po rok 1848. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011
LYSÝ, Jozef. Kapitoly z dejín politického myslenia. Bratislava: Univerzita Komenského, 2000
MILLER, David, ed. et al. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Barrister & Principal, 2000
SLAVÍČEK, Jan. Antologie textů k dějinám politického myšlení. Praha: VŠMVV 2014.
SYLLABA, Theodor - VEBER, Václav, ed. - VÍTEK, Miloš, ed. Dějiny politických filozofií: (politické filozofie od antiky do konce 20. století). Hradec Králové: Gaudeamus, 2005
VALEŠ, Lukáš. Dějiny politického myšlení od starověku po Machiavelliho. Zavlekov: Pro Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni vydal AgAkcent, 2013
VALEŠ, Lukáš. Dějiny politických teorií. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007
ŽEGKLITZ, Jaromír, ed. Velké postavy politické filosofie: (sborník přednášek). Praha: Občanský institut, 1996


Podmínky atestace:

Předmět je ukončen po prvním semestru zápočtem, po druhém semestru zkouškou.

1. Zápočet:
Zápočet se skládá z následujících částí (u každí z nich je kritériem absolvování, tedy zisku bodů, alespoň 60 % úspěšných odpovědí):
A) 4 dobrovolné průběžné/opakovací testy s vahou každý 10 bodů. Ty budou psány vždy po třech přednáškách (na začátku přednášky další, případně v jednom předem určeném náhradním termínu) a budou zaměřeny na látku tří poslední absolvovaných přednášek.
B) Zápočtový test s vahou 40 bodů. Bude zaměřen na znalost prvních deseti textů z Antologie k dějinám politického myšlení (tj. Platón – Locke, viz literatura).
C) Ústní pohovor s vahou 60 bodů. Studenti si losují ze 13 témat odpovídajících 13 přednáškám v zimním semestru.

Celkově je třeba získat alespoň 60 bodů k udělení zápočtu. Student může absolvovat dobrovolné opakovací testy a pokud ve všech uspěje, neabsolvuje již povinně zápočtový test, ale pouze ústní pohovor. Pokud dobrovolné testy všechny neabsolvuje, musí psát jak zápočtový test, tak i absolvovat ústní pohovor. Ústní pohovor je ve všech případech povinný.

2. Zkouška
Zkouška se skládá z následujících částí:
A) 4 dobrovolné průběžné/opakovací testy s vahou každý 10 % výsledné známky. Ty budou psány vždy po třech přednáškách (na začátku přednášky další, případně v jednom předem určeném náhradním termínu) a budou zaměřeny na látku tří poslední absolvovaných přednášek.
B) Závěrečný test s vahou 40 %. Je povinný pro všechny studenty. Bude zaměřen na znalost posledních deseti textů z Antologie k dějinám politického myšlení (tj. Rousseau – Popper, viz literatura).
C) Ústní zkouška pohovor s vahou 60 %. Studenti si losují ze 13 témat odpovídajících 13 přednáškám v zimním semestru.

Výsledná známka je váženým průměrem známek dílčích (tj. ani „propadnutí“ = 4 u dílčí části ne-znamená automaticky propadnutí u celé zkoušky). Pokud student absolvuje dobrovolné opakovací testy, budou mu jejich výsledky započteny do výsledné známky v případě, že je to ku prospěchu zlepšení této známky. V opačném případě se k výsledkům dobrovolných testů nepřihlíží. Do váže-ného průměru se vždy započítávají výsledky všech dobrovolně napsaných testů, tj. nelze ty horší vyjmout a ponechat jen ty lepší.

Příklady výpočtu výsledné známky:
1. Student neabsolvoval žádný dobrovolný test, ze závěrečného testu obdržel známku 2, z ústního zkoušení známku 3.
Výsledná známka: 2 x 40 + 3 x 60 / 100 = 260 / 100 = průměr 2,6 = známka 3.
2. Student absolvoval čtyři dobrovolné testy se známkami 1, 1, 2, 3. Ze závěrečného testu obdržel známku 2, z ústního zkoušení známku 3.
Výsledná známka: 1 x 10 + 1 x 10 + 2 x 10 + 3 x 10 + 2 x 40 + 3 x 60 /140 = 330 / 140 = průměr 2,36 = známka 2.
3. Student absolvoval tři dobrovolné testy se známkami 3, 3, 4. Ze závěrečného testu obdržel známku 3, z ústního zkoušení známku 2.
Průměr bez započtení dobrovolných testů: 3 x 40 + 2 x 60 / 100 = 240 / 100 = 2,4.
Průměr se započtením dobrovolných testů: 3 x 10 + 3 x 10 + 4 x 10 + 3 x 40 + 2 x 60 / 130 = 340 / 130 = 2,62.
V tomto případě bude výsledná známka 2, k výsledkům dobrovolných testů se nepři

• Statistika zápisu (léto 2021, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.ucp.cz/predmet/ucp/leto2021/FSP2A