Vysoká škola hotelová v Praze
katedra hotelnictví
Hotelové inženýrství
studijní opora pro kombinovanou formu studia
doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc.
Ing. Petr Studnička
Praha 2014
2
Výuka předmětu HO 105 Hotelové inženýrství v kombinované formě studia
Identifikace předmětu
Znak: HOI
Název: Hotelové inženýrství
Určení: Gastronomie, hotelnictví a turismus
Management hotelnictví a lázeňství
Autor: doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc., Ing. Petr Studnička
Rozsah: Výuka probíhá ve třech modulech, celkem 15 hodin (5-5-5). Formou atestace je
zkouška (5 kreditů).
Garant: doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc.
• Přednášející: doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc., Ing. Petr Studnička
• Cvičící: Ing. Petr Studnička
• Zkoušející: doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc., Ing. Petr Studnička
Vymezení cíle předmětu
Cílem předmětu je osvojit si základní poznatky o přípravě hotelového provozu ve všech jeho
časových etapách se zaměřením na postavení ubytovacího zařízení v konkrétním území.
Studenti si objasní zákonitosti jednotlivých činností od výstavby až po přípravu hotelového
provozu, tj. od investičního záměru přes architektonický záměr, projektovou dokumentaci,
stavební řízení, úlohu generálního dodavatele, uživatele a provozovatele až po kolaudační
řízení. Absolvování kurzu umožní studentům jejich možné zařazení do týmu pracovníků, kteří
budou pověřeni výstavbou či rekonstrukcí ubytovacího zařízení.
Celkový studijní čas
• 160 hod.
Vybavení
• PC
• Internet
3
Návod práce se studijními texty
Studijní oporu předmětu Hotelové inženýrství je nezbytné chápat jako výchozí studijní
materiál, který doplňuje vlastní výuku předmětu v prezenční formě studia. Posluchačům by
studijní opora měla jednak pomoci orientovat se v základní problematice a jednak by je měla
motivovat k aktivní práci s informačními zdroji. Na konci každé kapitoly jsou uvedeny otázky
k procvičování, které by měly čtenářům nahradit přímou výuku, která probíhá v rámci
seminářů v prezenční formě studia.
4
Obsah
1.1 Úvodní tutoriál.................................................................................................................... 5
1.1.1 Průvodce kurzu.............................................................................................................. 5
1.1.2 Organizace studia .......................................................................................................... 7
1.2 Průvodce studiem modulu „Vztah hotelnictví a cestovního ruchu“.............................. 9
1. kapitola: Historie a vývoj hotelnictví............................................................................. 9
2. kapitola: Provázanost cestovního ruchu a hotelnictví.................................................. 13
1.3 Průvodce studiem modulu „Zvláštnosti služeb v hotelnictví“...................................... 18
3. kapitola: Vymezení pojmu hotel .................................................................................. 18
4. kapitola: Orientace služeb v hotelnictví....................................................................... 22
5. kapitola: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR............................... 26
1.4 Průvodce studiem modulu „Příprava hotelového provozu“ ........................................ 31
6. kapitola: Dokumentace pro projektování hotelového provozu .................................... 31
7. kapitola: Příprava hotelového provozu ........................................................................ 36
Správné odpovědi a řešení cvičení v jednotlivých kapitolách............................................ 40
5
1. modul = 5 hodin
1.1 Úvodní tutoriál
1.1.1 Průvodce kurzu
Obsahová náplň předmětu
1. Historie a vývoj hotelnictví – počátky ubytovacích služeb, mezníky v rozvoji
hotelnictví, hotelnictví v současnosti, vývoj hotelnictví v České republice.
2. Provázanost cestovního ruchu a hotelnictví – předpoklady cestovního ruchu, destinace
cestovního ruchu, význam ubytovacích služeb, druh ubytovacích zařízení.
3. Vymezení pojmu hotel – kategorizace ubytovacích zařízení, klasifikace a
standardizace ubytovacích zařízení, legislativní úprava.
4. Orientace služeb v hotelnictví – na potenciál, procesy a výsledky, hotelové výkony a
charakter služeb, jádro produktu v hotelnictví.
5. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR – význam a účel, kategorie a
třídy ubytovacích zařízení.
6. Dokumentace pro projektování hotelového provozu – investiční záměr, studie
proveditelnosti, architektonický záměr, projektová dokumentace, územní rozhodnutí,
stavební povolení, stavební deník, kolaudační řízení.
7. Příprava hotelového provozu – harmonogram činností, marketingový plán, finanční
plán, akční plán, organigram.
Studijní literatura
a) Povinná literatura
• BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového provozu. Praha:
MagConsulting, 2013. 338 str. ISBN 978-80-86724-45-4.
• BERÁNEK, J., KOTEK, P. (2007). Řízení hotelového provozu. Praha:
MagConsulting, 2007. 218 str. ISBN 978-80-8672430-0.
• KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J. (2011). Moderní hotelový management. Praha:
Grada Publishing, 2011. 195 str. ISBN 978-80-247-3868-0.
6
b) Doporučená literatura
• GARDINI, M. A. (2010). Grundlagen der Hotellerie und des
Hotelmanagements. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2010. 151 str.
ISBN 978-3-486-59731-8.
• VLČEK, J., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. (2013).
Inovace nabídky v hotelnictví na příkladu hotelu Stein. Praha: Press21, 2013.
82 str. ISBN 978-80-905181-3-1.
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon) ve znění pozdějších předpisů.
• Časopis Czech Hospitality and Tourism Papers. Praha: VŠH, 2005 – 2014.
ISSN 1801-1535.
c) Důležité internetové zdroje
• www.mmr.cz, www.ahrcr.cz, www.czso.cz, www.hotelstars.cz
Cíle výuky předmětu
Po úspěšném a aktivním absolvování výuky:
a) Student získá základní přehled o přípravě hotelového provozu před jeho otevřením
včetně potřebné dokumentace. Porozumí specifikám vztahu hotelnictví a cestovního
ruchu v konkrétním území. Bude znát zvláštnosti služeb v hotelnictví s přihlédnutím
k aktuálním trendům v oboru. Pochopí problematiku outsourcingu a probíhajících
integračních procesů v hotelnictví.
b) Student bude umět analyzovat vývoj hotelnictví a zpracovat prognózu pro další
období s využitím základních statistických údajů. Bude umět vysvětlit základní
principy Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro
klasifikaci a standardizaci ubytovacích zařízení.
c) Student bude schopen vyhodnocovat směr vývoje hotelnictví ze statistického
hlediska na různých územních úrovních (kraj, země, EU/Evropa, svět) včetně jejich
komparace. Bude schopen popsat nové trendy a inovace v hotelnictví se zaměřením na
přípravu a následné otevření hotelového provozu v konkrétním území. V rámci
tutoriálů si student bude kultivovat své argumentační schopnosti a bude veden
k průběžnému sledování aktuální situace v hotelnictví s důrazem na Českou republiku
a Evropskou unii.
7
Požadavky ke zkoušce
Předmět HO 105 Hotelové inženýrství je ukončen zkouškou, která má formu písemného testu.
Předpokladem pro její složení je:
• aktivní účast na výuce v jednotlivých modulech;
• prostudování základní literatury a studijní opory;
• splnění korespondenčních úkolů, resp. případové studie.
1.1.2 Organizace studia
Výuka předmětu HO 105 Hotelové inženýrství (semestrální kurz) je rozdělena na kontaktní a
distanční část a probíhá ve třech modulech. Kontaktní výuka (15 hodin) je realizována v rámci
tří soustředění, jde o 5+5+5 hodin přímé výuky. V každém soustředění se uskuteční výuka
jednoho modulu, který tvoří dvě povinné části: „Tutoriál“ a „Průvodce studiem“.
Převážná část kombinované formy studia předmětu HO 105 má sice distanční formu, avšak
z hlediska pedagogického přístupu ke studentům a jejich možnostem spolupracovat
s vyučujícím (tutorem), jde o průběžnou výuku. Na tutoriálech a ve studijních materiálech
jsou zadávány úkoly, jejichž splněním student dokládá průběžnost svého studia. Komunikace
s vyučujícím je zajištěna přes Internet (studnicka@vsh.cz) a v průběhu semestru může student
navštívit konzultační hodiny vyučujících. V případě problémového tématu má možnost
navštívit přednášky či semináře prezenčního studia. Pokud mu nestačí konzultace telefonická
či prostřednictvím výukového prostředí (Informační systém VŠH, dále jen „IS“), může si
student domluvit individuální (event. kolektivní) konzultaci. Administrativu studia zajišťuje
příslušná referentka studijního oddělení. Všechny kontakty mezi tutorem a studujícím
probíhají v rámci IS.
Časový harmonogram výuky a obsahové zaměření modulů
Předmět je zařazen do 1. semestru 1. ročníku navazujícího magisterského stupně studia v
oboru Management hotelnictví a lázeňství.
• 1. modul (září) = Vztah hotelnictví a cestovního ruchu (kap. 1 – 2)
• 2. modul (listopad) = Zvláštnosti služeb v hotelnictví (kap. 3 – 5)
• 3. modul (leden) = Příprava hotelového provozu (kap. 6 – 7)
8
Tutoriály
Na úvodním tutoriálu na začátku semestru jsou studenti seznámeni, v rámci tzv. Průvodce
kurzu, s obsahem předmětu, s časovým rozvržením výuky jednotlivých tematických okruhů,
se zařazením předmětu ve studijním plánu oboru, s povinnou literaturou, cílem výuky a
s požadavky ke zkoušce. Je zde vysvětlen přístup k tzv. studijním oporám (studijní materiály,
metodické listy) a způsob odevzdávání kontrolních úkolů v IS. Studentům je objasněn způsob
hodnocení kontrolních úkolů a termíny jejich odevzdání. Je probrána celková organizace
výuky.
Na průběžném tutoriálu (uprostřed semestru) tutor vyhodnocuje dosavadní práci studentů.
Studenti musí zaslat vyřešené úkoly elektronicky před zahájením týdenního soustředění. Tutor
upozorní na závažné nedostatky a v případě potřeby obtížná témata vysvětlí.
Na závěrečném tutoriálu na konci semestru učitel vyhodnotí uložené úkoly z minulého
tutoriálu a práci studentů za celý semestr. Upozorní na problémové otázky tematických
okruhů k písemnému zkouškovému testu. Podle potřeby proběhne společná konzultace.
Studenti jsou seznámeni s časovým harmonogramem zkoušek.
Průvodce studiem
V této kontaktní části studia je proveden metodický výklad (přednáška) daného tematického
celku. Studenti jsou seznámeni s tím, co budou studovat z povinné literatury (musí být
k dispozici pro studenty, přičemž všechny publikace povinné literatury k předmětu HO 105
jsou k dispozici v knihovně VŠH), jaká úskalí je čekají při samostudiu a jak jim bude tutor
pomáhat při studiu. Velká pozornost je věnována jejich práci se studijními oporami, které jim
nahrazují bezprostřední kontakt s vyučujícím na seminářích. Studijní opory jsou připraveny
pro každý tematický okruh. Jejich součástí jsou: cíle, úvod, vlastní výklad tématu, shrnutí
vyložené problematiky, klíčové pojmy, úkoly k zopakování a procvičení, odkazy na další
studijní zdroje a hodnocení. Studijní opory jsou vloženy v rámci IS do části HO 105, sekce
Manipulace se studijními materiály. Zpětnovazební prvky výuky (korespondenční úkoly)
vyučující vkládají v IS do sekce Odpovědníky. Jejich zadání musí být jednoznačné a nesmí
umožňovat různá řešení. Vypracované úkoly studenti vkládají do Odevzdávárny.
Při studiu předmětu HO 105 student využívá tři informační zdroje:
• metodologický výklad učitele, který vychází z předepsaných publikací;
9
• kontaktní výuku v rámci tutoriálu a samostudia;
• předepsané učebnice a metodické materiály.
1.2 Průvodce studiem modulu „Vztah hotelnictví a cestovního ruchu“
Modul tvoří dva tematické okruhy. Každý je probírán samostatně:
1. Historie a vývoj hotelnictví (mezníky v rozvoji, současnost)
2. Provázanost cestovního ruchu a hotelnictví (předpoklady, význam)
1. kapitola: Historie a vývoj hotelnictví
Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:
• s mezníky v historii hotelnictví;
• se stavem hotelnictví v České republice.
Úvod
Od první třetiny 19. století se přístřeší, kde člověk přenocuje během realizované cesty,
označuje pojmem hotel. Z francouzštiny jde o označení domu zařízeného pro ubytování
cestujících, které vychází z latinských slov hostis (cizinec) a hospitium (pohostinství).
V češtině toto slovo zdomácnělo kolem roku 1880. Vznik klasických hotelů je spjat s rychle
se rozvíjející železniční dopravou od 50. let 19. století. V té době se objevily i „luxusní hotely
na kolejích“ od společnosti Pullman, jejichž obdobou v Evropě byl slavný Orient Express.
Hotely ve velkých městech a lázeňských místech začaly vznikat až v polovině 19. století a
zpravidla byly situovány v blízkosti železničních stanic.
Klíčová slova:
Cestovní ruch, gastronomie, hotel, hotelnictví
Výklad vychází z učebnice BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového
provozu. Praha: MagConsulting, 2013
(kapitola 1: str. 15-21; kapitola 2: str. 22-32)
Výklad vychází z učebnice VLČEK, J. a kol. (2013). Inovace nabídky v hotelnictví na
příkladu hotelu Stein. Praha: Press21, 2013
(kapitola 1: str. 8-14)
10
Studijní text
1.1 Mezníky v historii hotelnictví
Průmyslová revoluce přispěla ke zvýšení tlaku odborů na zavedení normovaného pracovního
dne a každoroční dovolené. Tím vznikly základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu –
fond volného času a dostatek finančních prostředků. Ve společnosti se tak vytvořily dvě nové
třídy – střední třída městského obyvatelstva zaměstnaná v sektoru služeb (klientela pro osobní
železniční dopravu a organizované zájezdy) a třída bohatých finančníků a akcionářů (tvůrci
trhu cestovního ruchu – zakladatelé hotelů, cestovních kanceláří a agentur).
Hotely se začaly objevovat na přelomu 18. a 19. století a jejich vznik souvisel především
s rozvojem železniční dopravy. Postupně se staly chloubou každého města a v souvislosti
s objevením elektrické energie na přelomu 19. a 20. století se začaly do pokojů zavádět
technické vymoženosti. Rostoucí tlak na zkvalitňování ubytovacích a stravovacích služeb
přinesl rozvoj letecké dopravy (počátek 20. století) a následně rozvoj informačních
technologií. Hotely se začaly postupně sdružovat do různých asociací (1907 – British
Hospitality Association, 1910 – American Hotel Protective Association, později
přejmenována na American Hotel Association, 1947 – International Hotel Association, dnes
International Hotel & Restaurant Association).
V první polovině 20. století se prudký růst hotelového průmyslu v Evropě zastavil, a to
z důvodu probíhající 1. světové války a následné finanční krize. Další útlum zapříčinila 2.
světová válka. K masovému rozvoji dochází od 60. let minulého století v souvislosti
s rozvojem automobilové a letecké dopravy. Objevuje se i nový produkt – klubový cestovní
ruch.
Použijte literaturu:
BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového provozu. Praha: MagConsulting,
2013; kapitola 1: str. 15-21
Pojem k zapamatování:
Pojem hotel pochází z francouzštiny a jde o označení domu zařízeného pro ubytování
cestujících, které vychází z latinských slov hostis (cizinec) a hospitium (pohostinství).
11
Počátky ubytovacích služeb na našem území jsou údajně spjaty s činností řádu maltézských
rytířů, kteří od poloviny 12. století budovali tzv. komendy (útulky s řádovými sídly a špitály
pro nemocné). Od 2. poloviny 19. století se na našem území rozvíjelo hotelnictví především
v lázeňských místech. Úpadek nastal s příchodem 1. světové války. V meziválečném období
se začínaly v Československu tvořit první svazy hoteliérů a společenství živností. Ve 30.
letech 20. století vzniklo několik moderních hotelů evropského standardu (např. Alcron
v Praze). Po roce 1948 došlo ke znárodnění podniků a k zrušení soukromého podnikání.
V roce 1965 vytvořil ČEDOK na našem území síť 10 Interhotelů, které sloužily především
pro zahraniční návštěvníky. Mnoho hotelů bylo součástí okresních podniků Restaurace a
jídelny. Řada hotelů sloužila pouze členům odborových organizací v rámci vázaného
cestovního ruchu. Prvním československým hotelem, který měl franchisingovou smlouvu
s mezinárodním hotelovým řetězcem, byl pražský InterContinental. Po roce 1989 nastala
expanze ubytovacích zařízení, a to především přeměnou bývalých turistických ubytoven na
hotely. V první polovině 90. let vznikly první české hotelové řetězce EuroAgentur Hotels &
Travel a OREA HOTELS. Postupně na český trh pronikly hotelové společnosti Holiday Inn,
Marriott, Hilton a další.
Shrnutí kapitoly
Pojem hotel pochází z francouzštiny a jde o označení domu zařízeného pro ubytování
cestujících, které vychází z latinských slov hostis (cizinec) a hospitium (pohostinství). Vznik
klasických hotelů je spjat s rychle se rozvíjející železniční dopravou od 50. let 19. století.
Hotely ve velkých městech a lázeňských místech začaly vznikat až v polovině 19. století a
zpravidla byly situovány v blízkosti železničních stanic. V první polovině 20. století se
prudký růst hotelového průmyslu v Evropě zastavil, a to z důvodu probíhající 1. světové války
a následné finanční krize. Další útlum zapříčinila 2. světová válka. K masovému rozvoji
dochází od 60. let minulého století v souvislosti s rozvojem automobilové a letecké dopravy.
V Československu došlo po roce 1948 ke znárodnění podniků a k zrušení soukromého
podnikání. Po roce 1989 nastala expanze ubytovacích zařízení, a to především přeměnou
Pojem k zapamatování:
Hotel InterContinental v Praze byl prvním československým hotelem s franchisingovou
smlouvou. Prvními českými hotelovými řetězci byly řetězce EuroAgentur Hotels &
Travel a OREA HOTELS.
12
bývalých turistických ubytoven na hotely. V první polovině 90. let vznikly první české
hotelové řetězce EuroAgentur Hotels & Travel a OREA HOTELS. Postupně na český trh
pronikly hotelové společnosti Holiday Inn, Marriott, Hilton a další.
Pojmy k zapamatování
EuroAgentur Hotels & Travel, InterContinental, International Hotel & Restaurant
Association, OREA HOTELS
Úkoly k zopakování a procvičení
1. Označte, zda je výrok pravdivý (P) či nepravdivý (N) /5 bodů/
a/ Pojem hotel vychází ze slov latinského původu hostis (host) a hospitium (hotelnictví). P / N
b/ ČEDOK vytvořil na našem území síť 10 Interhotelů. P / N
c/ První hotely vznikaly v blízkosti letišť a u vodních ploch. P / N
d/ Prvním hotelem s franchisingovou smlouvu byl v Československu Hilton Prague. P / N
e/ Ke znárodnění podniků došlo v Československu v roce 1948. P / N
Další studijní zdroje
[1] GARDINI, M. A. (2010). Grundlagen der Hotellerie und des Hotelmanagements.
München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2010. 151 str. ISBN 978-3-486-59731-8.
Prostřednictvím úkolů si ověříte, zda jste porozuměli obsahu kapitoly. Kontrola znalostí
získaných studiem kapitoly je základem Vašeho sebehodnocení. Splnění požadavků
uvedených v „hodnocení“ je předpokladem pro studium další kapitoly.
Za každou správnou odpověď si připočtěte 1 bod. Celkem můžete získat 5 bodů.
Splnění úkolů k zopakování a procvičení přispělo k prohloubení a upevnění Vašich znalostí
získaných studiem kapitoly. Pokud jste v rámci sebehodnocení získali 4 – 5 bodů, můžete
přistoupit ke studiu další kapitoly. Jestliže jste získali méně než 4 body, pokuste se zlepšit
studijní výsledek pozornějším studiem kapitoly, event. se spojte s tutorem předmětu.
13
2. kapitola: Provázanost cestovního ruchu a hotelnictví
Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:
• s významem ubytovacích služeb pro rozvoj cestovního ruchu v destinacích cestovního
ruchu.
Úvod
Pobytový cestovní ruch není možné rozvíjet bez existence ubytovacích a stravovacích
zařízení. V destinacích cestovního ruchu existují různé druhy ubytovacích zařízení, které se
dle jejich technické vybavenosti a kvality poskytovaných služeb rozdělují do kategorií a tříd.
Klíčová slova:
Cestovní ruch, hotelnictví, kategorie, předpoklady, třída
Studijní text
2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu a hotelnictví
Území využitelné pro cestovní ruch musí disponovat vhodnými předpoklady. Ty musí
existovat v určitém minimálním množství a nezbytné struktuře, tj. počtu přírodních a dalších
atraktivit a jejich hodnotě, originalitě, četnosti, územní koncentraci, dostupnosti, dále je
nezbytná základní suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu a dále i všeobecná
infrastruktura využitelná konkrétním typem (druhem, formou) cestovního ruchu. Region
cestovního ruchu musí mít určitou minimální rozlohu, protože pro existenci alespoň
minimálního množství předpokladů cestovního ruchu je nezbytná velikost území, přičemž
záleží na charakteru prostorové náročnosti. Z uvedeného dále vyplývá, že region cestovního
ruchu je přirozený územní celek s následujícími charakteristikami:
• stejnorodé geografické a geomorfologické území ohraničené víceméně přirozeným
způsobem (horstvo, vodní toky, reliéf krajiny), event. dalšími znaky, odlišné od
sousedního ostatního území;
• kulturně-historické dědictví, resp. do jisté míry určitý typ památek a dalších uměle
vytvořených atraktivit, aktivit spojených s kulturně-historickým dědictvím;
Použijte literaturu:
VLČEK, J., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. (2013). Inovace
nabídky v hotelnictví na příkladu hotelu Stein. Praha: Press21, 2013; kapitola 1: str. 8-15
14
• historický a kulturní vývoj, životní styl, zvyky populace, jež vytvořily určitá specifika
ve srovnání s okolím;
• prvky (minimální) návazné vybavenosti místa.
Region cestovního ruchu musí mít minimální velikost a vybavenost, aby byl trhem rozpoznán
a akceptován. Hranice akceptovatelnosti je relativní, nikoliv pevná, trvale platná, závisí na
mnoha proměnných. Určuje ji trh. Region musí být pro trh čitelný a srozumitelný (včetně
názvu), záleží kromě jiného na jeho vzdálenosti od trhu, informovanosti trhu atd. Region
cestovního ruchu vystupuje na trhu jako destinace cestovního ruchu, která je charakteristická
následujícími znaky:
• je definována z pohledu návštěvníka, který si území vybírá;
• je geografickým prostorem v různé územní velikosti;
• musí být vybavena atraktivitami a souborem zařízení pro poskytování služeb.
Předmětem nabídky jsou všechny služby a zboží, které slouží k uspokojení potřeb účastníků
cestovního ruchu. Destinace disponuje dvěma typy nabídky:
• primární (atraktivity) – přírodní, kulturně-historické, kulturně-společenské;
• sekundární (vybavenost) – suprastruktura cestovního ruchu, infrastruktura cestovního
ruchu, všeobecná infrastruktura.
Z hlediska Mariotovy funkčně-chronologické metody, která přiřazuje jednotlivým typům
nabídky určitý druh předpokladů rozvoje cestovního ruchu, se rozlišují předpoklady:
• lokalizační – atraktivity cestovního ruchu;
• realizační – vybavenost destinace cestovního ruchu;
• selektivní – charakteristické znaky účastníků cestovního ruchu pro poskytovatele
služeb.
Atraktivity (příroda, památky, akce) jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, jako solitéry jsou
shlukovány do souborů a stávají se ucelenou atraktivitou cestovního ruchu, která uspokojuje
potřeby účastníků cestovního ruchu. Z výše uvedeného je zřejmé, že destinace cestovního
ruchu musí na trhu:
• disponovat dostatečnou kvalitní lůžkovou kapacitou;
• mít kvalitní a moderní infrastrukturu pro volný čas;
15
• být řízena organizací destinačního managementu.
Pobytový cestovní ruch není možné rozvíjet bez existence ubytovacích a stravovacích
zařízení. V destinacích cestovního ruchu existují různé druhy ubytovacích zařízení, které se
dle jejich technické vybavenosti a kvality poskytovaných služeb rozdělují do kategorií a tříd.
Kategorie vyjadřuje druh ubytovacího zařízení, třída vyjadřuje standard vybavenosti, kvalitu
poskytovaných služeb a označuje se hvězdičkami. Ubytovací zařízení se člení:
• z hlediska sezónnosti – celoroční (v provozu 12 měsíců v roce), sezónní (v provozu
maximálně 9 měsíců v roce);
• z hlediska druhu – hotelová, parahotelová;
• z hlediska velikosti – malá (do 100 lůžek), střední (od 101 do 250 lůžek), velká (více
než 250 lůžek).
Nejsložitějším ubytovacím zařízením je hotel. Jeho základní prostorovou jednotkou je
hotelový pokoj. Lůžko se pokládá za výkonovou jednotku. Kromě ubytovacích služeb hotely
poskytují i stravovací, společenské a zábavní služby, ale i další doplňkové služby. Pro
mezinárodní cestovní ruch mají význam především velké hotelové řetězce.
Shrnutí kapitoly
Nabídka v destinaci cestovního ruchu se rozděluje na primární (atraktivity) a sekundární
(vybavenost službami a zařízeními cestovního ruchu). Sekundární nabídku destinace tvoří
suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací služby), infrastruktura cestovního
ruchu (např. horská služba, turistické informační centrum, rekreační doprava) a všeobecná
infrastruktura (komunikační a technické sítě).
K zapamatování:
Pobytový cestovní ruch není možné rozvíjet bez existence ubytovacích a stravovacích
zařízení, která jsou součástí suprastruktury cestovního ruchu. Dle Mariotovy funkčně
chronologické metody jsou stěžejní realizační předpoklady cestovního ruchu, jejichž
součástí je vybavenost destinace cestovního ruchu.
16
Pojmy k zapamatování
Hotel, primární a sekundární nabídka destinace cestovního ruchu, suprastruktura cestovního
ruchu
Úkoly k zopakování a procvičení
1. Doplňte do tabulky typ předpokladů cestovního ruchu /3 body/
Atraktivity CR Vybavenost destinace CR Znaky účastníků CR
2. Vyberte jednu správnou odpověď /5 bodů/
1/ Primární nabídku destinace cestovního ruchu tvoří:
a/ služby a zařízení cestovního ruchu
b/ atraktivity cestovního ruchu
c/ předpoklady cestovního ruchu
2/ Sezónní ubytovací zařízení je v provozu:
a/ maximálně 9 měsíců v roce
b/ minimálně 9 měsíců v roce
c/ průměrně 6 měsíců v roce
3/ Z hlediska druhu se ubytovací zařízení dělí na:
a/ hotelová a parahotelová
b/ hromadná a individuální
c/ sezónní a celoroční
4/ Destinace cestovního ruchu musí disponovat:
a/ turistickým informačním centrem
b/ orgánem veřejné správy
c/ organizací destinačního managementu
Prostřednictvím úkolů si ověříte, zda jste porozuměli obsahu kapitoly. Kontrola znalostí
získaných studiem kapitoly je základem Vašeho sebehodnocení. Splnění požadavků
uvedených v „hodnocení“ je předpokladem pro studium další kapitoly.
17
5/ Všeobecnou infrastrukturu tvoří sítě:
a/ komunikační
b/ komunikační a technické
c/ technické
3. Doplňte vhodná spojení do textu /2 body/
Ubytovací a stravovací zařízení jsou součástí ………………………… cestovního ruchu.
Nejsložitějším ubytovacím zařízením je …………………
Další studijní zdroje
[1] KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J. (2011). Moderní hotelový management. Praha: Grada
Publishing, 2011. 195 str. ISBN 978-80-247-3868-0.
Za každou správnou odpověď si připočtěte 1 bod. Celkem můžete získat 10 bodů.
Splnění úkolů k zopakování a procvičení přispělo k prohloubení a upevnění Vašich znalostí
získaných studiem kapitoly. Pokud jste v rámci sebehodnocení získali 8 – 10 bodů, můžete
přistoupit ke studiu další kapitoly. Jestliže jste získali méně než 8 bodů, pokuste se zlepšit
studijní výsledek pozornějším studiem kapitoly, event. se spojte s tutorem předmětu.
Korespondenční úkol
S využitím získaných informací zpracujte esej v rozsahu 5 normostran, ve které:
• popište vybrané ubytovací zařízení hotelového typu v kontextu zaměření
kapitol 1 – 2,
• vysvětlete postavení hotelu v konkrétním území – destinaci cestovního ruchu.
Zpracovaný esej uložte v PDF pod Vaším UČO (např. 1199.pdf) a vložte do IS, sekce HO
105, část Odevzdávárna nejpozději 7 dní před příštím modulem. Na dalším tutoriálu
obdržíte hodnocení, které je nezbytnou podmínkou pro složení zkoušky z předmětu
Hotelové inženýrství.
18
2. modul = 5 hodin
1.3Průvodce studiem modulu „Zvláštnosti služeb v hotelnictví“
Modul tvoří tři tematické okruhy. Každý je probírán samostatně:
3. Vymezení pojmu hotel (kategorizace, klasifikace, standardizace)
4. Zvláštnosti služeb v hotelnictví (výkony, charakter)
5. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR (význam a účel, kategorie a
třídy ubytovacích zařízení)
3. kapitola: Vymezení pojmu hotel
Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:
• s kategorizací, klasifikací a standardizací ubytovacích zařízení včetně legislativní
úpravy.
Úvod
Destinace cestovního ruchu je vymezována z pohledu veřejného sektoru v návaznosti na
financování marketingových aktivit na základě minimálních hodnot indikátorů, přičemž těmi
stěžejními jsou počet přenocování, rozpočet na marketing a počet lůžek v ubytovacích
zařízeních s minimálně 3*. Území destinace musí disponovat zároveň velmi moderní
infrastrukturou pro trávení volného času a podnikatelsky založeným managementem
destinace. Nesplňuje-li destinace níže uvedená technicko-administrativní kritéria, nemá smysl
v ní vytvářet organizaci destinačního managementu.
Klíčová slova:
Destinace cestovního ruchu, hotelová zařízení, parahotelová zařízení
Výklad vychází z učebnice BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového
provozu. Praha: MagConsulting, 2013
(kapitola 1: str. 15-21; kapitola 2: str. 22-32)
Výklad vychází z učebnice VLČEK, J. a kol. (2013). Inovace nabídky v hotelnictví na
příkladu hotelu Stein. Praha: Press21, 2013
(kapitola 1: str. 8-14)
19
Studijní text
3.1 Kategorizace, klasifikace a standardizace ubytovacích zařízení
Význam hotelnictví pro cestovní ruch je stěžejní. Ubytovací služby totiž umožňují ubytování
a přenocování během cestování v místech mimo obvyklé prostředí. Z hlediska statistického
vyjádření mají zásadní význam tzv. hromadná ubytovací zařízení (HUZ). Jedná se o taková
zařízení, která disponují více než pěti pokoji nebo více než deseti lůžky. Disponuje-li
ubytovací zařízení méně pokoji, resp. méně lůžky, jedná se o tzv. individuální ubytovací
zařízení (IUZ). V České republice je v současné době dle dat ČSÚ 7.600 hromadných
ubytovacích zařízení a dle údajů MMR ČR 21.000 individuálních ubytovacích zařízení.
Hotelnictví je podstatnou součástí cestovního ruchu a reprezentuje významný podíl na
hodnotovém řetězci, který je službami cestovního ruchu vytvářen. K základním aktivitám
patří tvorba a prodej služeb cestovního ruchu, příp. balíčků služeb v oblasti dopravy,
ubytovacích a stravovacích služeb, jakož i v rámci doplňkových služeb cestovního ruchu.
Díky těmto skutečnostem patří hotelnictví k ryzím podnikům cestovního ruchu, na kterých je
závislá nabídka dalších výkonů v cestovním ruchu. Formy ubytovacích zařízení lze rozdělit
do dvou skupin (Schéma 1), které jsou vyvolávány požadavky poptávky na trhu cestovního
ruchu – na jedné straně se jedná o hotelnictví – Hôtellerie proprement dite (tradiční ubytovací
služby), na druhé straně jde o parahotelnictví – Hébergement complémentaire (dodatečné
ubytování).
Schéma 1: Rozdělení ubytovacích zařízení na hotelová a parahotelová
Použijte literaturu:
VLČEK, J., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. (2013). Inovace
nabídky v hotelnictví na příkladu hotelu Stein. Praha: Press21, 2013; kapitola 1: str. 8-15
Hotelnictví Parahotelnictví
Ubytovací zařízení
Hotel
Hotel garni
Motel
Pension
Botel
Turistické ubytovny
Apartmánové byty
Kempy
Vysokoškolské koleje
Ubytování v soukromí
Aparthotel
Ubytovna
20
Hotelnictví lze v současné době charakterizovat jako nedílnou součást služeb cestovního
ruchu. Bez možnosti stravování a ubytování není možné realizovat cestovní ruch. Předmětem
hotelnictví je výstavba, řízení a organizace hotelů i velkých hotelových řetězců,
zabezpečování jejich provozu a poskytování hotelových služeb. Vážnosti oboru přispívá i
správné používání odborné terminologie. Mezi velmi často používané pojmy patří kategorie a
třída ubytovacího zařízení, protože novela živnostenského zákona č. 356/1999 Sb. ze dne 9.
12. 1999 ukládá v § 17 v odstavci 8 povinnost označit ubytovací zařízení poskytující
přechodné ubytování kategorií a třídou. Kategorie ubytovacího zařízení vyjadřuje druh
ubytovacího zařízení – hotel, hotel garni, motel, penzion, botel, depandance, turistická
ubytovna, chatová osada, kemp. Třída ubytovacího zařízení vyjadřuje úroveň a rozsah
poskytovaných služeb, kvalitu vybavení ubytovacího zařízení a velikost plochy pokoje. Třída
se vyjadřuje pomocí hvězdiček a v současné době rozeznáváme následující třídy:
* Tourist
** Economy
*** Standard
**** First Class
***** Luxury
Tzv. ½ * Superior
Shrnutí kapitoly
Z hlediska statistického vyjádření mají zásadní význam tzv. hromadná ubytovací zařízení
(HUZ). Jedná se o taková zařízení, která disponují více než pěti pokoji nebo více než deseti
lůžky. Disponuje-li ubytovací zařízení méně pokoji, resp. méně lůžky, jedná se o tzv.
individuální ubytovací zařízení (IUZ). Formy ubytovacích zařízení lze rozdělit do dvou
skupin, které jsou vyvolávány požadavky poptávky na trhu cestovního ruchu – na jedné straně
se jedná o hotelnictví – Hôtellerie proprement dite (tradiční ubytovací služby), na druhé
straně jde o parahotelnictví – Hébergement complémentaire (dodatečné ubytování).
K zapamatování:
Z hlediska statistického vyjádření se rozdělují ubytovací zařízení na hromadná a
individuální. Formy ubytovacích zařízení lze rozdělit na hotelová a parahotelová.
Kategorie ubytovacího zařízení vyjadřuje druh (např. hotel, penzion), třída vyjadřuje
úroveň a rozsah poskytovaných služeb.
21
Předmětem hotelnictví je výstavba, řízení a organizace hotelů i velkých hotelových řetězců,
zabezpečování jejich provozu a poskytování hotelových služeb.
Pojmy k zapamatování
Druh a třída ubytovacího zařízení, hotelnictví a parahotelnictví, hromadné a individuální
ubytovací zařízení
Úkoly k zopakování a procvičení
1. Vyberte správnou odpověď /4 body/
1/ Třída ubytovacího zařízení se:
a/ vůbec neoznačuje
b/ označuje hvězdičkami
c/ vyjadřuje druhem ubytovacího zařízení
2/ Mezi parahotelová ubytovací zařízení nepatří:
a/ hotely
b/ pensiony
c/ kempy
3/ Hromadná ubytovací zařízení mají více než:
a/ 5 pokojů nebo 10 lůžek
b/ 10 pokojů nebo 20 lůžek
c/ 50 pokojů nebo 100 lůžek
4/ Superior označuje:
a/ 5 hvězdiček
b/ tzv. ½ hvězdičku
c/ rozmezí výhradně mezi 3 a 4 hvězdičkami
Prostřednictvím úkolů si ověříte, zda jste porozuměli obsahu kapitoly. Kontrola znalostí
získaných studiem kapitoly je základem Vašeho sebehodnocení. Splnění požadavků
uvedených v „hodnocení“ je předpokladem pro studium další kapitoly.
22
5/ Který zákon/-ík ukládá povinnost označit druh ubytovacího zařízení?
a/ občanský
b/ práce
c/ živnostenský
Další studijní zdroje
[1] BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového provozu. Praha: MagConsulting,
2013. 338 str. ISBN 978-80-86724-45-4.
4. kapitola: Orientace služeb v hotelnictví
Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:
• s orientací služeb na potenciál, procesy a výsledky, hotelové výkony a jádro produktu.
Úvod
Cílem hotelnictví je efektivní prodej ubytovacích kapacit, který lze vyhodnocovat pomocí
poměrových ukazatelů, kterými jsou např. RevPAR a GOPPAR. Zkratka RevPAR (Revenue
per Available Room) označuje celkový příjem (tržbu, výnos) za disponibilní pokoj, který
vychází z průměrné denní sazby za prodaný pokoj (ADR – average daily room rate) a
procentuální obsazenosti kapacit (Occ %). Druhým ukazatelem je GOPPAR (Gross Operating
Profit per Available Room), který vyjadřuje hrubý provozní zisk na disponibilní pokoj.
Klíčová slova:
Jádro produktu, orientace služeb, výkonové ukazatele
Za každou správnou odpověď si připočtěte 1 bod. Celkem můžete získat 5 bodů.
Splnění úkolů k zopakování a procvičení přispělo k prohloubení a upevnění Vašich znalostí
získaných studiem kapitoly. Pokud jste v rámci sebehodnocení získali 4 – 5 bodů, můžete
přistoupit ke studiu další kapitoly. Jestliže jste získali méně než 4 body, pokuste se zlepšit
studijní výsledek pozornějším studiem kapitoly, event. se spojte s tutorem předmětu.
23
Studijní text
4.1 Orientace služeb na potenciál, procesy a výsledky
V rámci tržní struktury podnikatelské subjekty řeší dva základní problémy:
• zajistit nabídku širokého spektra produkce, která odpovídá potřebám poptávky;
• dosáhnout takové ziskovosti (efektivnosti) firem v odvětví, která odpovídá průměrné
míře zisku v celé ekonomice.
Tržní struktura v segmentu hotelnictví a lázeňství je významně ovlivněna Oficiální jednotnou
klasifikací ubytovacích zařízení České republiky, protože na začátku podnikání je každý
podnikatelský subjekt objektivně nucen zvolit si příslušnou kategorii a třídu ubytovacího
zařízení. Míra koncentrace není v segmentu hromadných ubytovacích zařízení v České
republice standardně zjišťována. Za náhradní ukazatel, který umožňuje popsat tržní strukturu
v hotelnictví, lze považovat ubytovací kapacitu hotelů. Největší vypovídací hodnotu má počet
lůžek, event. počet pokojů. Rozlišení podle lůžek představuje tzv. technickou koncentraci,
která má pro analýzu tržních struktur největší význam, neboť dovoluje mj. pominout otázku
pohybu cen. Ekonomická a finanční koncentrace v odvětví jsou odvozeny od technické
koncentrace.
Nedokonale konkurenční trh hotelnictví není roztříštěn na izolované podnikatelské celky, ale
je rozdělen na segmenty (skupiny) – hotely *****, hotely ****, ostatní hotely (tj. hotely
Tourist, Economy, Standard) a pensiony. Podle kritéria „počet pokojů (počet lůžek)“ můžeme
podnikatelské subjekty v hotelnictví rozdělit na velké, malé a střední. Z hlediska předmětu
našeho zkoumání upozorníme jen na nejdůležitější příčiny efektivnosti malých a středních
podniků (MSP) v segmentu hotelnictví:
• MSP používají technologie nenáročné na kapitál a z hlediska produkce se pohybují
v technologickém optimu;
• MSP vystupují jako specialisté, jejichž technická úroveň je díky mikroelektronice
srovnatelná s velkými podniky;
• MSP disponují potřebným sociálním kapitálem, který podněcuje zavádění
organizačních a marketingových inovací.
Použijte literaturu:
GARDINI, M. A. (2010). Grundlagen der Hotellerie und des Hotelmanagements.
München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2010; kapitola 2: str. 25-33
24
Tržní síla MSP v hotelnictví nesouvisí jen s velikostí firmy. I malá firma může mít velkou sílu
na relativně malém trhu. Jednotlivé podnikatelské subjekty v hotelnictví disponují ve svém
přímém okolí faktickým monopolem nabídky, který je diferencuje a jehož
monopolizovatelnou podmínkou (konkurenční výhodou) je nejčastěji umístění v dané lokalitě,
značka, specialita v jejich nabídce apod. Koncentraci podniků v segmentu hotelnictví výrazně
ovlivňují lokální rozdíly, jejichž základem je obvykle atraktivita (diferenciace produkce),
která nemůže být přemístěna.
Tržní struktura v segmentu hotelnictví se průběžně mění a management hotelů musí
analyzovat tyto změny, aby mohl predikovat vliv diferenciace podniků na tvorbu cen.
Zároveň musí přihlédnout k tomu, že význam cenové konkurence klesá. Potenciální zákazník
je stále výrazněji ovlivňován necenovou konkurencí. Nejdůležitějším nástrojem
konkurenčního boje se v době rozvinutých komunikačních sítí stává poskytování informací o
nabídce hotelů. Vzhledem k vlivu umístění hotelu na jeho hospodaření je tržní struktura
v tomto odvětví výsledkem průniku relativně koncentrovaného oligopolu a monopolní
konkurence.
Terciární sektor v České republice po roce 1989 prudce vzrostl. Vzrostl významně i počet
malých a středních zařízení poskytujících v rámci tohoto sektoru služby účastníkům jak
domácího, tak příjezdového cestovního ruchu. Ve službách v rámci výjezdového cestovního
ruchu prudce vzrostla malá a střední zařízení poskytující služby do té doby privilegovaných
několika velkých cestovních kanceláří.
Shrnutí kapitoly
Tržní struktura v segmentu hotelnictví a lázeňství je významně ovlivněna Oficiální jednotnou
klasifikací ubytovacích zařízení České republiky, protože na začátku podnikání je každý
podnikatelský subjekt objektivně nucen zvolit si příslušnou kategorii a třídu ubytovacího
zařízení. Terciární sektor v České republice po roce 1989 prudce vzrostl. Vzrostl významně i
K zapamatování:
RevPAR (Revenue per Available Room) označuje celkový příjem (tržbu, výnos) za
disponibilní pokoj, který vychází z průměrné denní sazby za prodaný pokoj (ADR –
average daily room rate) a procentuální obsazenosti kapacit (Occ %). Druhým ukazatelem
je GOPPAR (Gross Operating Profit per Available Room), který vyjadřuje hrubý provozní
zisk na disponibilní pokoj.
25
počet malých a středních zařízení poskytujících v rámci tohoto sektoru služby účastníkům jak
domácího, tak příjezdového cestovního ruchu.
Pojmy k zapamatování
GOPPAR, malé a střední podniky (MSP), RevPAR
Úkoly k zopakování a procvičení
1. Vyberte správnou odpověď /4 body/
1/ Ukazatel GOPPAR vyjadřuje:
a/ hrubý provozní zisk na disponibilní pokoj
b/ celkový příjem za disponibilní pokoj
c/ průměrnou denní sazbu za prodaný pokoj
2/ Význam terciárního sektoru a oboru hotelnictví v České republice po roce 1989:
a/ vzrostl
b/ stagnoval
c/ klesl
3/ Dle velikosti převažují v oboru hotelnictví podniky:
a/ velké a střední
b/ malé a střední
c/ velké a malé
4/ Rozlišení zařízení podle pokojů, resp. lůžek představuje tzv.:
a/ oficiální klasifikaci
b/ standardní kategorizaci
c/ technickou koncentraci
5/ Obsazenost ubytovacího zařízení se vyjadřuje v:
a/ poměrových ukazatelích RevPAR, GOPPAR
Prostřednictvím úkolů si ověříte, zda jste porozuměli obsahu kapitoly. Kontrola znalostí
získaných studiem kapitoly je základem Vašeho sebehodnocení. Splnění požadavků
uvedených v „hodnocení“ je předpokladem pro studium další kapitoly.
26
b/ procentech
c/ průměrnou denní sazbou za pokoj
Další studijní zdroje
[1] KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J. (2011). Moderní hotelový management. Praha: Grada
Publishing, 2011. 195 str. ISBN 978-80-247-3868-0.
5. kapitola: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR
Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:
• s významem a účelem, kategorií a třídou ubytovacích zařízení.
Úvod
Dříve byly k dispozici Oborové normy ON 735412 pro ubytovací zařízení a ON 735413 pro
odbytová střediska. Zmíněné oborové normy na začátku 90. let 20. století byly zrušeny, ale
nikdo nekonstatoval, co je nahrazuje, přestože platila povinnost podle živnostenského zákona
označit viditelně ubytovací zařízení kategorií a třídou. Profesní asociace (HO.RE.KA a
Národní federace hotelů a restaurací) se snažily tuto záležitost řešit, ale každý na poli své
působnosti bez velkého úspěchu. V roce 2004 výše uvedené svazy spojily své úsilí a vydaly
Oficiální jednotnou klasifikaci na léta 2004-2005, pak na léta 2006-2009. V roce 2006 došlo
ke spojení svazu HO.RE.KA a Národní federace hotelů a restaurací a vznikla Asociace hotelů
a restaurací ČR (AHR ČR), která získala značnou autoritu v oboru hotelnictví a mimo jiné
vyvíjí úspěšnou činnost i v oblasti klasifikace ubytovacích zařízení.
Za každou správnou odpověď si připočtěte 1 bod. Celkem můžete získat 5 bodů.
Splnění úkolů k zopakování a procvičení přispělo k prohloubení a upevnění Vašich znalostí
získaných studiem kapitoly. Pokud jste v rámci sebehodnocení získali 4 – 5 bodů, můžete
přistoupit ke studiu další kapitoly. Jestliže jste získali méně než 4 body, pokuste se zlepšit
studijní výsledek pozornějším studiem kapitoly, event. se spojte s tutorem předmětu.
27
Klíčová slova:
Asociace hotelů a restaurací ČR, certifikace, Česká centrála cestovního ruchu-CzechTourism,
kategorizace, klasifikace, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, standardizace
Studijní text
5.1 Klasifikace ubytovacích zařízení v České republice
Profesní svazy Asociace hotelů a restaurací České republiky a UNIHOST – Sdružení
podnikatelů v pohostinství, stravování a ubytovacích službách na základě usnesení vlády ČR
č. 717 ze dne 17. 7. 1999 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály
cestovního ruchu-CzechTourism sestavily „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích
zařízení České republiky – kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel“ pro období let
2010-2012. Asociace hotelů a restaurací ČR je od roku 1993 členem evropské konfederace
HOTREC zastřešující hotely a restaurace na úrovni Evropské unie. Klasifikační systémy
jednotlivých zemí směřují k postupné harmonizaci, členové HOTREC přijali dokument 21
kriterií sjednocující tyto evropské klasifikační systémy. AHR ČR na základě aktivit, které
vyvíjí v oblasti budování systému klasifikace v ČR, přijala nabídku na rozšíření národní
klasifikace na mezinárodní úroveň.
Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR se stala součástí mezinárodního
systému Hotelstars Union. Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality ubytovacích
služeb v regionu 13 evropských zemí – Německo, Rakousko, Švédsko, Česká republika,
Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Lucembursko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a
Belgie.
Materiál klasifikace má doporučující charakter a slouží jako pomůcka pro zařazování
ubytovacích zařízení kategorií hotel, hotel garni, penzion, motel a botel do příslušných tříd dle
minimálních stanovených požadavků s cílem zlepšit orientaci spotřebitelů – hostů a
zprostředkovatelů – cestovních kanceláří a cestovních agentur, zvýšení transparentnosti trhu
ubytování a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními. Požadavky jsou
uváděny jako minimální, tedy nabízená služba či vybavení vyšší úrovně, než je uvedeno, je
Použijte literaturu:
BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového provozu. Praha: MagConsulting,
2013; kapitola 2: str. 22-32
; kapitola 7: str. 79-97
28
vyhovující pro danou třídu. Klasifikace není obecně závazným právním předpisem a je na
samotném provozovateli zařízení, zdali certifikaci podstoupí či nikoliv.
Pro označení minimálních požadavků jednotlivých tříd ubytovacích zařízení je používáno
označení klasifikace. Pojmy standard a standardizace jsou chápány jako pojmy obecné,
stanovující požadavky na poskytované služby a vybavení. Kategorizace označuje proces, kdy
dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií (hotel, penzion apod.).
Certifikace označuje proces udělení certifikátu a klasifikačního znaku dle Oficiální jednotné
klasifikace ubytovacích zařízení ČR kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel.
Udělování a obnovování certifikátů a klasifikačních znaků provádějí pro své členy i ostatní
podnikatele profesní svazy Asociace hotelů a restaurací ČR a UNIHOST – Sdružení
podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách. Klasifikační znaky (samolepky)
se udělují na tříleté období. Případné spory řeší ustanovená klasifikační komise.
Zajištění a kontrolu provádí ten profesní svaz, který danému ubytovacímu zařízení certifikát a
klasifikační znak udělil.
Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než jen povinná
kritéria a minimální počet nepovinných kriterií, mohou získat kromě označení hvězdičkami
navíc ještě označení Superior. Jedná se o ubytovací zařízení kategorie hotel, hotel garni a
penzion.
Certifikát a klasifikační znaky vydává klasifikační komise pouze ubytovacím zařízením, která
jsou řádně zkolaudována. Klasifikační znaky jsou ve formě samolepek společné a jednotné.
Certifikát i klasifikační znak se nestává majetkem žadatele, ale je pronajat žadateli po dobu
platnosti jeho udělení. Certifikát ani klasifikační znak není přenosný na jiného provozovatele.
V případě, že dojde k ukončení provozování certifikovaného ubytovacího zařízení,
automaticky pozbývá platnost udělený certifikát a klasifikační znak. Podle rozhodnutí MMR
ČR Oficiální jednotná klasifikace zůstane v pravomoci profesních svazů – AHR ČR a
UNIHOST. Projekt je podporován MMR ČR a CzechTourism.
29
Shrnutí kapitoly
Asociace hotelů a restaurací ČR je členem evropské konfederace HOTREC zastřešující hotely
a restaurace na úrovni Evropské unie. Klasifikační systémy jednotlivých zemí směřují
k postupné harmonizaci, členové HOTREC přijali dokument 21 kriterií sjednocující tyto
evropské klasifikační systémy. AHR ČR na základě aktivit, které vyvíjí v oblasti budování
systému klasifikace v ČR, přijala nabídku na rozšíření národní klasifikace na mezinárodní
úroveň. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR se stala součástí
mezinárodního systému Hotelstars Union, který zaručuje stejné parametry kvality
ubytovacích služeb v regionu 13 evropských zemí.
Pojmy k zapamatování
Kategorie, Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení, třída, Superior
Úkoly k zopakování a procvičení
1. Vyberte správnou odpověď /6 bodů/
a/ __________________ (Kategorie / Třída) vyjadřuje kvalitu a rozsah poskytovaných služeb
v ubytovacím zařízení.
b/ Hotelstars Union je systém platný v ______ (7 / 13) evropských zemích.
c/ HOTREC je konfederace hotelů a restaurací, která působí na území ___________________
(Evropské unie / celého světa).
d/ Platnost certifikátu v rámci Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení je v České
republice ______ (3 / 5) roky/let.
e/ Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení ČR vytvořil(a) ______ (Asociace
hotelů a restaurací ČR / Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR).
Pojmy k zapamatování:
Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR se stala součástí mezinárodního
systému Hotelstars Union. Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality
ubytovacích služeb v regionu 13 evropských zemí. Podle rozhodnutí MMR ČR Oficiální
jednotná klasifikace zůstane v pravomoci profesních svazů – AHR ČR a UNIHOST.
Projekt je podporován MMR ČR a agenturou CzechTourism.
Prostřednictvím úkolů si ověříte, zda jste porozuměli obsahu kapitoly. Kontrola znalostí
získaných studiem kapitoly je základem Vašeho sebehodnocení. Splnění požadavků
uvedených v „hodnocení“ je předpokladem pro studium další kapitoly.
30
Další studijní zdroje
[1] GARDINI, M. A. (2010). Grundlagen der Hotellerie und des Hotelmanagements.
München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2010. 151 str. ISBN 978-3-486-59731-8.
Za každou správnou odpověď si připočtěte 1 bod. Celkem můžete získat 5 bodů.
Splnění úkolů k zopakování a procvičení přispělo k prohloubení a upevnění Vašich znalostí
získaných studiem kapitoly. Pokud jste v rámci sebehodnocení získali 4 – 5 bodů, můžete
přistoupit ke studiu další kapitoly. Jestliže jste získali méně než 4 body, pokuste se zlepšit
studijní výsledek pozornějším studiem kapitoly, event. se spojte s tutorem předmětu.
Korespondenční úkol
S využitím získaných informací zpracujte esej v rozsahu 5 normostran, ve které:
• posuďte, jak komplexně přistupuje vybrané ubytovací zařízení k Oficiální
jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení ČR.
Zpracovaný esej uložte v PDF pod Vaším UČO (např. 1199.pdf) a vložte do IS, sekce HO
105, část Odevzdávárna nejpozději 7 dní před příštím modulem. Na dalším tutoriálu
obdržíte hodnocení, které je nezbytnou podmínkou pro složení zkoušky z předmětu
Hotelové inženýrství.
31
3. modul = 5 hodin
1.4 Průvodce studiem modulu „Příprava hotelového provozu“
Modul tvoří dva tematické okruhy. Každý je probírán samostatně:
6. Dokumentace pro projektování hotelového provozu (investiční záměr, studie
proveditelnosti, architektonický záměr, projektová dokumentace, územní rozhodnutí,
stavební povolení, stavební deník, kolaudační řízení)
7. Příprava hotelového provozu (harmonogram činností, marketingový plán, finanční
plán, akční plán, organigram)
6. kapitola: Dokumentace pro projektování hotelového provozu
Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:
• se základní dokumentací pro projektování hotelového provozu.
Úvod
Pro projektování hotelového provozu je nutné zpracovat řadu dokumentů, z nichž mezi
nejvýznamnější patří investiční záměr, studie proveditelnosti, architektonický záměr a
projektová dokumentace. Poté následuje vydání územního rozhodnutí, stavební povolení,
vedení stavebního deníku. Stavba je ukončena kolaudačním rozhodnutím.
Klíčová slova:
Architektonický záměr, investiční záměr, kolaudační rozhodnutí, stavební deník, stavební
povolení, územní rozhodnutí
Studijní text
Použijte literaturu:
BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového provozu. Praha: MagConsulting,
2013; kapitola 3: str. 33-47
Výklad vychází z učebnice KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J. (2011). Moderní hotelový
management. Praha: Grada Publishing, 2011
(kapitoly 3-9: str. 31-128)
32
6.1 Dokumentace pro projektování hotelového provozu
Investice představuje finanční prostředky na uvažovanou výstavbu hotelu a je ovlivňována
vnitřními (naše rozhodnutí podnikat v oboru) a vnějšími faktory (očekávaná míra zisku, vývoj
cestovního ruchu, daňová legislativa, cena práce, volba místa pro výstavbu, očekávaná
klientela). Investiční záměr souvisí s podnikatelským záměrem (marketingový plán, např. jako
podklad pro získání úvěru u banky, pro architekty důležitá informace o počtu pokojů, třídě
hotelu apod.). Investiční záměr obsahuje objem investičních prostředků (vlastní, cizí zdroje),
demografické (nezaměstnanost, vzdělanost), sociální a geografické aspekty, charakter hotelu a
časový harmonogram jeho výstavby.
Studie proveditelnosti (feasibility study) je zaměřena na posouzení vstupů a výstupů (nákladů
a výnosů), očekávaný zisk a ztrátu (zvolit dlouhodobé hledisko 10-15 let), návratnost
investice a míru rizika (zodpovědný investor) a je zřetelným podkladem a měřítkem pro
investora, zda investovat či nikoliv. V případě, že investiční záměr splňuje očekávání
investora a studie proveditelnosti je pozitivní, zpracovává se architektonický záměr. Ten
obsahuje představu o budoucí stavbě hotelu a účelnost stavby a je základním podkladem a
zadáním, jaké představy má investor o konkrétním projektu. Pro architekta jsou důležité
informace o počtu a skladbě pokojů, struktuře a počtu odbytových středisek, třídě hotelu a
případné úvaze o zařazení hotelu do vybraného hotelového řetězce.
Zpravidla nikdy nelze získat ideální tvar parcely pro výstavbu hotelu. Do atraktivních částí je
vhodné umístit prostory sloužící pro pobyt hostů, do méně atraktivních částí je třeba situovat
zázemí pro zaměstnance, technickohospodářskou část hotelu včetně jeho zásobování. Na
architektonický záměr navazuje architektonická studie, ve které sděluje investor požadavky
architektovi a zpravidla se jedná o první vizualizaci stavby. Tato studie má vždy dvě části –
výkresovou (vizualizace – tvar budovy, typ pokojů) a textovou (popis využitelnosti prostoru,
řešení jednotlivých podlaží, cena stavby za m3
obestavěného prostoru). Na architektonickou
studii je možné vypsat architektonickou soutěž.
V případě, že je odsouhlasena architektonická studie spolu se studií proveditelnosti,
vypracovává se projektová dokumentace. Ta se předkládá ke stavebnímu řízení na stavební
úřad pro následné vydání stavebního povolení. Autorem je projektant, který projekt
zpracovává a odpovídá za její správnost, úplnost a proveditelnost. Projektovou dokumentaci
lze rozdělit na 4 části – souhrnná zpráva, zastavovací plán, stavební výkresy, návrh úprav
33
okolí stavby a návrh ochrany zeleně v průběhu provádění stavby. Projektová dokumentace
může být zpracována jako jednostupňová nebo jako dvoustupňová.
Stavbu lze v území umístit jen na základě územního rozhodnutí, kterým je mimo jiné i
rozhodnutí o umístění stavby. K územnímu řízení je příslušný stavební úřad. Územní řízení se
zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu stavební
správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy. Účastníky územního
řízení jsou navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická práva mohou být rozhodnutím
dotčena, obec a dále ten, komu zákon toto postavení přiznává. V územním rozhodnutí
stavební úřad stanovuje vymezení území pro stanovený účel a stanovuje podmínky k ochraně
zájmů veřejných. Územní rozhodnutí platí 2 roky ode dne nabytí právní moci.
Po obdržení územního rozhodnutí je možné požádat příslušný stavební úřad o stavební
povolení. Žádost o stavební povolení podává stavebník a musí prokázat, že je vlastníkem
pozemku, resp. stavby. Účastníky stavebního řízení jsou stavebník, vlastník stavby, vlastník
pozemku (není-li stavebníkem), vlastník sousedního pozemku a jiní, které stanoví předpis. Jeli
stavební povolení vydáno, stavební úřad stanoví podmínky pro provedení a užívání stavby a
rozhodne o námitkách. Musí schválit projektovou dokumentaci. Stavební povolení pozbývá
platnosti, jestliže stavba nebyla započata do 2 let od vydání stavebního povolení.
Povinnost vést stavební deník má zhotovitel stavby. Stavebník má právo nahlížet do
stavebního deníku a k záznamům v něm provedeným může připojit svá stanoviska. Dále jsou
v něm oprávněny činit záznamy orgány stavebního dohledu, osoba určená k výkonu
odborného dozoru či osoby vykonávající autorský nebo technický dozor. Vede se ode dne,
kdy byly zahájeny práce na staveništi dle projektové dokumentace a jeho vedení končí dnem,
kdy se odstraní vady a nedodělky podle kolaudačního rozhodnutí. Zápisy se provádí
dennodenně. Zapisují se všechny důležité okolnosti týkající se stavby – časový postup prací,
odchylky od projektové dokumentace, počasí, teplota atd. Po kolaudaci stavby předá stavební
deník zhotovitel stavebníkovi, který má povinnost tento dokument archivovat.
Bez kolaudačního rozhodnutí nelze budovu užívat. Kolaudační řízení provádí stavební úřad,
který vydal stavební povolení. Účastníkem řízení jsou stavebník, vlastník stavby, vlastník
pozemku a uživatel. Toto řízení se zahajuje na žádost stavebníka, který návrh podává písemně
stavebnímu úřadu. Stavební úřad při kolaudačním řízení především zkoumá, zda stavba byla
34
provedena dle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení, zda byly
dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení, zda stavba
hotelu splňuje podmínky pro pobyt osob se sníženou schopností pohybu a se sníženou
orientací a zda stavba bude používána k tomu účelu, ke kterému byla postavena.
Stavební úřad vyhodnocuje závažné závady, které ohrožují bezpečnost a zdraví lidí a brání
k užívání stavby k účelu, ke kterému byla postavena. Stavební úřad po zjištění takových
závad přeruší kolaudační řízení a stavebníkovi stanoví termíny, do kterých musí být tyto
závady odstraněny a pak pokračuje kolaudační řízení. Pokud závady neohrožují zdraví a
bezpečnost a nebrání užívání stavby k účelu, ke kterému byla postavena, vydá stavební úřad
kolaudační rozhodnutí. Tyto drobné závady se musí objevit v kolaudačním řízení s termíny,
kdy musí být odstraněny. Rovněž se objeví ve stavebním deníku. Kolaudační rozhodnutí
slouží i jako osvědčení, že stavba je schopna provozu
O předčasné užívání stavby lze požádat, pokud je stavba hotelu dokončena a jen některá z
jeho částí není zprovozněna. Vydává se na základě žádosti stavebníka, který se zhotovitelem
uzavře dohodu a předloží ji ke schválení stavebnímu úřadu. Povolení je časově omezené a po
uplynutí času následuje kolaudace. Podmínkou předčasného užívání stavby je, že není
ohrožena bezpečnost a zdraví osob a stavba slouží k účelu, ke kterému byla postavena.
Shrnutí kapitoly
Investiční záměr obsahuje objem investičních prostředků (vlastní, cizí zdroje), demografické
(nezaměstnanost, vzdělanost), sociální a geografické aspekty, charakter hotelu a časový
harmonogram jeho výstavby. Studie proveditelnosti (feasibility study) je zaměřena na
posouzení vstupů a výstupů (nákladů a výnosů), očekávaný zisk a ztrátu (zvolit dlouhodobé
hledisko 10-15 let), návratnost investice a míru rizika. V případě, že investiční záměr splňuje
očekávání investora a studie proveditelnosti je pozitivní, zpracovává se architektonický
záměr. Ten obsahuje představu o budoucí stavbě hotelu a účelnost stavby a je základním
K zapamatování:
Mezi nejvýznamnější dokumenty pro přípravu hotelového provozu patří investiční záměr,
studie proveditelnosti, architektonický záměr, architektonická studie a projektová
dokumentace. Ze strany orgánů veřejné správy je v rámci územního řízení zásadní územní
rozhodnutí, v rámci stavebního řízení stavební povolení a v rámci kolaudačního řízení
kolaudační rozhodnutí.
35
podkladem a zadáním, jaké představy má investor o konkrétním projektu. Na architektonický
záměr navazuje architektonická studie, ve které sděluje investor požadavky architektovi a
zpravidla se jedná o první vizualizaci stavby. V případě, že je odsouhlasena architektonická
studie spolu se studií proveditelnosti, vypracovává se projektová dokumentace.
Pojmy k zapamatování
Architektonická studie, architektonický záměr, investiční záměr, kolaudační rozhodnutí,
projektová dokumentace, stavební povolení, studie proveditelnosti, územní rozhodnutí
Úkoly k zopakování a procvičení
1. Doplňte názvy dokumentů dle charakteristiky /5 bodů/
Dokument Charakteristika
Posouzení vstupů a výstupů (Cost and Benefit Analysis)
Jednostupňová a dvoustupňová
Rozhodnutí o umístění stavby
Osvědčení o provozuschopnosti stavby
Podmínky pro provedení a užívání stavby
Další studijní zdroje
[1] KŘÍŽEK, F., NEUFUS, J. (2011). Moderní hotelový management. Praha: Grada
Publishing, 2011. 195 str. ISBN 978-80-247-3868-0.
Prostřednictvím úkolů si ověříte, zda jste porozuměli obsahu kapitoly. Kontrola znalostí
získaných studiem kapitoly je základem Vašeho sebehodnocení. Splnění požadavků
uvedených v „hodnocení“ je předpokladem pro studium další kapitoly.
Za každou správnou odpověď si připočtěte 1 bod. Celkem můžete získat 5 bodů.
Splnění úkolů k zopakování a procvičení přispělo k prohloubení a upevnění Vašich
znalostí získaných studiem kapitoly. Pokud jste v rámci sebehodnocení získali 4 – 5 bodů,
můžete přistoupit ke studiu další kapitoly. Jestliže jste získali méně než 4 body, pokuste se
zlepšit studijní výsledek pozornějším studiem kapitoly, event. se spojte s tutorem
předmětu.
36
7. kapitola: Příprava hotelového provozu
Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:
• s harmonogramem činností, marketingovým, finančním a akčním plánem a
organigramem.
Úvod
V rámci přípravy hotelového provozu vychází najevo činnosti, které je nutné zabezpečit pro
budoucí provoz hotelu. Veškeré aktivity jsou zahrnuty v harmonogramu činností. Jde
například o marketing, získávání lidských zdrojů, obchodní činnost, činnost útvarů
jednotlivých úseků hotelového provozu, tvorbu a kalkulaci cen jídel a nápojů a nástroje
podpory prodeje.
Klíčová slova:
Akční plán, finanční plán, harmonogram činností, marketingový plán
Studijní text
4.1 Podstata a zvláštnosti služeb v cestovním ruchu
7.1 Postup přípravy před zprovozněním hotelového provozu
Harmonogram činností stanovuje rozsah činností, členění jednotlivých úkolů, okruhy
odpovědných osob a termíny dokončení úkolů. Musí být zpracován tak, aby zajistil návaznost
úkolů z jednotlivých úseků. Tým, který má na starosti provoz hotelu, musí zpracovat
informace a úkoly z jednotlivých útvarů, aby byl zajištěn přehled činností jednotlivých útvarů
pro zajištění připravenosti provozu. Eliminují se duplicity úkolů a nacházejí se chybějící
činnosti. Harmonogram činností je zásadním dokumentem pro období pre-openingu a
většinou má podobu časového plánu. Zároveň by měl být schopen reagovat na krizové situace
(zastupitelnost pracovníků) a je vhodné, aby jeho součástí byl krizový plán s namodelovanými
krizovými situacemi včetně jejich řešení.
Při formování firemní filosofie je nutné vycházet z corporate identity (ztvárnění produktu,
určité služby, koncept provozu mezi hotely stejného řetězce – restaurace, pokoje atd.) a z
corporate design (v rámci řetězce užívání stejného loga, barevnosti, typu písma apod.). Do
Použijte literaturu:
BERÁNEK, J. a kol. (2013). Moderní řízení hotelového provozu. Praha: MagConsulting,
2013; kapitola 3: str. 33-47
37
období před otevřením hotelu nabývají na významu marketingové činnosti, které jsou
zahrnuty do marketingového plánu. Následně se rozšiřuje podle potřeb trhu či segmentace
trhu a reaguje na konkurenci.
Finanční plán obsahuje příjmovou část (plán tržeb) a nákladovou část. Tržby jsou realizovány
především za prodej ubytovacích služeb, následují stravovací služby včetně cateringu,
doplňkové služby a celkový objem finančních prostředků ovlivňuje též outsourcing
vybraných služeb.
Akční plán navazuje na marketingový plán a reaguje na celkové přípravy hotelového provozu.
Provozy jsou popsány v jednotlivých manuálech, které popisují produkt a jeho realizaci tak,
aby to odpovídalo firemní strategii a filosofii, a to v souladu s rozpočtem a očekávaným
ziskem. Do akčního plánu jsou zahrnuty pracovní týmy. Jejich význam spočívá v propojení
duševních kapacit, v lepším využití času a orientace na výkon. Jednotlivé týmy musí být
seznámeny s úkoly z pohledu jasné specifikace rozčleněny do portfolia dle jednotlivých
úkolů.
Organizační model vychází z velikosti hotelu, množství nabízených služeb a jejich struktury a
pracuje s pracovními týmy. Přehled pracovních pozic je rozpracován do organigramu, který
obsahuje nástup pracovníků do jednotlivých úseků, má hierarchické uspořádání a obsahuje
všechny funkce podřízené generálnímu řediteli. Postupný organizační model je rozdělen do 3
etap – plánování velikosti, struktury hotelu, kategorizace a segmentace, stavba a příprava
hlavních produktů včetně jejich prodeje, uvádění do provozu. Postupný organizační model
počítá s tím, že je ustanoveno vrcholové vedení hotelu, které je schopné řešit hlavní úkoly,
připravit vizi procesů, najít členy budoucích týmů a posoudit, které úkoly budou předmětem
tzv. outsourcingu. Jednotlivé úseky vznikají v okamžiku, kdy cena za práci, rychlost plnění
úkolů a nutnost budoucí osobní účasti na produktu nabudou na významu.
K zapamatování:
Přehled pracovních pozic je rozpracován do organigramu, který obsahuje nástup
pracovníků do jednotlivých úseků, má hierarchické uspořádání a obsahuje všechny funkce
podřízené generálnímu řediteli.
38
Shrnutí kapitoly
Harmonogram činností stanovuje rozsah činností, členění jednotlivých úkolů, okruhy
odpovědných osob a termíny dokončení úkolů. Harmonogram činností je zásadním
dokumentem pro období pre-openingu a většinou má podobu časového plánu. Do období před
otevřením hotelu nabývají na významu marketingové činnosti, které jsou zahrnuty do
marketingového plánu. Finanční plán obsahuje příjmovou část (plán tržeb) a nákladovou část.
Akční plán navazuje na marketingový plán a reaguje na celkové přípravy hotelového provozu.
Provozy jsou popsány v jednotlivých manuálech, které popisují produkt a jeho realizaci tak,
aby to odpovídalo firemní strategii a filosofii, a to v souladu s rozpočtem a očekávaným
ziskem. Organizační model vychází z velikosti hotelu, množství nabízených služeb a jejich
struktury a pracuje s pracovními týmy. Přehled pracovních pozic je rozpracován do
organigramu, který obsahuje nástup pracovníků do jednotlivých úseků, má hierarchické
uspořádání a obsahuje všechny funkce podřízené generálnímu řediteli.
Pojmy k zapamatování
Akční plán, finanční plán, harmonogram činností, marketingový plán, organigram
Úkoly k zopakování a procvičení
1. Uveďte, zda je výrok pravdivý (P) či nepravdivý (N) /5 bodů/
1/ Harmonogram činností je zásadním dokumentem pro období pre-openingu hotelu. P / N
2/ Organigram je součástí finančního plánu. P / N
3/ Finanční plán zohledňuje při hospodaření hotelu problematiku outsourcingu. P / N
4/ Pracovní týmy jsou součástí akčního plánu. P / N
5/ V období pre-openingu není nutné zpracovávat krizové plány. P / N
Prostřednictvím úkolů si ověříte, zda jste porozuměli obsahu kapitoly. Kontrola znalostí
získaných studiem kapitoly je základem Vašeho sebehodnocení. Splnění požadavků
uvedených v „hodnocení“ je předpokladem pro studium další kapitoly.
Za každou správnou odpověď si připočtěte 1 bod. Celkem můžete získat 5 bodů.
Splnění úkolů k zopakování a procvičení přispělo k prohloubení a upevnění Vašich znalostí
získaných studiem kapitoly. Pokud jste v rámci sebehodnocení získali 4 – 5 bodů, můžete
přistoupit ke studiu další kapitoly. Jestliže jste získali méně než 4 body, pokuste se zlepšit
studijní výsledek pozornějším studiem kapitoly, event. se spojte s tutorem předmětu.
39
Další studijní zdroje
[1] GARDINI, M. A. (2010). Grundlagen der Hotellerie und des Hotelmanagements.
München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2010. 151 str. ISBN 978-3-486-59731-8.
Korespondenční úkol
S využitím získaných informací zpracujte esej v rozsahu 5 normostran, ve které:
• zhodnoťte, s jakou legislativou se nejčastěji vypořádává vybrané ubytovací
zařízení.
Zpracovaný esej uložte v PDF pod Vaším UČO (např. 1199.pdf) a vložte do IS, sekce HO
105, část Odevzdávárna nejpozději 7 dní před příštím modulem. Na dalším tutoriálu
obdržíte hodnocení, které je nezbytnou podmínkou pro složení zkoušky z předmětu
Hotelové inženýrství.
40
Správné odpovědi a řešení cvičení v jednotlivých kapitolách
1. kapitola
Cvičení 1 – Správné odpovědi: a – N, b – P, c – N, d – N, e – P
2. kapitola
Cvičení 1 – Správné odpovědi: Lokalizační, Realizační, Selektivní
Cvičení 2 – Správné odpovědi: 1 – b, 2 – a, 3 – a, 4 – c, 5 – b
Cvičení 3 – Správné odpovědi: suprastruktura, hotel
3. kapitola
Cvičení 1 – Správné odpovědi: 1 – b, 2 – c, 3 – a, 4 – a, 5 – c
4. kapitola
Cvičení 1 – Správné odpovědi: 1 – a, 2 – a, 3 – b, 4 – c, 5 – b
5. kapitola
Cvičení 1 – Správné odpovědi: a – Třída, b – 13, c – Evropské unie, d – 3, e – Asociace
hotelů a restaurací České republiky
6. kapitola
Cvičení 1 – Správné odpovědi: Studie proveditelnosti – Projektová dokumentace – Územní
rozhodnutí – Kolaudační rozhodnutí – Stavební povolení
7. kapitola
Cvičení 1 – Správné odpovědi: 1 – P, 2 – N, 3 – P, 4 – P, 5 – N
41
Název: Hotelové inženýrství
Studijní opora pro kombinovanou formu studia
Autor: doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc., Ing. Petr Studnička
Elektronická verze na Vysoké škole hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
V Informačním systému VŠH na www.vsh.cz
© Ing. Petr Studnička
ISBN 978-80-87411-57-5