Vysoká škola hotelová v Praze Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací Ing. Pavel Attl, Ph.D. Ing. Petr Studnička, PhD. Praha 2021 ISBN 978-80-87411-86-5 © Ing. Pavel Attl, Ph.D. Ing. Petr Studnička, PhD. 4. aktualizované vydání Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. OBSAH ÚVODEM.................................................................................................................... 5 1 STANDARD ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE ........................................ 7 2 POSTUP ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE ................... 12 2.1 Zveřejnění témat závěrečných kvalifikačních prací v IS VŠH.......................... 14 2.2 Výběr tématu závěrečné kvalifikační práce ..................................................... 15 2.3 Zápisový list pro závěrečnou kvalifikační práci ................................................ 15 2.4 Předmět Seminář k bakalářské práci / Seminář k diplomové práci.................. 16 2.5 Konzultace a vedení závěrečné kvalifikační práce .......................................... 16 2.6 Vlastní zpracování závěrečné kvalifikační práce ............................................. 17 2.7 Předmět Předstátnicový seminář..................................................................... 18 2.8 Odevzdání závěrečné kvalifikační práce ......................................................... 18 2.9 Hodnocení závěrečné kvalifikační práce ......................................................... 19 2.10 Kontrola plagiátorství závěrečné kvalifikační práce ....................................... 21 2.11 Obhajoba závěrečné kvalifikační práce ......................................................... 22 2.12 Archivace závěrečných kvalifikačních prací................................................... 24 3 STRUKTURA ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE .................................... 26 3.1 Jednotlivé části závěrečné kvalifikační práce .................................................. 26 3.1.1 Úvodní část................................................................................................ 27 3.1.2 Jádro práce................................................................................................ 31 3.1.3 Přílohy ....................................................................................................... 35 3.1.4 Závěrečná část .......................................................................................... 35 4 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE............... 36 4.1 Výzkumný problém, hypotéza a cíl práce ........................................................ 36 4.2 Metody a techniky práce.................................................................................. 39 4.3 Varianty (typy) výzkumu .................................................................................. 43 5 OBSAHOVÁ STRÁNKA ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE ................... 46 5.1 Styl odborného textu........................................................................................ 46 5.2 Psaní závěrečné kvalifikační práce.................................................................. 47 5.3 Kompoziční výstavba textu.............................................................................. 49 5.4 Konečná úprava textu...................................................................................... 50 6 PRÁCE S LITERATUROU A INFORMAČNÍMI ZDROJI ................................. 53 6.1 Citace a odkazy na bibliografické zdroje v závěrečné kvalifikační práci .......... 54 7 FORMÁLNÍ ÚPRAVA ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE ....................... 61 7.1 Úprava vzhledu stránky ................................................................................... 61 7.2 Úprava textu .................................................................................................... 61 7.3 Číslování částí, kapitol a subkapitol................................................................. 62 7.4 Nadpisy............................................................................................................ 62 7.5 Vizuálie............................................................................................................ 62 7.6 Označování ilustrací ........................................................................................ 63 7.7 Označování tabulek......................................................................................... 63 7.8 Označení grafů a diagramů ............................................................................. 63 7.9 Poznámky pod čarou....................................................................................... 64 LITERATURA........................................................................................................... 65 PŘÍLOHY..................................................................................................................... I 5 ÚVODEM Studenti všech vysokých škol zakončují své studium zpracováním bakalářské či diplomové práce, které jsou pro potřeby této publikace souhrnně označovány jako závěrečné kvalifikační práce. Tyto práce mají prokázat, že se student seznámil s příslušnou odbornou literaturou a že je schopen samostatně zpracovat ucelenou problematiku na základě vlastního průzkumu či jiného způsobu získání informací a dat. Zpracováním bakalářské či diplomové práce má student v závěru studia zároveň prokázat, že dobře zvládl vystudovaný studijní program, dále že dokáže aplikovat teoretické poznatky získané studiem a prakticky je využít při zpracování zadaného tématu. Předpokladem je rovněž schopnost dobře zvolit řešené téma, vybrat si a získat potřebné podklady a informace, analyzovat je a zhodnotit a vyvodit z nich správné závěry. Schopnost napsat odborný text je přitom považována za dovednost, kterou je možné se naučit a získat cvičením, zdokonalováním a také testováním. Témata závěrečných kvalifikačních prací jsou každoročně vypisována jednotlivými katedrami vysoké školy a vycházejí z výzkumného zaměření kateder a celé školy. Kromě těchto témat si student může zvolit i své vlastní téma, které však musí respektovat profil absolventa konkrétního studijního programu, výzkumné zaměření příslušné katedry, mělo by být aktuální a mělo by přispívat k řešení problémů projevujících se v daném oboru. Výběr správného tématu, odpovídajícího schopnostem a dovednostem každého studenta, je základem budoucího úspěšného zvládnutí práce. Zpracování každé odborné práce se řídí určitými pravidly a zásadami, které upravuje řada mezinárodních norem a standardů. Jedná se především o mezinárodní normy ISO (International Organization for Standardization). Smyslem implementace těchto norem přitom není jen dosažení jednotného vzhledu a formální úpravy prací, ale především sjednocení obsahové náplně a struktury závěrečných kvalifikačních prací všech studentů. Cílem této publikace je poskytnout studentům, ale také akademickým pracovníkům vysoké školy, ucelený a kompletní soubor informací dotýkajících se zpracování závěrečné kvalifikační práce. Publikace je zaměřena na vymezení základního standardu 6 závěrečné kvalifikační práce, dále na postup při zpracování, odevzdání, hodnocení, obhajobě a archivaci práce. Součástí jsou i kapitoly vztahující se ke struktuře práce, k problematice metodologie a metodiky zpracování, k obsahové a formální stránce a také k práci s literaturou včetně způsobu citací. Autoři věří, že tato publikace přispěje k lepšímu pochopení problematiky psaní závěrečných kvalifikačních prací a že bude dobrým vodítkem pro studenty Vysoké školy hotelové v Praze (VŠH) při jejich zpracování. Zároveň bychom byli rádi, kdyby rovněž napomohla k eliminaci všech negativních jevů spojených se zpracováním závěrečných kvalifikačních prací. Máme na mysli například nedodržování autorského zákona, tvorbu plagiátů, či dokonce psaní prací na zakázku (tzv. ghostwriting). Tato publikace je určena všem studentům VŠH. V bakalářském stupni studia je využívána v předmětech Seminář k bakalářské práci a Předstátnicový seminář. V navazujícím magisterském stupni studia je využívána v předmětech Seminář k diplomové práci a Předstátnicový seminář. Tyto předměty jsou vyučovány v posledním ročníku studia, tj. v bakalářském stupni v 5. a 6. semestru a v navazujícím magisterském stupni v 3. a 4. semestru a jsou ukončeny zápočtem. Předměty Seminář k bakalářské práci a Seminář k diplomové práci jsou vyučovány v obou formách studia v blokové výuce v rozsahu 6 hodin a jsou ohodnoceny 2 kredity. Předmět Předstátnicový seminář je vyučován v obou formách studia i v obou stupních studia v blokové výuce v rozsahu 6 hodin a je ohodnocen 4 kredity. Budeme potěšeni, pokud nám sdělíte své připomínky a náměty vedoucí ke zlepšení tohoto vysokoškolského učebního textu. Přispějete tak k zdokonalování zásad zpracování závěrečných kvalifikačních prací na VŠH. Připomínky můžete zasílat na emaily attl@vsh.cz a studnicka@vsh.cz. Autoři 7 1 STANDARD ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE Závěrečná kvalifikační práce (v podmínkách VŠH bakalářská a diplomová práce) patří, spolu s monografií, statí, recenzí, disertací apod., ke klasickým monologickým vědeckým žánrům. Jazykové prostředky, které autoři uvedených žánrů volí, jsou různorodé, ovšem ve větší či menší míře jsou normovány určitými závaznými vzory. Zvládnutí těchto norem a vzorů je jedním z důležitých předpokladů úspěšného napsání závěrečné kvalifikační práce či jiné písemné práce (např. seminární práce). Styl závěrečné kvalifikační práce je odborný styl, v rámci kterého patří k výkladovému kontextovému žánru. Základní charakteristikou uvedeného stylu je přesnost a jasné vyjadřování myšlenek. Závěrečná kvalifikační práce vypovídá o úrovni studenta, který ji vyhotovil. Má prokázat, že se student seznámil s odbornou literaturou a že je schopen samostatně zpracovat ucelenější problematiku na základě vlastního průzkumu. Zpracováním závěrečné kvalifikační práce má student v závěru studia prokázat, že se umí dobře orientovat ve vystudovaném studijním programu, dále že dokáže skloubit teoretické základy získané studiem s praktickým využitím při zpracování zadaného tématu. Student také prokazuje, že ovládá pracovní a výzkumné postupy a metody, které jsou používány v příslušném oboru, a také že dokáže pracovat s odbornou literaturou včetně literatury cizojazyčné. Student musí prokázat schopnost tvůrčího zpracování tématu, musí být schopen formulovat vlastní názory a úvahy a musí být schopen kritického posouzení a závěrů. Student zpracováním závěrečné kvalifikační práce prokazuje schopnost: • definovat problém, kterým se bude práce zabývat. Přitom zdůvodňuje nejenom to, co je řešeným problémem, ale i jaké jsou jeho vlastnosti a příznaky, jaká je jeho důležitost ve vztahu k oboru apod.; • shrnout teoretické poznatky příslušného oboru a poté je aplikovat v celé práci. Přitom vychází z posledních poznatků vědy a výzkumu, opírá se o znalosti získané studiem, ale i studiem dalších materiálů a informací; 8 • získat, utřídit, analyzovat, syntetizovat a interpretovat empirické údaje. Tyto údaje získává student buď vlastním průzkumem, nebo je získává z jiných zdrojů sekundárních informací; • vyvodit z provedené analýzy závěry a navrhnout konkrétní doporučení, resp. navrhnout vlastní řešení nějakého problému. Hlavním rozdílem mezi bakalářskou a diplomovou prací je hloubka a šíře prováděné analýzy, nikoliv kvalita zpracování. Bakalářská a diplomová práce se od sebe liší i v dalších bodech (Tabulka 1). • Rozsah práce U bakalářské práce je minimální rozsah práce stanoven na 40 normostran textu1. Jestliže je velikost normostrany2 určena počtem 1 800 znaků včetně mezer, pak minimální rozsah bakalářské práce je 72 000 znaků. Maximální rozsah práce není výslovně omezen, neměl by však přesáhnout 60 normostran textu, tj. 108 000 znaků. Maximální rozsah práce by neměl přesáhnout 1,5násobek minimálního rozsahu bakalářské práce. Diplomová práce je určena minimálním rozsahem 60 normostran textu, což odpovídá hodnotě 108 000 znaků včetně mezer. Maximální rozsah práce není výslovně omezen, neměl by však přesáhnout 90 normostran textu, tj. 162 000 znaků. Maximální rozsah práce by neměl přesáhnout 1,5násobek minimálního rozsahu diplomové práce. Studijní a zkušební řád VŠH v čl. 15 stanoví v odst. 10, že „bakalářská práce má minimální rozsah 40 stran a minimálně 72 000 znaků včetně mezer, textu bez příloh“ a v odst. 11, že „diplomová práce má rozsah nejméně 60 stran a minimálně 108 000 znaků včetně mezer, textu bez příloh“. Tím je minimální rozsah závěrečné kvalifikační práce pro studenty závazný. 1 Do textu práce se počítají všechny strany práce od Úvodu po Literaturu. Naopak do rozsahu práce se nezapočítává obal, titulní list, čestné prohlášení, poděkování, abstrakt a klíčová slova, obsah, seznam ilustrací, tabulek a grafů, seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek a přílohy. 2 Normostranou se rozumí text o velikosti 30 řádek x 60 znaků na řádce, tj. celkem 1 800 znaků (včetně mezer). V současné době má pouze orientační charakter a slouží k určení ev. porovnání rozsahu publikovaného textu. 9 • Struktura práce Bakalářská práce má sloužit především k tomu, aby student prokázal schopnost analyzovat určitý problém. To znamená, že důraz je kladen na první dvě části práce (teoretickou a analytickou). Návrhová část je redukována na krátké a stručné návrhy a doporučení vyplývající z analytické části. Naproti tomu student píšící diplomovou práci musí zpracovat práci, kde důraz je kladen, vedle kvalitně zpracované analytické části, i na třetí, návrhovou část. Ta by měla být propracována do podoby konkrétního návrhu včetně jeho zdůvodnění, přínosu pro praxi aj. • Metody použité v práci Bakalářské práce využívají jednodušší metodologický aparát. Například u empirického průzkumu může autor bakalářské práce zpracovat kvantitativní údaje v absolutních četnostech nebo procentuálním vyjádření v prvním stupni třídění. U studentů píšících diplomovou práci se předpokládá aplikace náročnějších metod a širšího metodologického aparátu používaného v jejich práci. U diplomové práce se již očekávají výsledky testování závislostí mezi vybranými znaky minimálně pro druhý stupeň třídění a případně použití i dalších statistických metod a operací. • Rozsah použité literatury Studentům je jak pro bakalářskou, tak pro diplomovou práci stanoven minimální rozsah použité literatury. Za vhodné a uznatelné zdroje lze považovat jak tištěné zdroje (monografie, vysokoškolské učebnice, sborníky z vědeckých konferencí, recenzované vědecké časopisy), tak i zdroje elektronické. U bakalářské práce je to patnáct domácích a pět zahraničních zdrojů včetně elektronických databází (např. EBSCO). Student píšící diplomovou práci musí prokázat podstatně větší přehled při využití domácí a zahraniční literatury. V tomto případě představuje množství předepsané 10 literatury dvacet pět domácích zdrojů a pět zahraničních zdrojů včetně elektronických databází. Zpracováním bakalářské práce student prokazuje schopnost shromáždit, interpretovat, zpracovat základní odbornou literaturu a prezentovat vědomosti o problematice, teorii a odborné terminologii. Může mít prvky původnosti, sumarizace a kompilace, příp. může jít o aplikaci v praxi, anebo o řešení částečného úkolu, který souvisí s budoucím zaměřením studenta. Diplomovou prací student zpracovává zvolené téma na úrovni vědecké studie s reprezentativním výběrem odborné literatury, s vhodně zvolenými vědeckými postupy, hypotézami, které je možné verifikovat. Tabulka 1: Základní charakteristika bakalářské a diplomové práce Kategorie Bakalářská práce (BP) Diplomová práce (DP) Rozsah práce 40–60 normostran, tj. min. 72 000 znaků včetně mezer 60–90 normostran, tj. min. 108 000 znaků včetně mezer Struktura práce Úvod – Teoretická část – Analytická část – Návrhová část – Závěr – Literatura Úvod – Teoretická část – Analytická část – Návrhová část – Závěr – Literatura Stanovení výzkumné otázky Povinné Povinné Stanovení hypotézy Nepovinné Povinné Literatura Domácí (min. 15), zahraniční včetně elektronických databází (min. 5) Domácí (min. 25), zahraniční včetně elektronických databází (min. 5) Metody Pouze základní (analýza, syntéza, komparace) Základní a další metody vědecké práce (logické, exaktní, sociologické) Zdroj: Vlastní zpracování. Závěrečná kvalifikační práce musí být originální, vytvořená autorem tak, aby se dodržela pravidla práce s informačními zdroji. Práce nesmí mít charakter plagiátorství a nesmí narušit autorské právo jiných autorů3. Přitom závěrečné kvalifikační práce mohou mít povahu kompilátu, přičemž ale musí jejich autoři dodržovat určitá pravidla pro jejich sestavení (Tabulka 2). 3 Mezinárodní norma ČSN ISO 5127-2003 plagiát popisuje jako „představení duševního díla jiného autora, půjčeného nebo napodobeného vcelku nebo zčásti, jako svého vlastního“. 11 Tabulka 2: Zásady pro tvorbu kompilace Správná kompilace Nesprávná kompilace Tvůrčí přístup, vyjádření vlastních postojů a názorů k přejímaným faktům a infor- macím Absence vlastního názoru, doslovné přejímání informací, chybí vyjádření vlastního stanoviska Kompilace přináší ucelený a přitom nový pohled na určitou oblast poznatků ve zkoumaném oboru Kompilace nepřináší celkový přehled o zkoumané problematice, přejímá již publikované poznatky bez vlastního komen- táře Systematické shrnutí dostupných informací a podkladů Nesystematické, neucelené a fragmentární uspořádání poznatků Syntetický přístup k různým názorům, které byly zpracovány Nelogické zpracování bez vnitřní vazby, nekoncepční přístup Zdroj: Vlastní zpracování. 12 2 POSTUP ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE „Součástí procesu psaní vědeckého článku je nejen promýšlení struktury, načrtávání osnovy, zaznamenávání tezí, ale zpravidla i několikeré přepisování. Proces vzniku je však nakonec ve výsledném textu skryt a text už mluví jen sám za sebe“ (Čmejrková, Daneš, Světlá, 1999, s. 83). Závěrečnou kvalifikační práci nelze napsat za týden, protože se jedná o dlouhotrvající tvůrčí proces, který vyžaduje kvalitní přípravu. Součástí této přípravy je sběr, zpracování a třídění podkladových informací. Postup zpracování závěrečné kvalifikační práce na VŠH je upraven především zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů a vnitřními předpisy registrovanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vnitřními řídicími dokumenty VŠH, z nichž nejdůležitější jsou Studijní a zkušební řád VŠH a příslušná opatření rektora VŠH. V platném znění zákona o vysokých školách je zpracování bakalářské práce upraveno § 45 odst. 3, ve kterém se uvádí: „Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.“ Zpracování diplomové práce upravuje § 46 odst. 3, ve kterém se uvádí: „Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.“ Ve vztahu ke zveřejňování závěrečných prací je stěžejní znění § 47b odst. 1, 2, 3 a 4, ve kterých se uvádí, že „vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo, není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, dizertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to na dobu 13 trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce zašle vysoká škola k uchování minister- stvu.“ V § 55 výše zmíněného zákona se uvádí, že „dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.“ Práva studentů upravuje § 62, přičemž jedním z nich je mj. „navrhovat téma své bakalářské či diplomové práce.“ Naopak § 63 upravuje povinnosti studentů, které „vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu a vnitřních předpisů vysoké školy.“ Obecné zásady pro zpracování závěrečných kvalifikačních prací s celostátní platností upravuje pro VŠH platný Studijní a zkušební řád registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, který je zveřejněn v Informačním systému VŠH a ve Studijním programu příslušného akademického roku. Závěrečným pracím je věnován čl. 15, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „práce má listinnou (tištěnou) a elektronickou podobu. Za odevzdání listinné i elektronické podoby práce a za správnost a úplnost souborů práce vložených do IS VŠH a jejich soulad s odevzdávanou listinnou podobou práce odpovídá student. Součástí závěrečné práce je čestné prohlášení o původnosti práce a souhlas s jejím zveřejněním dle § 47b zákona o vysokých školách a s jejím uložením v knihovně VŠH.“ V čl. 14 je uvedeno, že na VŠH se skládá státní závěrečná zkouška v bakalářském i v navazujícím magisterském stupni studia. Součástí státní závěrečné zkoušky je obhajoba závěrečné kvalifikační práce. Obhajoba závěrečné kvalifikační práce a zkouška z předmětů profilujícího základu studijního programu uvedených v akreditaci studijního programu pro státní závěrečné zkoušky na VŠH nejsou časově oddělené a probíhají v jeden den. Požadavky státní závěrečné zkoušky musí být veřejně oznámeny alespoň tři měsíce před termínem jejího konání. Postup zpracování závěrečné kvalifikační práce na VŠH je uveden ve Schématu 1. 14 Schéma 1: Postup zpracování závěrečné kvalifikační práce (ZKP) Zdroj: Vlastní zpracování. 2.1 Zveřejnění témat závěrečných kvalifikačních prací v IS VŠH Témata závěrečných kvalifikačních prací vypisují jednotliví interní akademičtí pracovníci jednotlivých kateder VŠH po schválení vedoucím katedry VŠH na začátku letního semestru akademického roku předcházejícího roku, kdy by měl student ve standardní době studium ukončit. U bakalářského studia se jedná o 4. semestr, u navazujícího magisterského studia se jedná o 2. semestr. Podrobnosti včetně příslušných termínů řeší opatření rektora VŠH, která se zveřejňuje v Informačním systému VŠH (sekce Vývěska – Opatření a směrnice ke studiu). 1. Zveřejnění témat ZKP v IS VŠH (dle opatření rektora VŠH) 2. Výběr tématu ZKP (z nabídky kateder, resp. vlastní téma) 3. Zápisový list (schválení vedoucím ZKP před zápisem do zimního semestru) 4. Předmět Seminář k BP/DP (zápočet od vedoucího ZKP) 5. Konzultace a vedení ZKP (průběžně) 6. Vlastní zpracování ZKP (dle zásad VŠH) 7. Předmět Předstátnicový seminář (zápočet od vedoucího ZKP) 8. Odevzdání ZKP (tištěná a elektronická podoba) 9. Hodnocení ZKP (posudek vedoucího ZKP a oponenta ZKP) 10. Kontrola plagiátorství (vedoucí ZKP, IS VŠH) 11. Obhajoba ZKP a hodnocení (v rámci SZZ členové komise) 12. Archivace ZKP (dle zákona č. 111/1998 Sb.) 15 2.2 Výběr tématu závěrečné kvalifikační práce Studenti si mohou vybrat některé z témat vypsaných v Informačním systému VŠH jednotlivými katedrami. V tomto případě si student téma rovnou zapisuje v systému. Studenti si mohou rovněž navrhnout vlastní téma práce. V daném případě musí vyplnit Žádost o vlastní téma závěrečné kvalifikační práce (Příloha 13), kterou odevzdají k posouzení vedoucímu příslušné katedry. Výběr tématu závěrečné kvalifikační práce ovlivňují různé faktory, z nichž nejvýznamnější jsou: • profil absolventa příslušného studijního programu, resp. specializace; • zájem studenta o dané téma a navštěvovaný studijní program (specializace); • studentem absolvovaná praxe a možnost získání podkladů z ní; • dostatek dostupné domácí a zahraniční literatury. Při výběru tématu práce je velký důraz kladen na správnou formulaci názvu práce. 2.3 Zápisový list pro závěrečnou kvalifikační práci Zápisový list (Příloha 15) je nedílnou součástí procesu výběru a schválení tématu závěrečné kvalifikační práce. Za jeho vyplnění odpovídá student, a to v termínu, který je stanoven příslušným opatřením rektora VŠH (zpravidla před zahájením zápisu do zimního semestru posledního roku studia). Součástí zápisového listu jsou: • název závěrečné kvalifikační práce v českém jazyce; • název závěrečné kvalifikační práce v anglickém jazyce; • jméno vedoucího závěrečné kvalifikační práce; • zadání práce, ve kterém musí být uveden cíl práce, tj. vymezení toho, čeho má být v práci dosaženo. Vyplněný zápisový list předkládá student k podpisu vedoucímu závěrečné kvalifikační práce. Po podpisu odevzdá student zápisový list na studijní oddělení VŠH, kde je založen do spisu studenta. Zápisový list je podmínkou k zápisu do 5. semestru v bakalářském stupni studia a do 3. semestru v navazujícím magisterském stupni studia. Student je povinen věnovat pozornost správnému názvu závěrečné kvalifikační práce 16 včetně jazyka, ve kterém je předmětná práce zpracovávána (český, slovenský, an- glický). 2.4 Předmět Seminář k bakalářské práci / Seminář k diplomové práci Výuka předmětu Seminář k bakalářské práci / Seminář k diplomové práci je realizována v prezenční i kombinované formě studia blokově v rozsahu 6 hodin. V bakalářském stupni studia výuka probíhá v zimním semestru 3. ročníku a v navazujícím magisterském stupni studia probíhá v zimním semestru 2. ročníku. Předmět by měl studenty: • seznámit s procesem zveřejnění, výběru, schvalování, vedení, zpracování, hodnocení, obhajoby a archivace závěrečných kvalifikačních prací; • upozornit na možné techniky psaní odborného textu včetně doporučení odborné literatury; • informovat o základních metodách vědecké práce; • seznámit s etikou psaní vědecké práce včetně práce s literaturou; • upozornit na základní požadavky formální úpravy práce; • informovat o základních chybách a nedostatcích při zpracování prací. Seminář k bakalářské práci / Seminář k diplomové práci je ukončen zápočtem („R“), přičemž požadavkem k jeho udělení je zpracování seminární práce o rozsahu cca 10 normostran se zaměřením na teoretickou část. Zápočet uděluje vedoucí závěrečné kvalifikační práce. 2.5 Konzultace a vedení závěrečné kvalifikační práce V průběhu zpracování závěrečné kvalifikační práce mají studenti právo využívat konzultací s jejich vedoucím práce. I když student zpracovává téma své práce samostatně, po metodické stránce ho usměrňuje vedoucí práce. Konzultace nejsou právně vymahatelné, takže průběžné konzultování není povinné, ale je vhodné. Úlohou vedoucího závěrečné kvalifikační práce je především: • pomoci studentovi při orientaci v literatuře a při stanovení cíle práce; • posoudit a schválit osnovu, logickou strukturu a metody zpracování práce; 17 • schválit časový harmonogram zpracování práce; • vést metodicky studentovu práci; • ohodnotit zpracovanou práci. Vedoucí práce by měl přistupovat k vedení práce velmi odpovědně a neměl by připustit, aby byla práce zpracována povrchně. Rovněž tak student je povinen aktivně spolupracovat s vedoucím práce, respektovat jeho usměrňování, připomínky a doporučení. V případě svého nesouhlasu musí své názory náležitě odůvodnit. 2.6 Vlastní zpracování závěrečné kvalifikační práce Na zpracování závěrečné kvalifikační práce mají studenti minimálně 12 měsíců. Změna tématu práce Téma závěrečné kvalifikační práce může student změnit4 nejpozději 6 měsíců před jejím odevzdáním. Pokud tak učiní později, může práci odevzdat až po 6 měsících po jejím schválení, a proto se mu posune termín státní závěrečné zkoušky. Dílčí změna v tématu práce a úprava názvu práce Pokud student v zásadě zachová téma práce a dojde pouze k jeho dílčí změně5 nebo k úpravě názvu práce, může takovou změnu uskutečnit se souhlasem vedoucího práce nejpozději 30 dnů před jejím odevzdáním (Příloha 14). Zpracování závěrečné kvalifikační práce na VŠH se řídí především opatřeními rektora VŠH a aktuálním zněním vysokoškolského učebního textu Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací (4. aktualizované vydání, 2021). Závěrečná kvalifikační práce musí řešit určitý problém, nikoliv popisovat nějaký stav. Ze zpracované práce musí být jasný vlastní přínos studenta. 4 Za změnu tématu práce se považuje zvolení zcela jiné problematiky. Například pokud student řešil v původní práci problematiku managementu kvality ve vybrané oganizaci a v nové práci se věnuje problematice personálního auditu. 5 Za dílčí změnu nebo úpravu názvu se považuje pokračování v řešené problematice, ale změní se např. organizace, ve které bude problém řešen, apod. 18 2.7 Předmět Předstátnicový seminář Výuka předmětu Předstátnicový seminář je realizována v prezenční i kombinované formě studia blokově v rozsahu 6 hodin. V bakalářském stupni studia výuka probíhá v letním semestru 3. ročníku a v navazujícím magisterském stupni studia probíhá v letním semestru 2. ročníku. Cílem předmětu Předstátnicový seminář je studenty: • upozornit na nejdůležitější ustanovení zákonných norem a vnitřních předpisů a vnitřních řídicích dokumentů VŠH vztahujících se ke státní závěrečné zkouš- ce; • seznámit s podmínkami ukončení studia, odevzdání závěrečné kvalifikační práce a přihlášením ke státní závěrečné zkoušce; • informovat o nových okruzích ke státní závěrečné zkoušce, a to jak z ekonomických předmětů, tak z oborových předmětů; • seznámit s organizační přípravou, vlastním průběhem a vyhodnocením státní závěrečné zkoušky; • upozornit na možná úskalí a problémy ukončení studia včetně státní závěrečné zkoušky (otázky etiky a etikety, plagiátorství apod.). Předstátnicový seminář je ukončen zápočtem („R“). Zápočet uděluje vedoucí závěrečné kvalifikační práce za stejných podmínek jako zápočet z předmětů Seminář k bakalářské práci / Seminář k diplomové práci. 2.8 Odevzdání závěrečné kvalifikační práce Student odevzdává závěrečnou kvalifikační práci v termínu určeném opatřením rektora VŠH, zpravidla nejméně 5 týdnů před konáním státní závěrečné zkoušky, na studijní oddělení VŠH své studijní referentce, a to ve třech exemplářích, ze kterých jeden je svázán v pevné vazbě, ostatní dva v kroužkové vazbě. Závěrečná kvalifikační práce musí být svázána dostatečně pevně a trvanlivě po celé levé straně tak, aby ji bylo možné otevřít a číst bez poškození vazby. Barva obalu (desek) a písma na nich není předepsána. 19 Student zároveň ukládá svou práci ve formátu *.doc/*.docx v elektronické podobě do Informačního systému VŠH, což doloží příslušným formulářem na studijním oddělení při odevzdání tištěné podoby práce. Převod práce do formátu *.pdf se provádí automaticky v Informačním systému VŠH. Je zakázáno vkládat práci v jiných formátech, například ve formátu *.pages, *.pdf apod. Výtisky v kroužkové vazbě jsou určeny po jednom pro vedoucího a oponenta práce, výtisk v pevné vazbě je určen pro členy komise u státní závěrečné zkoušky a pro potřeby archivace. Elektronická podoba práce v *.pdf je určena pro potřeby archivace. Jeden svázaný výtisk závěrečné kvalifikační práce je povinen přinést student s sebou k obhajobě své práce u státní závěrečné zkoušky. 2.9 Hodnocení závěrečné kvalifikační práce Po zaregistrování závěrečné kvalifikační práce referentka studijního oddělení doručí vedoucím a oponentům bakalářských a diplomových prací konkrétní práce pro vypracování posudků. Vedoucího práce určují vedoucí příslušné katedry, oponentem práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník z praxe nebo akademický pracovník. Vedoucí i oponent práce vypracují písemné hodnocení práce formou posudku (Příloha 10), který odevzdají vytištěný s vlastnoručním podpisem na studijní oddělení a zveřejní v elektronické podobě v IS VŠH bez vlastnoručního podpisu. Studentovi musí být umožněno seznámit se s hodnocením práce v posudku alespoň 5 pracovních dnů před termínem obhajoby. Může dojít k situaci, při které práce nedosáhne požadované kvalitativní či kvalitativní úrovně a vedoucí práce nebo její oponent využijí svého práva závěrečnou kvalifikační práci k obhajobě nedoporučit. Obhajoba práce se koná i v případě, kdy je hodnocení práce v jednom nebo obou případech negativní (hodnocení stupněm „FX“ či „F“). Vedoucí a oponent závěrečné kvalifikační práce zpracuje posudek, ve kterém objektivně zhodnotí jednotlivá dílčí kritéria: • binární kritéria – minimální rozsah práce a původnost práce (ano/ne); • bodovaná kritéria – vymezení cíle práce a jeho naplnění (20 bodů), metodika použitá při zpracování a hloubka analýzy (10 bodů), soubor informačních zdro- 20 jů včetně citací a odkazů na použitou literaturu (10 bodů), původnost a originalita práce (10 bodů), formální zpracování práce (10 bodů). Tabulka 3: Hodnotící stupnice dílčích kritérií Popis hodnocení Odpovídá stupni hodnocení ECTS Počet bodů Splněno výjimečným a vyčerpávajícím způsobem A 10 Splněno bez výhrad, kompletním způsobem B 9 Splněno s malými nedostatky, které neovlivňují zásadně kvalitu práce C 8 Splněno s výraznějšími nedostatky, které ovlivňují v menším rozsahu kvalitu práce D 7 Splněno s výraznými nedostatky, které ovlivňují zásadním způsobem kvalitu práce E 6 Nesplněno ani v základní požadované podobě FX 5 Zcela nenaplněno, části textu vynechané nebo napsané způsobem, který neodpovídá úrovni práce F ≤4 Zdroj: Vlastní zpracování. K jednotlivým kritériím je třeba vždy připojit komentář, který dílčí hodnocení ozřejmí a vysvětlí důvody hodnocení. Celkové hodnocení je součtem bodů hodnocení dílčích kritérií. Vedoucí a oponent závěrečné kvalifikační práce v posudku uvede připomínky a otázky, jejichž zodpovězení požaduje v rámci obhajoby práce. V závěru posudku uvede celkové hodnocení práce a výslovně uvede, zda doporučuje, či nedoporučuje závěrečnou kvalifikační práci k její obhajobě. Hodnocení „A“ – „F“ vedoucího práce slouží jako podklad pro členy komise u státní závěrečné zkoušky a toto hodnocení nemusí být totožné ani s hodnocením oponenta práce, ani s výsledným hodnocením z obhajoby práce. Posudek zpracovávají vedoucí i oponent práce a zveřejňují jej v IS VŠH tak, aby byl posudek k dispozici jak studentovi, tak členům komise pro státní závěrečné zkoušky. Na studijní oddělení VŠH odevzdávají jak vedoucí, tak oponent posudek s vlastnoručním podpisem. Přesný termín odevzdání posudků vedoucího a oponenta práce se řídí příslušným opatřením rektora. 21 2.10 Kontrola plagiátorství závěrečné kvalifikační práce Po vložení závěrečné kvalifikační práce do IS VŠH je práce podrobena kontrole plagiátorství. Kontrola je prováděna prostřednictvím systému Theses.cz, který je určen pro odhalování plagiátů mezi závěrečnými kvalifikačními pracemi a je vyvíjen a provozován Masarykovou univerzitou. Slouží vysokým školám a univerzitám (nejen v České republice) jako národní registr závěrečných kvalifikačních prací a jako úložiště prací pro vyhledávání plagiátů. Do systému je zapojena i Vysoká škola hotelová v Praze a díky této skutečnosti umožňuje zástupcům zapojených škol vkládat práce a vyhledávat mezi nimi plagiáty. Předmětem kontroly je zjištění celkové shody závěrečné kvalifikační práce studenta s texty jiných autorů, a tudíž i zjištění míry dodržování autorského zákona. Výsledky kontroly jsou přístupné studentům, vedoucímu a oponentovi závěrečné kvalifikační práce. Za plagiát je považována taková práce, jejíž součástí je úmyslné kopírování cizího textu a jeho vydávání za vlastní, nedbalé nebo nepřesné citování použité literatury, opomenutí citace (byť neúmyslné) některého využitého zdroje. Zároveň je však třeba mít na paměti původnost díla. Závěrečná kvalifikační práce je autorské dílo a není možné jej sestavit na základě pasivního přejímání textů jiných autorů, byť s uvedením příslušných citací. Nezbytné je proto zařazení rozsáhlejších spojovacích textů, dále uvedení vlastních komentářů, hodnocení a postojů. V opačném případě nelze takovýto text považovat za autorský, a dokonce ani za přijatelnou kompilaci původních textů. Rozsah převzatého textu si studenti mohou ověřit (zkontrolovat) v Informačním systému VŠH tak, že vloží svou závěrečnou kvalifikační práci v sekci Soubory do Úschovny. Zde se po spuštění funkce Vyhledat podobné soubory (ikona vejce vejci) zobrazí rozsah převzatého textu v procentech. Zároveň je tento text vyznačen červeně. Zcela nepřípustné je pak částečné nebo dokonce úplné zpracování práce jinou osobou. V tomto případě se nejčastěji jedná o zpracování práce na zakázku za úplatu. Termín ghostwriter je anglické označení pro autora, který za úplatu napíše text, jehož autorství je oficiálně připsáno jiné osobě. Skutečný autor tak zůstává anonymní. Podíl ghostwritera na výsledné práci se liší podle konkrétního zadání. V případě uvedeného způsobu zpracování práce se jedná o podvod a v případě prokazatelného zjištění je práce označena za plagiát a hodnocena stupněm „F“ – nevyhovující. 22 Za plagiát se nepovažuje shoda závěrečné kvalifikační práce s již dříve publikovanými texty autora (např. bakalářskou prací). Důležitá je přitom tzv. prostupnost závěrečných kvalifikačních prací. Jestliže student vychází při psaní vyššího stupně závěrečné kvalifikační práce (diplomová práce) ze své předchozí závěrečné kvalifikační práce (bakalářská práce), pak není možné automaticky převzít celý původní text. Ten slouží jako informační zdroj a je možné z něj vhodným způsobem citovat či využívat v přiměřené míře jednotlivé dílčí pasáže. Vedoucí a oponent závěrečné kvalifikační práce jsou povinni uvést výsledky kontroly plagiátorství do posudku práce (původnost práce). Posouzení a vyhodnocení toho, zda předmětná závěrečná kvalifikační práce je či není plagiátem, je v kompetenci příslušné komise pro státní závěrečné zkoušky, a to v rámci státní závěrečné zkoušky, při které se obhajoba závěrečné kvalifikační práce koná. Pokud je závěrečná kvalifikační práce označena komisí za plagiát, je práce automaticky hodnocena stupněm „F“ – nevyhovující. Zpravidla je poté celý případ předán k projednání Disciplinární komisi VŠH. Směrnice rektora VŠH řeší podmínky prevence, odhalování a řešení případů plagiátorství, přičemž VŠH vede přehled zjištěných plagiátů včetně evidence následných opatření. 2.11 Obhajoba závěrečné kvalifikační práce K obhajobě závěrečné kvalifikační práce před členy komise u státní závěrečné zkoušky si musí student připravit své vystoupení a jako nejvhodnější se jeví připravit si osnovu projevu v jednotlivých bodech, o které se bude v rámci svého vystoupení opírat. Je třeba upozornit na skutečnost, že před komisí není možné projev číst. Je vhodné doporučit, aby si student vzal s sebou k státní závěrečné zkoušce i posudek vedoucího práce a posudek oponenta práce v tištěné podobě. Zároveň je student povinen přinést k státní závěrečné zkoušce powerpointovou prezentaci určenou k obhajobě závěrečné kvalifikační práce. Rozsah a forma zpracování powerpointové prezentace jsou určeny opatřením rektora VŠH. Obhajoba závěrečné kvalifikační práce a celá státní závěrečná zkouška je slavnostní příležitostí. Oblek, košile, kravata a vhodná společenská obuv u pánů, šaty se sakem nebo kostým s halenkou a vhodná společenská obuv u dam je samozřejmostí. Oble- 23 čení je vizitkou studenta a projevem úcty vůči sobě i vůči členům komise pro státní závěrečné zkoušky. V rámci obhajoby student uvede název a cíl práce, vlastní přínos a hlavní výsledky, ke kterým dospěl. Dále reaguje na připomínky a odpovídá na otázky vedoucího a oponenta práce, které jsou uvedeny v posudcích. Vzhledem k tomu, že posudek má student nejméně 5 pracovních dnů před obhajobou, má dostatečný prostor na to, aby si odpovědi na uvedené připomínky a otázky dobře připravil. Členové komise mohou klást studentovi v rámci obhajoby různé doplňující otázky. Komisi pro státní závěrečné zkoušky jmenuje rektor VŠH, předsedou komise musí být vždy profesor nebo docent, členy komise profesoři, docenti a odborní asistenti vysoké školy. Členy komise mohou být i významní odborníci z praxe. Osobní účast vedoucího ani oponenta práce při státní závěrečné zkoušce není povinná. Obhajoba závěrečné kvalifikační práce má následující průběh: • předseda komise pro státní závěrečnou zkoušku představí členům komise studenta a uvede název práce, jméno vedoucího a oponenta práce a požádá studenta, aby práci představil, uvedl důvody, které ovlivnily výběr daného tématu, sdělil cíl práce, metody, problémy, s nimiž se setkal při zpracování práce, dosažené výsledky a závěry a uvedl konkrétní přínosy pro praxi; • student uvede svou práci; • předseda komise požádá vedoucího práce (pokud je přítomen), aby seznámil komisi se svým posudkem a formuloval otázky pro studenta; • vedoucí práce (pokud je přítomen) stručně charakterizuje závěrečnou kvalifikační práci, seznámí komisi se svým hodnocením a položí studentovi otázky; • předseda komise následně požádá oponenta práce o jeho posudek a otázky pro studenta (v případě, že oponent není přítomen, stručně shrne jeho posudek a položí oponentem formulované otázky předseda, příp. člen komise, kterého o to požádá); • předseda komise požádá studenta o vyjádření k poznámkám a připomínkám vedoucího i oponenta práce a o zodpovězení položených otázek; • student se vyjádří k hodnocení vedoucího a oponenta práce; 24 • předseda komise otevře odbornou rozpravu k závěrečné kvalifikační práci, v rámci které členové komise pokládají studentovi otázky, na které on průběžně odpovídá. Cílem je zjistit hloubku znalostí studenta z příslušné oblasti, jak zvládá logickou argumentaci a jaký je jeho ústní projev. 2.12 Archivace závěrečných kvalifikačních prací Archivace závěrečných kvalifikačních prací vychází z § 47b odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Obecně platí, že závěrečná kvalifikační práce je majetkem VŠH. Přitom jeden exemplář v tištěné podobě je ukládán v knihovně VŠH a jeden exemplář v elektronické podobě je vkládán do IS VŠH a v případě úspěšné obhajoby práce se zveřejňuje6 v systému Theses.cz. Platí, že odevzdáním závěrečné kvalifikační práce autor souhlasí se zveřejněním práce podle výše uvedeného zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. Výjimka se připouští pouze v případě uplatnění § 47b odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Postup vkládání závěrečné kvalifikační práce do IS VŠH je upraven následovně. Student vkládá elektronickou verzi závěrečné kvalifikační práce do archivu v IS VŠH ještě před obhajobou, přičemž nejzazší termín vložení je dán opatřením rektora VŠH pro příslušný akademický rok. Zároveň platí, že po převzetí tištěné verze závěrečné kvalifikační práce již student nemůže s archivem manipulovat a měnit jej. Do archivu student vkládá celou závěrečnou kvalifikační práci včetně příloh v jednom souboru. Od roku 2020 je VŠH zapojena do systému PravyDiplom.cz, ve kterém je možné bezpečně ověřit pravdivost údajů uvedených na diplomu. Diplom o absolvování vysokoškolského studia je veřejnou listinou podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů a jeho padělání a pozměnění je trestným činem dle § 348 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Trestní stíhání hrozí padělatelům i osobám, které si falzifikát koupí či jinak opatří. Systém na adrese https://pravydiplom.cz provozuje tým Informačního systému Masa- 6 Podle výkladu Ministerstva kultury je správnější z hlediska autorského zákona používat výraz „zpřístupňuje“. 25 rykovy univerzity a systémů na odhalování plagiátů Theses.cz, Odevzdej.cz a Repo- zitar.cz. 26 3 STRUKTURA ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE Závěrečná kvalifikační práce obsahuje dle normy ISO 7144 Documentation – Presentation of Thesis and Similar Documents (ČSN ISO 7144 – Dokumentace – Formální úprava disertací a podobných dokumentů) následující části: • úvodní část; • jádro práce (hlavní textová část); • přílohy; • závěrečnou část. 3.1 Jednotlivé části závěrečné kvalifikační práce Úvodní část práce obsahuje povinné (obligatorní) a nepovinné (fakultativní) části. Na VŠH je určeno toto pořadí: • přední deska s potahem a přídeští; • titulní list v českém jazyce; • titulní list v anglickém jazyce; • čestné prohlášení; • poděkování (fakultativně); • abstrakt a klíčová slova v českém jazyce; • abstrakt a klíčová slova v anglickém jazyce; • obsah; • seznam ilustrací, tabulek a grafů (pokud jsou v práci uvedeny); • seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek (pokud jsou v práci uvedeny); • jádro závěrečné kvalifikační práce: o úvod; o teoretická část; o analytická část; o návrhová část; o závěr; o literatura; • přílohy; • zadní deska a přídeští. 27 Do stanoveného rozsahu závěrečné kvalifikační práce se zahrnuje jen hlavní text, tj. úvod, jednotlivé části (teoretická, analytická, návrhová), závěr a literatura. Přílohy jsou částí závěrečné kvalifikační práce, ve které se nacházejí podrobnější, doplňující materiály, rozsáhlejší statistiky, tabulky, schémata, grafy či ilustrace, které není vhodné vložit přímo do textové části práce. Závěrečnou část závěrečné kvalifikační práce tvoří zadní deska a přídeští, na které může být pevně přiložen průvodní materiál odlišného formátu (např. CD, DVD aj.). Základní strukturu závěrečné kvalifikační práce a její části musí student dodržet, podrobnější členění osnovy práce na jednotlivé kapitoly, subkapitoly, odstavce a věty je projevem jeho tvořivosti. V průběhu shromažďování informací o řešené problematice se osnova neustále doplňuje, konkretizuje, upřesňuje, případně se úplně změní. 3.1.1 Úvodní část K úvodní části patří přední deska a přídeští, titulní list, čestné prohlášení, poděkování, abstrakt s klíčovými slovy, obsah, seznam ilustrací, tabulek a grafů a seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek. Přední deska Na přední desce je uvedeno (Příloha 1, 2): • oficiální název vysoké školy (16bodové písmo); • jméno studenta v přímé formě, tj. v pořadí jméno a příjmení; u bakalářské práce je možné za jménem uvádět dosažený titul DiS., u diplomové práce se uvádí před jménem dosažený akademický titul (16bodové písmo); • název závěrečné kvalifikační práce (12bodové písmo); • označení Bakalářská práce/Diplomová práce (14bodové písmo); • rok vydání/odevzdání (14bodové písmo). 28 Titulní list v českém jazyce Obsah titulního listu upravují mezinárodní normy ISO 1086 Documentation – Titleleaves of Book a ISO 7144 Documentation – Presentation of Thesis and Similar Documents. Titulní list obsahuje následující údaje (Příloha 3, 5): • název práce (16bodové písmo); • označení Bakalářská práce/Diplomová práce (12bodové písmo); • úplné jméno autora v přímé formě (14bodové písmo); • název vysoké školy (14bodové písmo); • název katedry (12bodové písmo); • název oblasti vzdělávání (12bodové písmo); • název studijního programu (12bodové písmo); • název specializace (12bodové písmo); • jméno a příjmení vedoucího závěrečné kvalifikační práce včetně titulů (12bodové písmo); • místo a rok vydání/odevzdání (12bodové písmo). Titulní list v anglickém jazyce Povinnou součástí závěrečné kvalifikační práce je vedle českého znění i titulní list v anglickém jazyce (Příloha 4, 6). Zde je oproti české verzi změna v pořadí, kdy označení Bachelor´s Dissertation/Master´s Dissertation je uveden nad názvem bakalářské/diplomové práce. Ostatní pořadí je shodné. Čestné prohlášení Čestné prohlášení se píše na samostatný list do jeho spodní části (Příloha 7). Kromě předepsaného textu musí obsahovat vlastnoruční podpis studenta/studentky, místo a datum zpracování závěrečné kvalifikační práce. Znění Čestného prohlášení: * * * * * P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou/diplomovou práci na téma … zpracoval/a samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil/a, uvádím 29 v seznamu použitých zdrojů a že svázaná tištěná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské/diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. * * * * * V případě žádosti o odklad zveřejnění závěrečné kvalifikační práce podle § 47b odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, se mění druhá část prohlášení takto: * * * * * V souladu s § 47b odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské/diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o., a to následně po uplynutí překážky pro zveřejnění. * * * * * Poděkování (fakultativně) Pokud student uzná za vhodné poděkovat svému vedoucímu práce či někomu, kdo výrazně přispěl k jejímu zpracování, napíše krátké poděkování na zvláštní list. Doporučuje se uvést přímo text, bez nadpisu Poděkování. Důležité je, aby ve jménech, příjmeních a uváděných titulech nebyly žádné chyby. Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Abstrakt je obligatorní částí závěrečné kvalifikační práce a umísťuje se na samostatném listu. Při jeho vypracování se postupuje podle normy ISO 214 Documentation – Abstracts for Publications and Documentations. Úlohou abstraktu, který představuje stručné shrnutí a výstižnou charakteristiku práce, je pomoci čtenáři v rychlé orientaci v práci. Obsahem abstraktu jsou údaje o cíli, metodách, výsledcích a nejdůležitějších závěrech práce. Abstrakt má informativní charakter a nelze jej zaměňovat s anotací (krátká poznámka, která se týká dokumentu a jeho obsahu), výtahem (část dokumen- 30 tu, která ho výstižně charakterizuje) a souhrnem /resumé/ (krátká rekapitulace výsledků práce). Na začátku stránky před textem samotného abstraktu se uvede slovo Abstrakt7. Následuje prázdný řádek a pak bibliografická identifikace závěrečné kvalifikační práce – příjmení a iniciála jména autora, název závěrečné kvalifikační práce, označení Bakalářská práce/Diplomová práce, název vysoké školy, místo a rok vydání závěrečné kvalifikační práce a celkový počet stran. Po dalším prázdném řádku následuje vlastní text abstraktu, který musí být napsán tak, aby mohl být použit samostatně. Styl abstraktu je stručný, věcný, informační. Abstrakt neobsahuje žádné ilustrace a v ideálním případě má cca 250 slov. Celý abstrakt by neměl přesáhnout jednu stranu. Po textu abstraktu je opět vynechán prázdný řádek a je uveden nadpis Klíčová slova a na stejném řádku následují v abecedním pořadí klíčová slova8 v počtu 5–7, která jsou od sebe navzájem oddělena čárkou (Příloha 9). Abstrakt a klíčová slova v anglickém jazyce Do závěrečné kvalifikační práce se povinně zařazuje vedle bibliografické identifikace, abstraktu a klíčových slov v českém jazyce i shodné znění v anglickém jazyce (Abstract, Key words). Obsah Obsah se umísťuje za abstraktem a klíčovými slovy na samostatné stránce. Jeho úlohou je ulehčit orientaci čtenáři v práci a obsahuje názvy hlavních částí, kapitol a subkapitol závěrečné kvalifikační práce včetně čísel stránek, na kterých začínají. Doporučuje se, aby byl Obsah automaticky vygenerován propojením Stylů a Odkazů v textovém editoru Microsoft Word, protože student musí zabezpečit, aby údaje uvedené v obsahu korespondovaly s údaji v textu práce. 7 Případně jeho ekvivalent v cizím jazyce, ve kterém je abstrakt napsán (např. Abstract). 8 Klíčová slova jsou termíny, které se uvádějí v práci a vystihují věcný obsah práce. 31 Seznam ilustrací, tabulek a grafů Do práce se seznam ilustrací (obrázky, schémata, mapy, plány, výkresy aj.), tabulek a grafů začleňuje kvůli přehlednosti tehdy, když jich práce obsahuje příliš mnoho (obvykle více než 10). Jednotlivé seznamy se zpracovávají odděleně a rozsah stránek seznamu se do celkového počtu stran práce nepočítá. Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek V případě, že se v práci nacházejí zkratky, symboly, značky, označení jednotek, případně termíny, které nejsou běžné, musí být vysvětleny v této části práce. V textu práce je nutné všechny značky, symboly, zkratky aj. vysvětlit ihned při jejich prvním výskytu. 3.1.2 Jádro práce Jádro závěrečné kvalifikační práce tvoří úvod, jednotlivé části (povinně tři – teoretická, analytická, návrhová), závěr a literatura. Doporučený rozsah jednotlivých částí jádra práce je uveden v Grafu 1. Graf 1: Doporučený rozsah jednotlivých částí jádra práce Zdroj: Vlastní zpracování. 5% 20% 60% 10% 5% Úvod Teoretická Analytická Návrhová Závěr a Literatura 32 Úvod Úvod je jednou z nejdůležitějších částí práce. Měl by být orientován na konkrétní téma. Zabírá přibližně 5 % z celkového rozsahu práce a dává odpověď na otázky: • Jaký problém je řešen? • Jak bude problém řešen? Student v úvodu práce jasně uvede: • stručné zdůvodnění výběru tématu práce, které je podloženo argumenty; • cíl práce a výzkumnou otázku, resp. hypotézu; • rozdělení (strukturu) práce do jednotlivých částí a jejich stručnou charakteristi- ku; • vědecké metody, které jsou v práci použity; • nejdůležitější informační zdroje, které jsou v práci využity. Stručné zdůvodnění výběru tématu práce znamená, že student statisticky, argumenty z vládních dokumentů, vědeckých prací apod. podloží důležitost a aktuálnost vybraného tématu, jakož i následně praktickou využitelnost dosažených výsledků. Cíl závěrečné kvalifikační práce musí být jasně definován v odstavci v úvodu. Při jeho formulaci musí student vycházet z tématu práce a při jejím zpracování musí být cíl naplněn. Pokud je tématem práce například Význam bezhotovostního platebního styku v cestovním ruchu, musí být cíl zaměřen na toto téma. Na základě analýzy/komparativní analýzy ... navrhnout opatření/možnosti dalšího využití ... za účelem zvýšení kvality/využitelnosti/rozšíření ... Student dále v úvodu práce uvede, co bylo uděláno, aby byl cíl naplněn, tj. jak je práce členěna do jednotlivých kapitol a co se v nich řeší. V zájmu naplnění cíle bakalářské/diplomové práce je práce rozdělena/členěna do tří částí. První část je zaměřena na ... Druhá část pojednává o ... Ve třetí části ... 33 První část (teoretická) První část práce je zpracována s využitím dostupných zdrojů přehledem názorů domácích a zahraničních autorů vztahujících se k tématu práce. K vybraným názorům jsou uvedena i vyjádření autora práce. Rozsah teoretické části tvoří cca 20 % práce. V případě, že student řeší problematiku Využití biopotravin při přípravě pokrmů v gastronomických zařízeních v České republice, bude v úvodu první části charakterizovat současné stravovací zvyklosti ve světě, vztah současného životního stylu a stravovacích zvyklostí a též využívání biopotravin ve světě. Poté bude následovat první (sub)kapitola, jejímž obsahem bude definice, charakteristika a význam biopotravin, student uvede a charakterizuje všechny normy a ustanovení, které se k biopotravinám vážou. Další (sub)kapitola bude pojednávat o gastronomických zařízeních a student v ní bude definovat a charakterizovat gastronomická zařízení, opět uvede všechny normy, které se k nim vážou, bude charakterizovat pokrmy, uvede technologie a techniky, které se při jejich přípravě používají, vymezí, které se vážou k biopotravinám, které jsou nevhodné a proč. V závěru první části bude charakterizovat Českou republiku z hlediska stravovacích zvyklostí, porovná ji se zvyklostmi v ostatních zemích a uvede, co bude a proč v další části analyzovat. Druhá část (analytická) Student v druhé části práce ozřejmí a zdůvodní zvolené vědecké metody a uvede jejich základní výsledky. Obsahem druhé části je analýza, která je předpokladem pro návrhovou část závěrečné kvalifikační práce. Analýza má o předmětu zkoumání sdělit věci, které nebyly dosud řešeny, eventuálně uvést vlastní nový pohled. Je to nejobsáhlejší část práce, která tvoří cca 60 % jejího celkového rozsahu. V případě už uvedeného příkladu závěrečné kvalifikační práce bude student analyzovat současnou nabídku biopotravin na trhu a následně pak využívání těchto potravin v gastronomických zařízeních v České republice z různých hledisek (technika zpracování, technologie přípravy, cena, marketing aj.). V závěru druhé části uvede student všechny důležité informace, které analýzou získal, konfrontuje je s údaji z odborné literatury a formuluje problémové oblasti, kterých se bude týkat návrhová část práce. 34 Třetí část (návrhová) Třetí část práce je návrhová. V bakalářské práci je návrhová část redukována na krátké a stručné návrhy. U diplomové práce se jedná o nejdůležitější část, protože je v ní jasně uveden vlastní přínos autora, jeho návrhy, doporučení, které by měly vést k pozitivní změně zjištěného stavu. Podle této části se posuzuje, zda je diplomová práce skutečně přínosem pro praxi, či nikoliv. Tvoří 10 % z celkového rozsahu práce. Závěr Závěr závěrečné kvalifikační práce je stručnou rekapitulací práce a zabírá 5 % z jejího celkového rozsahu. Autor v něm odpovídá na otázky: • Co se zjistilo? • Co tato zjištění znamenají? V závěru práce student znovu uvede argumenty na zdůraznění aktuálnosti vybraného tématu práce, připomene stanovený cíl a jasně uvede, zda byl, či nebyl naplněn. V této části práce je možné uvést případné těžkosti, které musel student v průběhu zpracování práce zvládnout (například malý počet údajů, nedostatečné množství odborné literatury, neochota pracovníků podniku, ve kterém práci zpracoval apod.). Nejdůležitější součástí závěru je uvedení nejzávažnějších zjištění a navrhovaných opatření. Konkrétní návrhy však nelze zaměnit za náměty. Literatura Povinnou (neopominutelnou) součástí každé závěrečné kvalifikační práce je seznam použitých informačních zdrojů, který se označuje výrazem Literatura. V tomto seznamu je autor povinen uvést všechny informační zdroje, které využil při zpracování práce a ze kterých citoval, či některé jejich části parafrázoval. Část Literatura začíná na novém samostatném listu a započítává se do celkového rozsahu práce. Jednotlivé zdroje se zařazují v abecedním pořadí podle příjmení autora. V případě anonymních děl je kritériem název díla. V případě, že se v seznamu literatury nachází několik knih nebo článků od stejného autora, kritériem jejich zařazení je název díla (v abecedním pořadí). Seznam literatury se zpracovává v souladu 35 s normami ISO 690 a ISO 690-2. O práci s literaturou a informačními zdroji podrobněji pojednává kapitola 6. 3.1.3 Přílohy Přílohy se do závěrečné kvalifikační práce zařazují pro lepší pochopení, názornost, případně potvrzení názoru autora. Jsou to obvykle pro práci ne nevyhnutelné, ale dosti důležité podklady velkého rozsahu (normy, prospekty, mapy apod.). Kdyby byly zařazeny přímo v práci, měla by příliš velký rozsah, který by byl na škodu věci. Přílohy nejsou obligatorní součástí závěrečné kvalifikační práce. Rozsah stránek příloh se do celkového počtu stran závěrečné kvalifikační práce nepočítá, a tvoří tak samostatnou část práce. Každá příloha se uvádí na zvláštní stránku označenou slovem Příloha a číslem od 1 do XY. Číslování příloh je průběžné a navazuje na odkazy a číslování v hlavním textu. Každá příloha musí mít svůj název a v závěru uvedený zdroj, ze kterého student příslušný materiál získal. V případě, že je příloha rozsáhlá a vyžaduje více stránek, na každou stránku se uvede Pokračování přílohy XY. Přílohy jednoho druhu je třeba označit kromě čísla i písmenem A až X a zařadit je za sebou – Příloha 1A, Příloha 1B apod. Přílohou jsou zpravidla: • doplňkové ilustrace, tabulky, grafy, nákresy, fotografie, schémata, kopie dokumentů apod.; • zvláštní materiály (speciální mapy, originální fotografie, brožury apod.); • popisy zařízení, předměty, software apod. 3.1.4 Závěrečná část Zatímco se obvykle závěrečná část práce sestává z průvodního materiálu odlišného formátu (např. CD, DVD), v našich podmínkách ji nejčastěji tvoří pouze přídeští a zadní deska. 36 4 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE Závěrečná kvalifikační práce je odbornou prací, při jejímž zpracování student vychází z výsledků předchozí výzkumné činnosti a také výsledků vlastního průzkumu. Přitom výzkumem se zde myslí dlouhodobý, systematický proces bádání za účelem zjištění nových faktů, a to za použití vědeckých metod. Naproti tomu průzkum je systematická činnost vedoucí ke zjištění aktuálního stavu, parametrů objektů či jevů. Zpracování každé závěrečné kvalifikační práce je nutně spojeno s následujícím postupem, jehož součástí je: • formulování výzkumného problému, resp. výzkumné otázky; • stanovení hypotézy; • vymezení cíle práce. Pro úspěšné dosažení cíle práce je rovněž nutné vybrat správné techniky a metody, kterými bude výzkumný problém řešen. 4.1 Výzkumný problém, hypotéza a cíl práce V této části kapitoly jsou uvedeny zásady pro formulaci výzkumného problému, stanovení výzkumné otázky, resp. hypotézy a nakonec vymezení hlavního cíle, eventuálně dílčích cílů práce. Formulace výzkumného problému, resp. výzkumné otázky Výzkumný problém je formulace toho, co chceme řešit a na které otázky chceme odpovědět. Výzkumný problém by měl být stanoven jako otázka a měl by vzniknout postupně. Definitivní formulaci problému předchází studování literatury, zmapování toho, co se doposud zjistilo, popsalo a jaké metody k poznání problémů byly prozatím použity. Při formulaci výzkumného problému bychom měli vycházet z těchto zásad: • problém by měl vyjadřovat vztah mezi dvěma nebo více proměnnými; • problém by měl být formulován jednoznačně, obvykle v podobě otázky; • z formulace problému by měla plynout možnost jeho empirického ověřování. 37 Mezi základní chyby při stanovení výzkumného problému patří: • příliš široké vymezení, tj. stanovení tématu, nikoliv problému; • výzkumný problém není smysluplný, nemá vlastní hodnotu; • výzkumný problém je příliš jednoduchý, triviální. Příliš široký výzkumný problém vyžaduje širší záběr získání poznatků o současném stavu jeho zpracování a může být nad síly autora. Příliš úzce vymezený výzkumný problém pak může dovést autora do slepé uličky (není co řešit). V zásadě můžeme stanovit tři typy výzkumných problémů: • deskriptivní (popisné), které směřují k popisu reality, kdy zjišťujeme stav, výskyt jevu, vývoj jevu; • relační (vztahové), které se ptají na vztah určitých jevů, vlastností, faktorů, tj. zjišťujeme existenci a těsnost vztahu; • kauzální (příčinné), které zkoumají příčinu, která vedla k určitému důsledku. Stanovení hypotézy Hypotéza je nedílnou součástí závěrečné kvalifikační práce. Hypotézou je myšlena výpověď, jejíž platnost se pouze předpokládá, ale zároveň je formulována tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit. Existují tři základní požadavky na formulaci hypotéz: • hypotézy jsou tvrzení, je třeba je formulovat jako oznamovací věty; • hypotézy vyjadřují vztah alespoň dvou proměnných. Tento vztah mezi dvěma jevy je třeba jasně a explicitně (výslovně) vyjádřit. Je vhodné proměnné porovnávat a ověřovat: rozdíly (víc, častěji, silněji, výš, odlišné), vztahy (pozitivní, negativní, korelace) či následky (čím – tím, jestliže, pak, jak – tak, když – pak atd.); • hypotéza musí být testovatelná a verifikovatelná, musí se dát potvrdit nebo vyvrátit. Proměnné se musí dát měřit nebo kategorizovat. Mezi základní nedostatky a chyby při stanovení hypotézy patří: • formulace hypotéz je příliš složitá a dlouhá; 38 • hypotézy obsahují příliš mnoho proměnných, přičemž jsou mezi nimi nejasné vztahy; • vícero hypotéz, které mezi sebou nemají vztah ani na sebe nenavazují. Vymezení cíle Závěrečná kvalifikační práce musí mít stanoven hlavní cíl práce. Ten může být dále podpořen dílčími cíli práce. Cíl práce musí odpovídat požadavkům na odbornou úroveň práce a dále přihlížet k časovým a dalším možnostem studenta. Cíle práce lze formulovat jako stanovení takového úkolu, který umožňuje nalézt kvalifikovanou odpověď na stanovenou hypotézu. Cíl práce přitom formulujeme jasně a jednoznačně, a to za pomoci vybraných sloves. Jedná se o slovesa ve tvaru infinitivu, a to slovesa aktivní, činná. Zde jsou uvedeny příklady takových sloves: • zhodnotit; • porovnat; • provést (rešerši, rozbor ap.); • navrhnout; • namodelovat; • stanovit; • nalézt atd. Při stanovení vhodných sloves je možné také vyjít z některých částí tzv. Bloomovy taxonomie, byť jejím primárním určením byla oblast kognitivních výukových cílů (Tabulka 4). Tabulka 4: Bloomova taxonomie a její možné využití při vymezení cíle práce Cílová kategorie Použitá slovesa Analýza = rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení hierarchie prvku, princip jejich organizace, vztahů a interakce mezi prvky • analyzovat • provést rozbor • rozhodnout • rozlišit • rozčlenit, specifikovat Syntéza = složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku (ucelené sdělení, plán nebo řada operací nutných k vytvoření díla nebo jeho projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu kla• kategorizovat • klasifikovat • kombinovat • modifikovat • napsat sdělení • navrhnout 39 sifikace nebo objasnění jevů) • organizovat • reorganizovat • shrnout • vyvodit obecné závěry Hodnocení = posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si student sám navrhne • argumentovat • obhájit • ocenit • oponovat • podpořit (názory) • porovnat • provést kritiku • posoudit • prověřit • srovnat s normou • vybrat, uvést klady a zápory • zdůvodnit • zhodnotit Zdroj: Vlastní zpracování na základě Bloomovy taxonomie. 4.2 Metody a techniky práce Při zpracování závěrečné kvalifikační práce je důležité vybrat takové metody a techniky práce, které student zvládne používat a pro které existují vstupní data. Metodou přitom myslíme promyšlený, objektivně správný způsob (postup, prostředek) nebo soustavu způsobů, které umožňují nalezení nebo objasnění vědeckých poznatků a zákonitostí, umožňujících poznat daný objekt zkoumání. Technikou rozumíme nástroj, kterým jednotlivé metody aplikujeme. Dělení metod a technik zpracování závěrečných kvalifikačních prací lze provést z mnoha hledisek. Základní členění metod je následující: • metody experimentální; • metody matematicko-statistické; • metody historické; • metody obecné; • metody specifické; • metody kvantitativní; • metody kvalitativní. 40 V následujícím přehledu jsou uvedeny základní metody výzkumu, které jsou uplatnitelné při zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Analogie Analogií je myšlena obdoba, shoda, podoba. Jedná se o druh úsudku o shodě jevů na základě shody některých vlastností, stanovení podobností některých stránek, vlastností a vztahů mezi nepodobnými jevy. Analýza Při analýze dochází k rozboru, rozkladu či rozdělování zkoumaného objektu na jednodušší části tak, aby mohly být stanoveny podstatné znaky. Cílem je poznat části jako prvky složitého celku. V praxi uplatňujeme jak analýzu primárních, tak i sekundárních dat. Deskripce Deskripce čili popis zkoumaného objektu, subjektu nebo jevu. Nesmí být jedinou metodou použitou v závěrečné kvalifikační práci. Dedukce Dedukce, taktéž vyvození, závěr. Jde o způsob myšlení, při němž od obecnějších závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně obecným. Indukce Indukcí rozumíme formu úsudku, při kterém dochází k vyvozování obecného závěru na základě mnoha poznatků o jednotlivostech. Komparace Komparace znamená srovnávání, přirovnání. Jde o zjišťování shodných či rozdílných stránek u dvou či více různých předmětů, jevů či úkazů. Pozorování Pozorování představuje cílevědomé, plánovité a systematické sledování určitých sku- tečností. 41 Syntéza Syntézou se rozumí spojení, sjednocení. Jedná se o proces sjednocování částí, vlastností a vztahů vydělených prostřednictvím analýzy v jeden celek. Při zpracování závěrečných kvalifikačních prací používáme metodu kvantitativního a kvalitativního průzkumu. Kvantitativní metody jsou založeny na deduktivní metodě a využívají techniku dotazování (zpravidla k získání velkého množství dat) a k jejich zpracování se používají matematicko-statistické metody. Dotazování – metody sběru primárních dat Důležitou součástí závěrečných kvalifikačních prací je shromažďování primárních dat, jejich utřídění, zpracování a analýza, a nakonec jejich vyhodnocení a interpretace. Základní metodou získávání primárních dat je dotazování. Mezi základní techniky sběru primárních dat lze zařadit: • rozhovor (řízený rozhovor); • dotazníkové šetření; • elektronické dotazování. Všem druhům dotazování je společný vysoký význam volby typu a formulace otázek, které mohou ovlivnit celkovou kvalitu a výsledky provedeného průzkumu. Studenti volí pro své dotazníky ze tří základních typů otázek. Jsou to otázky otevřené, polouzavřené a uzavřené. Při použití otevřených otázek nejsou respondenti v odpovědích vázáni žádným omezením a mohou volně vyjádřit své názory a postoje textovou formou. Polouzavřené otázky jsou složeny z konečného výčtu odpovědí, a nakonec jedné textové odpovědi, která je obvykle označena jako jiná. Uzavřené jsou takové otázky, které mají pouze uzavřený počet odpovědí a neumožňují textovou odpověď. Mezi specifické typy otázek patří dichotomické otázky (pouze 2 možné odpovědi), trichotomické otázky (pouze 3 možné odpovědi), Likertova škála (zpravidla vyjadřuje míru spokojenosti nebo souhlasu respondentů), výčet položek (respondenti si mohou vybrat z většího počtu odpovědí; buď jednu – tzv. single choice nebo více odpovědí – 42 tzv. multi choice), seřazení položek (odpovědi jsou seřazeny podle důležitosti). K dalším možnostem patří matice otázek, hvězdicové hodnocení, sémantický diferenciál či rozdělení bodů. GDPR (General Data Protection Regulation) Zvláštní pozornost při sběru dat v rámci dotazování je třeba v dnešní době věnovat ochraně osobních údajů. Tato problematika je řešena na úrovni Evropské unie v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), na úrovni České republiky pak zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. S problematikou ochrany osobních údajů se studenti setkávají při psaní závěrečných kvalifikačních prací nejčastěji v rámci dotazníkového šetření. V některých pracích jsou označeni respondenti jmény, pracovištěm, pracovní pozicí apod. Je třeba, aby v tomto případě o svém zařazení věděli a vyslovili s ním souhlas, který může být ústní (nezdokumentovaný). Písemný souhlas je zpravidla nutný pouze v tom případě, že sesbíraná data používají i další osoby. V rámci tohoto souhlasu by respondenti měli být informováni o tom, čeho se průzkum týká, jaká data a informace od nich budou požadována a jak budou zaznamenána, zpracována a publikována. Matematicko-statistické metody Pro zpracování a analýzu primárních dat používáme nejčastěji následující matematické a statistické metody: • základní popisná statistika; • ukazatele variability; • časové řady, trendy; • regresní a korelační analýza; • indexní analýza; • shluková analýza; • metody operačního výzkumu; • ekonometrie apod. 43 Kvalitativní výzkum je založen na indukci, má za cíl postupné utváření teorie, založené na tzv. kvalitativních technikách (hloubkové rozhovory, studium dokumentů a biografií apod.). 4.3 Varianty (typy) výzkumu Každá z uvedených metodologií může být použita při zpracování závěrečné kvalifikační práce a jistě existují další typy. V jedné práci se mohou navíc uplatnit dvě nebo více metodologií najednou. Jedna metodologie může také používat procedury jiného přístupu. V dalším textu jsou uvedeny vybrané varianty výzkumu, které jsou vhodné pro témata závěrečných kvalifikačních prací zpracovávaných na VŠH. • Analýza trendů Zkoumají se fenomény, které se mění v čase, aby se identifikoval směr a velikost trendu, provádí se interpretace a predikce. Příklad: Vývoj počtu nabídek sdíleného ubytování prostřednictvím Airbnb ve vybrané destinaci cestovního ruchu • Dotazování na postoje Zkoumá, popisuje a interpretuje chování, názory a intence specifické skupiny lidí. Příklad: Stravovací preference zahraničních turistů v závislosti na věku a zdrojové destinaci cestovního ruchu • Evaluace Předpokládá se, že se provádí nějaký program nebo projekt určitým způsobem a s určitými cíli. Výzkum je zaměřen na popis aktuálního průběhu a určení toho, zda se daných cílů dosahuje a které další efekty jsou přítomny. Příklad: Vliv projektu Czech Specials na zvyšování podílu regionální gastronomie ve stravovacích zařízeních 44 • Historická studie Jedinci, instituce, komunity a aktivity se zkoumají s cílem rekonstruovat přesně a nestranně minulost, pokusit se o interpretaci a vliv na současnost nebo testovat určitou hypotézu. Příklad: Vliv Vincenze Priessnitze na současné české lázeňství • Komparace Zkoumají se dvě nebo více existujících situací, aby se zjistily typy, stupeň a příčina jejich podobností nebo rozdílností. Příklad: Rozdíly v chování personálu vybraných ubytovacích zařízení • Korelačně-prediktivní studie Studují se korelace mezi určitými fenomény (proměnnými) a provádí se interpretace vztahů. Tyto studie zahrnují určení, kolik variace v závisle proměnné je vysvětleno variací jedné nebo více nezávislých ovlivňujících faktorů. Zjištěných vztahů se využívá pro provádění predikce. Příklad: Vztah mezi věkem hotelových hostů a využíváním animačních služeb • Návrh a demonstrace Návrh, popis a zdůvodnění nových systémů v ekonomice, školství nebo ve zdravotnictví, návrh výchovných programů, instrukčních materiálů atd. Tento typ je provázen minimálně formativní evaluací. Příklad: Návrh programu na vytvoření systému certifikace organizací destinačního managementu v České republice • Případová studie Rozbor stavu, vývoje a interakcí s prostředím jednoho nebo více jedinců, skupin, komunit a institucí, operačních jednotek, ale i programů, které se pozorují, doku- 45 mentují a analyzují, aby se popsaly a vysvětlily jejich stav a vztahy k interním i externím ovlivňujícím faktorům. Příklad: Proces a způsoby přijímání nových zaměstnanců do ubytovacího či stravovacího zařízení • Stav (status) Zkoumá se reprezentativní nebo specifická skupina, aby se zjistily charakteristiky objektu pozorování. Příklad: Vzdělanost pracovníků lázeňských zařízení ve vybraném regionu 46 5 OBSAHOVÁ STRÁNKA ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE Obsahová stránka každé závěrečné kvalifikační práce je odrazem odborné úrovně a tvůrčího myšlení každého studenta. Odráží se v ní schopnost formulovat vlastní názory a úvahy a také schopnost kritického myšlení. I když je formální stránka závěrečné kvalifikační práce důležitá, rozhodující pro posouzení úrovně práce je její obsahová stránka. 5.1 Styl odborného textu Každý autor odborného textu, tzn. též závěrečné kvalifikační práce, by si měl uvědomit, že nejnutnější je jednoznačnost, přesnost a srozumitelnost podávaných informací. Zároveň by si měl být vědom toho, že dnes – tj. ve 21. století – spisovnou normu ovlivňuje především styl odborný a publicistický. V současnosti je psaná (tištěná) forma jazyka stejně důležitá jako mluvená. Ve všech kulturních jazycích jsou ustáleny zásady, jak se má písemných znaků užívat. Tomuto ustálenému způsobu psaní se říká pravopis (ortografie). Ovládáme-li dobře kodifikaci českého pravopisu, nečiní nám potíže projev zaznamenat a jeho čtenář zase snadno pochopí, co jsme mu chtěli sdělit. Pokud máme některé mezery, pomohou nám Pravidla českého pravopisu. Platná Pravidla českého pravopisu vycházejí ve třech verzích – akademické, školní a studentské. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i., spravuje internetovou jazykovou příručku, která je dostupná na internetovém odkazu. Srozumitelnost textu není podmíněna jen pravopisem, správnou volbou slov, stavbou vět a souvětí a logickou návazností textu. Při psaní odborného textu jsou však důležité i další faktory. Styl psaní by měl být vždy odborný a neměl by být zaměňován za jiné styly (například za styl hovorový, publicistický, administrativní apod.). Autor by si měl uvědomit, že jeho text bude také někdo číst a hodnotit. Měl by proto anticipovat všechny těžkosti, které by mohl mít čtenář s porozuměním jeho textu a sledováním jeho myšlenek. Ohled ke čtenáři se projevuje zhotovením odborného textu v domácí či cizí tradici, vědecké, ale i stylizační, tedy i dodržováním českých či mezinárodních 47 stylizačních norem. Dodržováním těchto norem pisatel splňuje určitá očekávání příjemce a usnadňuje jeho porozumění textu. Odborný styl zahrnuje jazykové projevy odborného zaměření. Lze ho rozlišit podle činností, jichž se odborné vyjadřování týká, na styl vědecký (teoreticky odborný), tj. styl vědeckých statí a knih, a na styl pracovní (prakticky odborný), jímž se sdělují poznatky spjaté s příslušnými praktickými činnostmi (např. v oblasti obchodní, ekonomické, technické aj.). V projevech odborných se užívá odborných názvů (termínů). Termíny jsou výrazem snahy o přesné vyjádření. Mají přesně vymezený, jednoznačný a ustálený význam. Jsou buď jednoslovné nebo víceslovné. Vedle odborných slov spisovných existují také výrazy nespisovné, tzv. profesionalismy. Profesionalismy (slova profesní mluvy) jsou výrazy, kterých užívá určitá skupina pracovníků jako odborných názvů, a to zpravidla nespisovných. Mají blízko k slangu. Lze jich používat pouze při běžném dorozumívání na pracovišti, nikoliv v odborných pracích. Stejně jako profesionalismy a slangová slova jsou nevhodná také expresivní (citově zabarvená) slova. 5.2 Psaní závěrečné kvalifikační práce Prvním krokem při psaní závěrečné kvalifikační práce je vypracování osnovy, která je základem kvalitního zpracování vybrané problematiky. Psaní závěrečné kvalifikační práce vyžaduje od studenta: • dobrou znalost vybrané problematiky; • schopnost získat a zpracovat potřebné informace; • schopnost jasně, srozumitelně a logicky se vyjadřovat; • schopnost porovnávat a hodnotit jednotlivé názory na vybranou problematiku a formulovat vlastní; • schopnost na základě uskutečněné analýzy formulovat závěry a návrhy. Neexistuje přesný návod, jak napsat závěrečnou kvalifikační práci, protože tato je vždy produktem konkrétního autora, to znamená, že odráží jeho osobnost, ale je možné formulovat určité zásady, které by student měl dodržet, pokud chce napsat 48 kvalitní závěrečnou kvalifikační práci: • text práce je vhodné rozčlenit do tří částí, které by měl student kvůli přehlednosti práce ještě dál členit na kapitoly a subkapitoly; • mezi jednotlivými subkapitolami a kapitolami musí existovat vzájemná prová- zanost; • jednotlivé subkapitoly se ještě člení na odstavce, které obsahují určitou ucelenou myšlenku a logicky navazují na předchozí text; • nejzávažnější sdělení se zařazuje na začátek odstavce; • poslední věta odstavce má usnadnit přechod k obsahu následujícího odstav- ce; • práce musí obsahovat velké množství vnitřních referencí, aby bylo jasné, že jednotlivé části jsou navzájem propojeny; • při psaní práce student používá o buď tzv. autorský plurál, nebo plurál inkluzivní, tj. psaní v množném čís- le; o nebo singulár, tj. psaní v jednotném čísle; o či tzv. pasivní konstrukci. Pisatel často v odborném textu sám sebe označuje 1. osobou množného čísla. Je to konvence zvaná autorský plurál či plurál inkluzivní. Např.: Podívejme se na problém z druhé stránky. Provozování hotelu v historicky cenném objektu nepředstavuje jenom problematiku provozněekonomickou. Je zde třeba vzít v úvahu i aspekty kulturní, společenské, architektonické a další. Student může zvolit při psaní odborného textu i vyjádření neosobní. Nepíše o tom, co dělá on sám, jak vidí daný problém on, ale jak se tento problém řeší v odborných vědeckých kruzích. Užívá konstrukce pasivní, ve kterých je subjekt odsunut do pozadí. Např.: V následujících kapitolách jsou nejdříve připomenuty provedené analýzy činnosti Mezinárodního sdružení vědeckých expertů cestovního ruchu, doplněné o výklad nejdůležitějších současných metod. Třetí, závěrečná část, je věnována principiálně novým metodám. 49 Místo toho, aby autor volil vyjádření činnostní (předpokládám, připomínám), užívá opisné pasivum bez uvedení činitele děje (je věnována pozornost; výsledky by měly být známy), případně konstrukci neosobní (lze předpokládat, že výsledky ..., dříve se soudilo ..., zatím je velmi málo známo ...). Ale i autor, který neváhá v určitých kontextech užít vyjádření velmi osobní, uchyluje se v jiných pasážích k autorskému plurálu a k řadě vyjádření neosobních. Celkově je při psaní závěrečných kvalifikačních prací doporučeno dodržovat některé zásady: • dodržování platné normy pravidel českého pravopisu, přesnosti a kultivovanosti jazykového projevu; • používání odborného jazyka bez frazeologismů, profesionalismů či komplikovaných formulací, složitých souvětí, bez opakování stejných výrazů je dobrou vizitkou studenta; • text práce je do poslední chvíle před svázáním živým materiálem, který student neustále doplňuje a zdokonaluje, může se stát, že před konečnou verzí práce text i několikrát přepracuje. 5.3 Kompoziční výstavba textu Kompozicí rozumíme uspořádání jednotlivých složek textu podle určitého plánu – osnovy. Dobře vypracovaná osnova jistě pomůže kvalitnímu zpracování vybrané problematiky. Autor jakéhokoliv textu by měl především dobře znát a promyslet to, o čem chce informovat, co chce sdělit. Relevantní není však jen otázka „Co?“, nýbrž také „Jak?“. A odpověď na tuto otázku se nedostaví sama od sebe, nýbrž autor ji musí důkladně promyslet, musí si předem vypracovat přinejmenším v hrubých rysech, jak bude své sdělení koncipovat, neboli jak bude při produkování textu postu- povat. Měl by si rozvrhnout celkový plán textu, jeho myšlenkový, věcný obsah vhodně rozčlenit a jednotlivé části zkombinovat, sestavit tak, aby vznikl přehledně a logicky uspořádaný, smysluplný celek, který může čtenář bez větších potíží sledovat a jeho obsah a smysl adekvátně pochopit. 50 Méně zběhlí autoři – studenti – si nemohou hlubší a podrobnější promyšlení kompoziční výstavby textu odpustit. V každém případě se promyšlená kompozice na textu pozná a vyplatí se. Proto je třeba: • zobecnit výsledky; • konstatovat výjimky a uvést nejasné body; • porovnat nově získané výsledky s dosavadními publikovanými výsledky; • probrat teoretické implikace (tj. logický vztah mezi výroky) práce i možné praktické aplikace; • formulovat jasně závěry; • shromáždit průkazné důkazy pro každý závěr. 5.4 Konečná úprava textu Úprava textu není rozhodně jen druhořadou záležitostí. Konečná úprava odborného textu vyžaduje především připravený text zredigovat a provést závěrečné korektury. Tuto činnost doporučujeme udělat s časovým odstupem od napsání konceptu (prvopisu). Získáme obvykle objektivnější pohled na vlastní koncept. Text je nutno rozčlenit do jednotlivých částí, kapitol a subkapitol, určit jim nadpisy a naznačit grafickou úpravu textu. Aby byl text přehledný, měl by být členěn do odstavců. Jde o předěl v textu vyznačený tím, že text pokračuje na novém řádku. Toto grafické členění textu není jen náležitostí formální, ale má především funkci komunikativní. Je jedním z textotvorných principů, které autor uplatňuje již zároveň s tím, když zpracovává celkové rozvržení toho, co chce sdělit. Členění textu do odstavců není řízeno striktními pravidly, není však libovolné. Předěly mezi odstavci by měly být tehdy, když dochází v textu k nějakému významovému přechodu. Jednodušeji řečeno, členění na odstavce je určeno k tomu, abychom jednu nosnou myšlenku odlišili od jiných hlavních myšlenek v textu. Při vytváření odstavců se postupuje následujícími způsoby: • začátky jednotlivých odstavců se píší od levé svislice (mezi odstavci se vynechávají řádky), tzv. bloková úprava, která je v současné době považována za základní; 51 • začátky jednotlivých odstavců se píšou zarážkou – první řádek každého odstavce se začne psát po jednom odsazení tabulátorem od levého okraje řádku (mezi odstavci se řádek nevynechává), přičemž tato úprava je zastaralá. První z uvedených způsobů je v současné době považován za vhodnější. Přitom oba způsoby oddělování odstavců se nesmí v textu kombinovat. Text je nutno upravit též esteticky. Současná technika umožňuje zhotovit úhledné vypracování jakýchkoliv písemností. Automatické funkce jsou nám velmi dobrými pomocníky, např. při podtrhávání, prokládání, zarovnávání okrajů aj. Psaní závěrečných kvalifikačních prací je přípustné pouze ve dvou jazycích, a to v jazyce českém a v jazyce slovenském. V případě použití slovenského jazyka není nutné žádat o povolení. Ve výjimečných případech je možné psát práci v anglickém jazyce. V tomto případě je třeba souhlasu prorektora pro studium. Studenti navštěvující studijní program vyučovaný v anglickém jazyce zpracovávají závěrečnou kvalifikační práci vždy v anglickém jazyce. Při psaní závěrečných kvalifikačních prací, ať už v jakémkoliv jazyce, je nutné dbát na gramatickou a také stylistickou úroveň práce. Píšeme-li na počítači text v editoru Microsoft Word, oceňují mnozí automatickou kontrolu pravopisu, protože v textu odstraní většinu překlepů, upozorní na slova, která v češtině neexistují, i na mnohé nespisovné a chybné výrazy. Počítačová kontrola pravopisu nabízí účinnou první pomoc píšícím. Ale nezapomeňme na to, že nepomůže vždy. Pozor si musíte dát zejména ve všech případech, kdy pro pravopisnou podobu slova je důležité jeho okolí ve větě nebo význam slova. Kontrola nám neopraví např. nedůslednosti typu bakalářská práce x diplomová práce, hotel x hostel x hospic, hostel x kostel, boky x roky x toky apod. V těchto případech může dojít až k tzv. jazykové komice, která je však v odborném textu nevhodná. Automatická procedura též neomezí hrubé pravopisné nedostatky ve shodě podmětu s přísudkem, nerozliší koncovky některých pádů a některých typů podstatných jmen, např. páni x pány. Kontrola pravopisu neupozorní ani na psaní interpunkčních znamének (např. čárky, pomlčka vs. spojovník), ani neoddělí začátek i konec vložené věty v souvětí čárkami z obou stran, na což se právě velmi často zapomíná. Pro- 52 blémy mohou nastat též u slov, která lze psát dvojím způsobem, např. diskuse i diskuze, filosofie i filozofie aj. Autor textu by sám měl dbát na to, aby pokud se rozhodne pro určitou pravopisnou variantu, dodržoval zvolenou variantu v celém textu a také u všech výrazů, u nichž se objevuje příslušný pravopisný jev. Využívejme automatické kontroly pravopisu, ale napsaný text si nezapomeňme po sobě pečlivě (raději několikrát) přečíst a opravit. Cílem závěrečné kontroly práce je zjistit, zda: • jsou správně uvedeny všechny názvy kapitol a subkapitol včetně čísel jednotlivých stran, a to jak v textu, tak i v obsahu práce; • jsou správně označeny tabulky, grafy, obrázky, schémata apod. a mají uvedený zdroj, ze kterého pocházejí; • jsou v literatuře uvedena všechna citovaná díla, která jsou řazena podle abe- cedy; • jsou u všech zdrojů uvedeny všechny identifikační údaje. 53 6 PRÁCE S LITERATUROU A INFORMAČNÍMI ZDROJI V závěrečné kvalifikační práci podává autor písemnou formou obraz o úrovni svých znalostí, schopnosti řešit daný problém, o způsobu myšlení a vyjadřování a sumarizuje přehled prací publikovaných ve studovaném oboru. V rámci práce by měly být zřetelně odděleny vlastní výsledky od informací převzatých z literatury. V rámci sběru informací potřebných ke zpracování závěrečné kvalifikační práce využívá student jak primárních, tak disponibilních sekundárních informačních zdrojů, a to především domácí a zahraniční odbornou literaturu, odborné a vědecké články v časopisech, sborníky, monografie, encyklopedie, výkladové slovníky, statistické přehledy, bulletiny, bakalářské a diplomové práce, denní tisk, firemní literaturu, internet aj. Při práci s literaturou je možné doporučit, aby si student dělal z literatury výpisky – excerpce, které mohou mít následující formu: • anotační záznam – kromě bibliografických údajů obsahuje i stručný obsah dí- la; • textový abstrakt – obsahuje formulace doslovně převzaté z textu, které chce student citovat; • volný abstrakt – obsahuje stručný a přehledný obsah díla nebo jeho vybraných částí, je vyjádřen vlastními slovy, tzv. parafrázováním textu. Při zpracování práce musí student neustále testovat věrohodnost informací, a to nejen elektronických (internet), ale i tištěných. Zhodnotit by měl autorství, vydavatele, hledisko autora, odvolávky na jiné zdroje, možnost ověření pravdivosti, aktuálnost, obsah, grafický a multimediální design, uživatelskou příjemnost a cenu. Je také důležité věnovat pozornost stáří použité literatury. Obecně není určena žádná časová hranice, kdy je možné považovat zdroj za zastaralý. Student však musí zvážit, zda informace získané z daného zdroje jsou platné a zda neexistují informace nové a aktuální, které lépe odpovídají současnému stavu poznání. V práci využívá autor vedle vlastních myšlenek i citáty, parafráze, výtahy apod. V této souvislosti musí student postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně 54 některých zákonů, který upravuje: • práva autora k jeho dílu; • práva související s právem autorským (umělecké výkony, zvukový záznam, obrazový záznam, rozhlasové a televizní vysílání); • práva pořizovatele k jím pořízené databázi; • ochranu práv podle tohoto zákona; • kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským. Veškerá použitá literatura musí být důsledně citována. Citace se řídí základními normami, kterými jsou ISO 690, resp. ČSN ISO 690 Dokumentace – Bibliografické citace – obsah, forma a struktura a ISO 690-2, resp. ČSN ISO 690-2 Informace a dokumentace – Bibliografické citace (část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části). Vhodnou pomůckou se může stát internetový portál www.citace.com. 6.1 Citace a odkazy na bibliografické zdroje v závěrečné kvalifikační práci V případě, že student použil v textu informace z externích materiálů, které prostudoval, je povinen uvést tyto zdroje formou citace. • Citace je souhrn údajů o citované publikaci nebo její části, který umožňuje její určení a případné vyhledání. Norma je různá podle druhu citovaného zdroje. Výhradně se citují jen ta díla, která student použil při zpracování práce. • Odkaz je stručná forma citace vsunutá do pokračujícího textu. Odkaz slouží k identifikaci zdrojové publikace, z níž byla vybrána část textu (parafráze) a k přesnému vymezení místa použitého textu ve zdrojové publikaci. V zásadě existují tři různé způsoby bibliografických citací. První způsob je realizován formou jméno-datum (známý je též jako harvardský systém / harvardský styl), druhý způsob je formou číselného odkazu v závorkách a třetí způsob je formou průběžných poznámek pod čarou. Harvardský systém či harvardský styl je dnes nejrozšířenější a nejpoužívanější způsob citací při psaní odborného textu. Tento způsob se tvoří pomocí kulatých závorek (…), ve kterých se uvádí příjmení autora, rok vydání a strana textu, ze které byla citace použita. 55 Citace formou číselného odkazu je založena na obdobném principu, kdy je do kulatých (…) nebo hranatých […] závorek uveden pořadovým číslem zdroj citace a strana textu, ze které byla citace použita. Pořadovým číslem je myšleno číslo, pod kterým je zdroj uveden v literatuře. Uvedení citací v textu je tedy možné až po definitivním očíslování zdrojů v literatuře. Odkaz na tutéž práci bude mít v textu práce vždy stejné číslo. Citace formou průběžných poznámek pod čarou je starší, dnes již málo používaný způsob citací. Důvodem této skutečnosti je duplicitnost údajů uváděných pod čarou s údaji uváděnými v literatuře a dále nepřehlednost vyplývající z kombinace odkazů pod čarou, které jsou určeny pro poznámky na straně jedné a odkazů určených pro citace na straně druhé. V dalším textu jsou citace uváděny zásadně formou jméno-datum, tj. v harvardském systému / harvardském stylu. Tato forma citací je také vyžadována u studentů VŠH pro uvádění citací v závěrečných kvalifikačních pracích. Příklady odkazů v textu v harvardském systému / harvardském stylu Rozvoj cestovního ruchu je nutné hodnotit jednak z hlediska návštěvníka (turisty) jako spotřebitele uspokojujícího své potřeby a jednak z hlediska poskytovatelů kolektivních a smíšených statků (veřejného sektoru) a soukromých statků, tj. podniků a organizací jako poskytovatelů služeb. Gúčik (2007, s. 58) uvádí, „že východiskem hodnocení je zkoumání konečného efektu cestovního ruchu, který posuzujeme ze dvou hledisek“. Attl a Nejdl ve svém díle Turismus I (2004) přímo zmiňují, že hospodářský přínos cestovního ruchu lze hodnotit z hlediska jednotlivého podnikatele, platební bilance státu a makroekonomického pohledu státu. Další autoři (Franke, 1980, Vystoupil, 2008, Petříčková, 2010) se zamýšlejí i nad dalšími dopady cestovního ruchu v regionu. „Cestovní ruch je jedním ze zdrojů ekonomické prosperity stále většího počtu zemí a regionů.“ (Nejdl, 2004, s. 7). 56 Citát je označení pro doslovný text, který byl studentem přebrán z konkrétního zdroje. Musí být vždy jasně a přesně zaznamenán a autor musí uvést zdroj, ze kterého čerpal. V případě neuvedení zdroje dochází k porušení zákona o právu autorském. V textu se citát označuje uvozovkami „XYZ“. V případě, že se v citátu některá slova vynechají, musí se dbát o to, aby nebyl změněn význam textu citátu. Na místo vynechaného slova se napíšou tři tečky „…“. Třemi tečkami se vyznačuje text vynechaný nejen uprostřed věty, ale i na začátku či na konci citace. Cizojazyčné citáty ze známých jazyků se překládají a píší se v českém jazyce. Může se stát, že v původním textu citátu (tj. ve zdroji, ze kterého student citát čerpá), se nachází chyba. Tuto chybu student neopravuje, ale za chybným slovem uvede slovo [sic!] v hranatých závorkách. Citace literatury Citace je zkrácené označení zdroje a jejím úkolem je spojit citované místo se záznamem o citovaném zdroji: • na příslušném místě v textu, kde se myšlenka cituje, se v kulatých závorkách uvede příjmení autora, rok vydání (publikace) a číslo strany (citace); jedná se o jednu z nejpřehlednějších možností, jak je možné citovat: „Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čas a dostatek volných finančních prostředků.“ (Jakubíková, 2009, s. 16) Následně se v seznamu literatury uvede citace ve formátu odpovídajícím knižní publikaci: [1] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. • pokud se v předchozím textu již jméno autora uvádí, v závorkách se následně uvádí jen rok vydání a číslo strany. D. Jakubíková ve své publikaci (2009, s. 98) … V celé závěrečné kvalifikační práci se používá výhradně jeden typ odkazů a citací, nejčastěji se jedná o parafráze a citace uváděné v kulatých závorkách. Základní struktura citace je: 57 • autor; • rok vydání díla; • číslo strany, ze které je citováno. V části Literatura se uvádí citace všech zdrojů, které student při zpracování závěrečné kvalifikační práce použil. Základní struktura citace je autor, název díla (zdroje) a další údaje o publikaci (nakladatelství, rok vydání, počet stran, ISBN/ISSN). Autor se píše v pořadí příjmení, jméno nebo příjmení a počáteční písmeno jména zásadně bez titulů. Celé příjmení se píše velkými tiskacími písmeny a od jména se odděluje čárkou a mezerou. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar / JAKUBÍKOVÁ, D. V případě, že se na zpracování díla podílelo více autorů, uvádějí se maximálně 3 z nich a jména se od sebe oddělují čárkou a mezerou. Rovněž je možné uvést pouze jméno prvního autora a ostatní nahradit českou zkratkou „a kol.“ či latinskou zkratkou „et al.“, označující kolektiv autorů (uváděno hlavně ve výčtu autorů anglicky psané literatury). Za posledním z autorů se píše tečka. ČERTÍK, M., ATTL, P., SYSEL, J. ČERTÍK, M. a kol. / ČERTÍK, M. et al. Název zdroje se uvádí celý v nezkráceném znění a je ukončený tečkou. Řez písma je šikmý (kurzíva). ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Údaje o publikaci (zdroji) se píšou ve tvaru místo vydání: nakladatelství, které se od sebe oddělují dvojtečkou a mezerou a je ukončen čárkou. Poté se uvádí rok vydání, který se ukončuje tečkou. ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2001. Rozsah díla se uvádí ve formátu počet stran v číselném tvaru a zkratka s. V závěru je pak uvedeno ISBN, resp. ISSN ukončené tečkou. 58 ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 978-80-238-6275-8. Citace mají různé formáty podle toho, ze kterého zdroje pocházejí. Knižní publikace, monografie, vysokoškolské učební texty a) citace publikace jednoho autora HENSCHEL, U. K. Hotelmanagement. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2008. 468 s. ISBN 978-3-486-58464-6. b) citace publikace s maximálně třemi autory ATTL, P., NEJDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-8. c) citace publikace čtyř a více autorů ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 978-80-238-6275-8. d) citace publikace bez autorů Velký sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 1 627 s. ISBN 80-7184- 311-3. Kapitola v učebnici nebo v monografii ATTL, P. Historie cestovního ruchu. In ATTL, P., NEJDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-8. Periodika (časopisy) a sborníky, resp. statě v nich uveřejněné a) stať v odborném časopisu HAMOUZOVÁ, B. Finanční krize, recese a české hotelnictví. In Czech Hospitality and Tourism Papers, roč. 5, 2009, číslo 10. Praha: VŠH. ISSN 1801-1535, s. 3–15. b) stať ve sborníku VLČEK, J. Světová hospodářská krize a rozhodování spotřebitele. In Sborník příspěvků z konference Hradecké ekonomické dny 2010, díl II. Hradec Králové: Gaudeamus, 2010. ISBN 978-80-7435-041-2, s. 237–241. 59 Citace výzkumných a vývojových zpráv FRANKE, A. a kol. Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit. [Výzkumná zpráva.] Praha: VŠH, 2010. Citace bakalářských, diplomových, rigorózních, dizertačních a habilitačních prací STUDNIČKA, P. Využití železniční dopravy v cestovním ruchu ve vztahu k diverzifikaci poptávky. [Diplomová práce.] Praha: VŠH, 2009. Internetové zdroje KIRÁĽOVÁ, A. Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech. Praha: CzechTourism, 2005 [cit. 2016-10-15], s. 1–11. Dostupné na internetu: . Elektronické databáze Market Overview – Hospitality. In Czech Republic Tourism Report, Q2/2010. Business Monitor International, 2010. ISSN 1747-8871, s. 27–30. Dostupné na inter- netu: . Mediální nosiče NEJDL, K. Terminologická problematika základních pojmů cestovního ruchu. In Aktuální problémy terminologie v cestovním ruchu: Sborník přednášek vědeckého kolokvia [CD-ROM]. Praha: VŠO, 2010 [cit. 2016-10-03], 220 s. ISBN 978-80-86841- 17-5. Soupis citací se uvádí v závěru závěrečné kvalifikační práce v seznamu literatury. Citace se řadí abecedně, s uvedením čísla v hranatých závorkách vzestupně bez ohledu na skutečnost, o jaký zdroj se jedná. Níže je uveden modelový příklad citací vycházející z předchozích příkladů, přičemž [1] označuje citaci knižní publikace více autorů, [2] citaci výzkumné zprávy, [3] citaci příspěvku publikovaného v odborném časopisu, [4] citaci knižní publikace jednoho autora, [5] citaci článku z elektronické 60 databáze, [6] citaci přednášky publikované na CD-ROM a [7] citaci příspěvku zveřejněném ve sborníku: [1] ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 978-80-238-6275-8. [2] FRANKE, A. a kol. Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit. [Výzkumná zpráva.] Praha: VŠH, 2010. [3] HAMOUZOVÁ, B. Finanční krize, recese a české hotelnictví. In Czech Hospitality and Tourism Papers, roč. 5, 2009, číslo 10. Praha: VŠH. ISSN 1801-1535, s. 3–15. [4] HENSCHEL, U. K. Hotelmanagement. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2008. 468 s. ISBN 978-3-486-58464-6. [5] Market Overview – Hospitality. In Czech Republic Tourism Report, Q2/2010. Business Monitor International, 2010. ISSN 1747-8871, s. 27–30. Dostupné na inter- netu: . [6] NEJDL, K. Terminologická problematika základních pojmů cestovního ruchu. In Aktuální problémy terminologie v cestovním ruchu: Sborník přednášek vědeckého kolokvia [CD-ROM]. Praha: VŠO, 2010 [cit. 2016-10-03], 220 s. ISBN 978-80-86841- 17-5. [7] VLČEK, J. Světová hospodářská krize a rozhodování spotřebitele. In Sborník příspěvků z konference Hradecké ekonomické dny 2010, díl II. Hradec Králové: Gaudeamus, 2010. ISBN 978-80-7435-041-2, s. 237–241. 61 7 FORMÁLNÍ ÚPRAVA ZÁVĚREČNÉ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE Vedle obsahové stránky práce musí autor věnovat pozornost i formální úpravě. Je nutné klást důraz na respektování všech typografických norem a pravidel a rovněž na pravopisnou, mluvnickou a stylistickou správnost textu. 7.1 Úprava vzhledu stránky Závěrečná kvalifikační práce se píše na bílý neprůhledný hladký papír formátu A4 (210 x 297 mm) zásadně jen na jednu stránku listu. Okraje stránek musí být dostatečně velké, aby bylo možné práci svázat. Doporučené vzdálenosti jsou uvedeny v Tabulce 5. Tabulka 5: Vzdálenosti okrajů Okraj Vzdálenost Horní 2,5 cm Levý 3,5 cm Pravý 2,0 cm Dolní 2,5 cm Zdroj: Vlastní zpracování. Jednotlivé stránky práce se číslují průběžně arabskými číslicemi. Čísla stránek jsou umístěna v její dolní části uprostřed. Typ (font) a velikost písma označující číslo stránky je identické s typem písma, kterým je práce psaná. Na stránkách patřících do úvodní části se číslo stránky neuvádí a čísluje se až od Úvodu. 7.2 Úprava textu Celá práce se píše černým písmem. Hlavní text se píše řádkováním 1,5, pouze text v tabulkách a v poznámkách pod čarou se píše řádkováním 1,0. Při zpracování závěrečné kvalifikační práce si lze vybrat z 3 možných fontů písma, a to patkové písmo Times New Roman a bezpatková písma Arial nebo Calibri, přičemž v celé práci se vždy používá pouze jeden font písma. Velikost písma si autor volí tak, aby respektoval rozsah práce určený jak počtem stran, tak počtem znaků. Doporučená velikost písma je 12 bodů. Nadpisy se mohou psát velikostí 14, resp. 16 bodů. 62 7.3 Číslování částí, kapitol a subkapitol Podstatou členění textu na části, kapitoly, subkapitoly, odstavce a věty je ulehčit čtenáři orientaci v textu. Toto číslování zároveň umožňuje snadnější odkazování na text již v práci uvedený. „Jak je uvedeno v subkapitole 1.5 této práce, cestovní ruch…“ Pro číslování se v práci používají arabské číslice, které se na druhé a dalších úrovních oddělují tečkou. První hierarchická úroveň se čísluje 1, která se opakuje na začátku čísla každé další části v rámci příslušné kapitoly. Tečka na konci označení kapitoly, resp. subkapitoly se nepíše. Úvodem 1 Standard závěrečné kvalifikační práce 2 Postup zpracování závěrečné kvalifikační práce 2.1 Zveřejnění témat závěrečných kvalifikačních prací v Informačním systému VŠH 2.2 Výběr tématu závěrečné kvalifikační práce Při členění práce je třeba mít na paměti, že nepřiměřeně podrobné číslování stěží pomůže závěrečnou kvalifikační práci zpřehlednit. 7.4 Nadpisy Za nadpisy se nepíše tečka. Text nadpisu se nepodtrhává, ale lze jej zvýraznit tučně a písmem větší velikosti. Nadpisy se od předcházejícího textu oddělují volným řádkem. Pod nadpisem částí a kapitol se vynechává řádek, u subkapitol se již řádek ne- vynechává. 7.5 Vizuálie Jako vizuálie jsou označovány předměty, jevy a jejich znázornění, které člověk vnímá vizuálně, tj. zrakem. Ve vztahu k psaní závěrečných kvalifikačních prací označujeme nejčastěji jako vizuálie obrázky, schémata, grafy, tabulky, fotografie, modely, symboly a mapy. Vizuálie jsou součástí většiny závěrečných kvalifikačních prací, nejsou však povinné. Jednotlivé myšlenky, zjištění a názory jsou díky použití vizuálií názornější, srozumitelnější a lépe zapamatovatelné. Vizuální percepce tak podporuje a násobí celkový dojem při hodnocení závěrečných kvalifikačních prací. 63 7.6 Označování ilustrací Pod pojmem ilustrace jsou chápána všechna vyobrazení, která doplňují text. Jedná se například o obrázky, schémata či fotografie. Popis ilustrace se skládá z jednotného označení Obrázek nebo zkratky Obr., pořadového čísla a popisného textu. Název se uvádí nad ilustraci, pod ní se uvádí zdroj. Všechny popisy, které jsou součástí ilustrace, musí být uvedeny v jazyce, ve kterém je práce zpracována. V textu musí být uveden odkaz na každou ilustraci, např. „Na obr. 1 je znázorně- na…“. 7.7 Označování tabulek Tabulky se označují podobně jako ilustrace. Popis tabulky se skládá z jednotného označení Tabulka nebo zkratky Tab., pořadového čísla a popisného textu. Popis tabulky je uveden nad tabulkou, pod ní je uveden zdroj. V případě, že v některém poli tabulky není uveden žádný číselný údaj, používá se k vyjádření důvodu následujících znaků: – (pomlčka): údaj se nevyskytuje; x (křížek): údaj není z logických důvodů možný; 0 (nula): údaje nejsou větší než polovina nejmenší měrné jednotky, ve které se tabulka sestavuje; . (tečka): údaj není možné spolehlivě zjistit. 7.8 Označení grafů a diagramů V tomto textu jsou grafy a digramy brány jako synonyma. Grafy se označují podobně jako ilustrace nebo tabulky. Popis grafu se skládá z jednotného označení Graf, pořadového čísla a popisného textu. Popis grafu je uveden nad grafem, pod ním je uveden zdroj. Studenti mohou používat celou škálu grafů. Výběr správného typu grafu závisí na účelu, pro který má být graf využit. Mezi nejčastěji používané typy grafů patří liniový (spojnicový, čárový), sloupcový, pruhový, výsečový (koláčový), histogram apod. Dalším používaným typem je vývojový diagram. 64 7.9 Poznámky pod čarou V závěrečné kvalifikační práci se poznámky obvykle umísťují na tutéž stránku jako hlavní text, ke kterému se vážou, a to tzv. pod čarou. Píšou se menším typem písma (10bodové), řádkováním 1,0 a od hlavního textu stránky se oddělují krátkou vodorovnou linkou. Číslují se v celé práci průběžně arabskými číslicemi. Číslo poznámky pod čarou je uvedeno na příslušném místě v textu, a to jako tzv. horní index. Poznámky pod čarou se tvoří zásadně automaticky s využitím funkce Reference/Odkazy – Vložit pozn. pod čarou. Text uvedený v poznámce pod čarou začíná velkým písmenem a obvykle slouží studentovi k: • rozvedení jeho vlastních myšlenek „Pojmem catering budeme pro účely této práce rozumět …“ • definici nebo upřesnění nějakého údaje „Zásadní rozdíl mezi potravinou a biopotravinou spočívá ve skutečnosti, že ...“ • doplnění informace v hlavním textu „Termín biopotravina poprvé použil …“ • podpoře vlastního tvrzení „Podobné vymezení problému nacházíme i u …“ • polemice s názorem uvedeným v hlavním textu „V této souvislosti je třeba poukázat, že Nowak nebere v úvahu tak důležitý detail, jakým je …“ V případě, že bude student opakovat odkaz na totéž dílo, použije zkratku op. cit. nebo o. c. (opus citatum, opere citato, v citovaném díle). „Russell, J. T., Verrill, G., Lane, W. R., op. cit., s. 21“ Když se odkaz vztahuje k jedinému uvedenému dílu téhož autora, lze uvést jen slovo ibidem nebo ibid., případně tamtéž a údaj o stránce. 65 LITERATURA [1] ATTL, P., STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. 3. aktualizované vydání. Praha: VŠH, 2019. 94 s. ISBN 978-80-87411-82-7. [2] ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1. [3] ČSN ISO 690 Dokumentace – Bibliografické citace – Obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996. [4] ČSN ISO 690-2 Informace a dokumentace – Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. Praha: Český normalizační institut, 2000. [5] ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory. Praha: Český normalizační institut, 1997. [6] ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198- 173-7. [7] GONDA, V. Ako napísať a úspešne obhájiť diplomovú prácu. Bratislava: Elita, 2001. ISBN 80-8044-075-1. [8] ISO 690 Documentation – Bibliographic References – Content, Form and Structure, 1987. [9] ISO 690-2 Information and Documentation – Bibliographic References – Part 2: Electronic Documents or Parts Thereof, 1997. [10] KULDOVÁ, O. Normalizovaná úprava písemností. Komentovaná norma s ukázkami. Praha: Fortuna, 1999. ISBN 80-7168-656-5. [11] PLZÁKOVÁ, L. Diplomový seminář pro potřeby VŠH. Praha: VŠH, 2014. 24 s. [12] Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. Ústav pro jazyk český AV ČR. Praha: Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-913-0. [13] Pravidla českého pravopisu. Studentské vydání. Ústav pro jazyk český AV ČR. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1327-9. [14] Studijní a zkušební řád Vysoké školy hotelové v Praze. Praha: VŠH, 2017 [cit. 2020-12-15], 15 s. Dostupné na internetu: . [15] SYNEK, M., SEDLÁČKOVÁ, H., VÁVROVÁ, H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné práce. Praha: Oeconomica, 2007. 57 s. ISBN 978-80-245- 66 1212-9. [16] ŠANDEROVÁ, J. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. ISBN 978-80-86429-40-3. [17] ŠESTÁK, Z. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200- 0755-5. [18] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [19] Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [20] ZBOŘIL, K. Marketingový výzkum – metodologie a aplikace. Praha: VŠE, 1998. 171 s. ISBN 978-80-7079-394-5. PŘÍLOHY Příloha 1 Přední deska bakalářské práce Příloha 2 Přední deska diplomové práce Příloha 3 Titulní list bakalářské práce v českém jazyce Příloha 4 Titulní list bakalářské práce v anglickém jazyce Příloha 5 Titulní list diplomové práce v českém jazyce Příloha 6 Titulní list diplomové práce v anglickém jazyce Příloha 7 Čestné prohlášení (standardní) Příloha 8 Čestné prohlášení (při odkladu zveřejnění) Příloha 9 Abstrakt a klíčová slova v českém a v anglickém jazyce Příloha 10 Posudek vedoucího/oponenta bakalářské/diplomové práce Příloha 11 Názvy kateder VŠH v českém a v anglickém jazyce Příloha 12 Názvy studijních programů a specializací VŠH v českém a v anglickém jazyce Příloha 13 Žádost o vlastní téma bakalářské/diplomové práce Příloha 14 Žádost o úpravu názvu bakalářské/diplomové práce Příloha 15 Zápisový list bakalářské/diplomové práce Příloha 16 Žádost o odložení zveřejnění bakalářské/diplomové práce Příloha 17 Opatření rektora VŠH Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací a pravidla zpracování powerpointových prezentací k obhajobě závěrečných kvalifikačních prací PŘÍLOHA 1: PŘEDNÍ DESKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Adéla Šmídová Hotelové školství v České republice Bakalářská práce RRRR PŘÍLOHA 2: PŘEDNÍ DESKA DIPLOMOVÉ PRÁCE VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. David Koutný Ekonomická recese a české hotelnictví Diplomová práce RRRR PŘÍLOHA 3: TITULNÍ LIST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Hotelové školství v České republice Bakalářská práce Adéla Šmídová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra …………………………. Oblast vzdělávání: Ekonomické obory Bakalářský studijní program: Hotelnictví, cestovní ruch a marketing Specializace: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva Nová Praha RRRR PŘÍLOHA 4: TITULNÍ LIST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ANGLICKÉM JAZYCE Bachelor’s Dissertation Hospitality Education System in the Czech Republic Adéla Šmídová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of ……………………………. Field of education: Economic Sectors Bachelor’s degree programme: Hospitality Management, Tourism and Marketing Specialization: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Eva Nová Prague YYYY PŘÍLOHA 5: TITULNÍ LIST DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Ekonomická recese a české hotelnictví Diplomová práce Bc. David Koutný Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ………………………… Oblast vzdělávání: Ekonomické obory Magisterský studijní program: Hotelnictví, cestovní ruch a marketing Specializace: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jan Dvořák, Ph.D. Praha RRRR PŘÍLOHA 6: TITULNÍ LIST DIPLOMOVÉ PRÁCE V ANGLICKÉM JAZYCE Master’s Dissertation Economic Recession and Czech Hospitality Bc. David Koutný The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of ………….……………………. Field of education: Economic Sectors Master’s degree programme: Hospitality Management, Tourism and Marketing Specialization: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Jan Dvořák, Ph.D. Prague YYYY PŘÍLOHA 7: ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ (standardní) Poznámka: Čestné prohlášení se píše na samostatný list do jeho dolní části. Ve struktuře práce je Čestné prohlášení umístěno za titulní list a před abstrakt. Kromě předepsaného textu obsahuje tato stránka vlastnoruční podpis autora bakalářské/diplomové práce, místo a datum zpracování. * * * * * Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou/diplomovou práci na téma … zpracoval/a samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil/a, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná tištěná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské/diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. (vlastnoruční podpis) ………………………………… jméno a příjmení autora V …………………… dne DD. MM. RRRR PŘÍLOHA 8: ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ (při odkladu zveřejnění) Poznámka: Čestné prohlášení se píše na samostatný list do jeho dolní části. Ve struktuře práce je Čestné prohlášení umístěno za titulní list a před abstrakt. Kromě předepsaného textu obsahuje tato stránka vlastnoruční podpis autora bakalářské/diplomové práce, místo a datum zpracování. * * * * * Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou/diplomovou práci na téma … zpracoval/a samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil/a, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná tištěná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské/diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o., a to následně po uplynutí překážky pro zveřejnění. (vlastnoruční podpis) ………………………………… jméno a příjmení autora V …………………… dne DD. MM. RRRR PŘÍLOHA 9: ABSTRAKT A KLÍČOVÁ SLOVA V ČESKÉM A V ANGLICKÉM JA- ZYCE Abstrakt PŘÍJMENÍ, Jméno. Název bakalářské/diplomové práce. [Bakalářská práce/Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: rok vydání. Celkový počet stran. Vlastní text abstraktu v rozsahu cca 250 slov. Klíčová slova: V abecedním řazení 5–7 klíčových slov v českém jazyce, která jsou od sebe oddělena čárkou. Abstract PŘÍJMENÍ, Jméno. Název bakalářské/diplomové práce. [Bakalářská práce/Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: rok vydání. Celkový počet stran. (v anglickém jazyce) Vlastní text abstraktu přeložený z české verze do anglického jazyka. Key words: V abecedním řazení 5–7 klíčových slov v anglickém jazyce, která jsou od sebe oddělena čárkou. PŘÍLOHA 10: POSUDEK VEDOUCÍHO/OPONENTA BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Posudek vedoucího/oponenta bakalářské/diplomové práce Jméno studenta: Název práce: Vedoucí práce: Pracoviště: Oponent práce: Oficiální zadání: Minimální rozsah práce splněn: ANO/NE Původnost práce: ANO/NE 1. Vymezení cíle práce, jeho naplnění Počet bodů: (Rozpětí 0-20 bodů) 2. Metodika použitá při zpracování práce a hloubka analýzy Počet bodů: (Rozpětí 0-10 bodů) 3. Soubor informačních zdrojů včetně citací a odkazů na použitou literaturu Počet bodů: (Rozpětí 0-10 bodů) 4. Původnost a originalita práce Počet bodů: (Rozpětí 0-10 bodů) 5. Formální zpracování práce Počet bodů: (Rozpětí 0-10 bodů) Další připomínky a celkové hodnocení vedoucího/oponenta bakalářské/diplomové práce včetně hodnocení přístupu bakalanta/diplomanta ke zpracování práce Navržené otázky Stupnice celkového hodnocení (odpovídá stupnici ECTS) Stupeň hodnocení ECTS Počet bodů Slovní hodnocení A 55-60 VÝBORNÝ (excellent): vynikající práce. Splněno výjimečným a vyčerpávajícím způsobem, po obsahové i formální stránce zcela bezchybně. B 49-54 VELMI DOBRÝ (very good): velmi dobrá práce. Splněno nadstandardním způsobem, ale s malými chybami v některých bo- dech. C 43-48 DOBRÝ (good): dobrá práce. Splněno standardním způsobem, ovšem se zřetelnými chybami formálního či obsahového charak- teru. D 37-42 USPOKOJIVÝ (satisfactory): dostatečná práce. Splněno s většími nedostatky, které podstatně ovlivňují celkovou kvalitu práce. E 31-36 DOSTATEČNÝ (sufficient): ještě přijatelná práce. Splněno s výraznými nedostatky těsně pod hranicí požadovaného minima, což zásadně ovlivňuje celkovou kvalitu práce. FX 21-30 NEDOSTATEČNÝ (fail): nepřijatelná práce. Nesplněno pro velký počet zásadních nedostatků odporujících standardu bakalářské/diplomové práce. Práce není doporučena k obhajobě. Práce může být bakalantem/diplomantem dopracována a předložena znovu k obhajobě. F <=20 NEDOSTATEČNÝ (fail): zcela nepřijatelná práce. Nesplněno pro zcela zásadní chyby, které prokazují úplné nepochopení řešené problematiky. Práce není doporučena k obhajobě. Práce nemůže být dopracována, student musí volit nové téma bakalářské/diplomové práce. Součet bodů hodnocení: 0–60 bodů Navržený stupeň hodnocení: A/B/C/D/E/FX/F Závěrečné stanovisko: Doporučuji/Nedoporučuji V …………………… dne ………… …………………………………… podpis vedoucího/oponenta PŘÍLOHA 11: NÁZVY KATEDER VŠH V ČESKÉM A V ANGLICKÉM JAZYCE Název katedry v českém jazyce Název katedry v anglickém jazyce Katedra cestovního ruchu Department of Travel and Tourism Studies Katedra ekonomie a ekonomiky Department of Economy and Economics Katedra hotelnictví Department of Hospitality Management Katedra jazyků Department of Languages Katedra managementu Department of Management Katedra marketingu Department of Marketing PŘÍLOHA 12: NÁZVY STUDIJNÍCH PROGRAMŮ A SPECIALIZACÍ VŠH V ČESKÉM A V ANGLICKÉM JAZYCE Bakalářské studijní programy Bachelor’s degree programmes Hotelnictví, cestovní ruch a marketing Hospitality Management, Tourism and Marketing Hospitality Management Hospitality Management Magisterský studijní program Master’s degree programme Hotelnictví, cestovní ruch a marketing Hospitality Management, Tourism and Marketing Specializace bakalářského studijního programu Specialization of Bachelor´s degree programmes Hotelnictví Hospitality Management Cestovní ruch Travel and Tourism Industry Marketing ve službách Marketing in the Service Industry Specializace magisterského studijního programu Specialization of Master´s degree programmes Management hotelnictví a lázeňství Hospitality and Spa Management Management destinace cestovního ruchu Destination Management in the Travel and Tourism Industry Marketingový management v cestovním ruchu a hotelnictví Marketing Management in the Travel and Tourism Industry and Hospitality Management PŘÍLOHA 13: ŽÁDOST O VLASTNÍ TÉMA BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení UČO E-mail Studijní program / specializace ŽÁDOST O VLASTNÍ TÉMA BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Odůvodnění žádosti: Název práce: Česky Anglicky Cíl práce: ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. Anotace práce: ……………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………................. ........................................................................................................................................ Základní literatura: …………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. .…………………… …………………… datum podpis studenta Vyjádření vedoucího katedry k žádosti: Vedoucí práce: Oponent práce: …………………………….. podpis vedoucího katedry PŘÍLOHA 14: ŽÁDOST O ÚPRAVU NÁZVU BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení UČO E-mail Studijní program / specializace ŽÁDOST O ÚPRAVU NÁZVU BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Odůvodnění žádosti: Upravený název práce: Česky Anglicky Vyjádření vedoucího práce a vedoucího katedry k žádosti: …………………………….. podpis vedoucího práce …………………………….. podpis vedoucího katedry …………………… …………………… datum podpis studenta PŘÍLOHA 15: ZÁPISOVÝ LIST BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE ZÁPISOVÝ LIST BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok XXXX/YYYY Student/ka: UČO: Program: Specializace: Téma práce: Téma práce anglicky: Vedoucí práce: Zadání: Literatura: Datum: Souhlasím se zadáním (datum, podpis): ……………………………………... ……………………………………. student/ka vedoucí práce PŘÍLOHA 16: ŽÁDOST O ODLOŽENÍ ZVEŘEJNĚNÍ BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení UČO E-mail Studijní program / specializace ŽÁDOST O ODLOŽENÍ ZVEŘEJNĚNÍ BAKALÁŘSKÉ/DIPLOMOVÉ PRÁCE Odůvodnění žádosti včetně uvedení délky odložení zveřejnění: …………………… …………………… datum podpis studenta Vyjádření vedoucího práce, vedoucího katedry a prorektora pro studium k žádosti: Vedoucí práce: ………………………………………… podpis vedoucího práce Vedoucí katedry: ………………………………………… podpis vedoucího katedry Prorektor pro studium: ………………………………………….. podpis prorektora pro studium PŘÍLOHA 17: OPATŘENÍ REKTORA VŠH Č. 3/2020 – ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ A PRAVIDLA ZPRACOVÁNÍ POWERPOINTOVÝCH PREZENTACÍ K OBHAJOBĚ ZÁVĚREČNÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ Opatření rektora č. 3/2020 Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací a pravidla zpracování powerpointových prezentací k obhajobě závěrečných kvalifikačních prací vydaná v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), standardy Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů a Studijním a zkušebním řádem VŠH platným od 1. září 2017 upravuje a určuje jednotný postup zpracování závěrečných kvalifikačních prací a pravidla zpracování powerpointových prezentací k obhajobě závěrečných kvalifikačních prací na VŠH, jejich základní náležitosti, způsob zpracování, odevzdání, archivace a zpřístupnění. Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Účelem tohoto opatření je zabezpečení jednotného postupu při úpravě, bibliografické registraci, zpřístupnění a uchování závěrečných kvalifikačních prací (dále jen „závěrečná práce“) vypracovaných a obhájených na Vysoké škole hotelové v Praze (dále jen „VŠH“) a stanovení jednotných pravidel pro zpracování powerpointových prezentací k obhajobě závěrečných prací na VŠH. 2. Neoddělitelnou součástí studia na vysoké škole je ve smyslu zákona o vysokých školách závěrečná práce. Obhajoba závěrečné práce tvoří součást státní závěrečné zkoušky. Součástí obhajoby závěrečné práce na VŠH je v bakalářském i v navazujícím magisterském stupni studia obligatorní (povinné) zpracování powerpointové prezentace. Článek 2 Základní pojmy a definice 1. Závěrečná práce je školské dílo vytvořené studentem ke splnění studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu k VŠH. 2. Autorem závěrečné práce je student VŠH. Závěrečná práce je samostatnou prací studenta. Vedoucí katedry nebo jím pověřená osoba určí studentovi se zadáním tématu závěrečné práce vedoucího a oponenta závěrečné práce. 3. Ve smyslu zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů §45 odst. 3 a §46 odst. 3 je závěrečnou prací v podmínkách VŠH: a) bakalářská práce – při studiu podle bakalářského studijního programu prvního stupně, má převážně pragmatický charakter; b) diplomová práce – při studiu podle magisterského studijního programu, od bakalářské práce se liší rozsahem a kvalitou zpracování tématu. Článek 3 Obsahové zaměření závěrečných prací 1. Bakalářskou prací má student prokázat schopnost tvořivě pracovat ve studijním programu, ve kterém absolvoval specializaci. Student má prokázat schopnost shro- máždit, interpretovat, zpracovat základní odbornou literaturu a prezentovat vědomosti o problematice, teorii a odborné terminologii. Může mít prvky původnosti, sumarizace a kompilace, případně může jít o aplikaci v praxi anebo o řešení dílčí úlohy, která souvisí s budoucím zaměřením studenta. V bakalářské práci se definují cíle, jejich dosažení musí být zhodnoceno v závěru práce. 2. Diplomovou prací student zpracovává zvolené téma na úrovni odborné tvůrčí studie na základě získaných vědeckých poznatků s reprezentativním výběrem odborné literatury, s vhodně zvolenými vědeckými metodami, hypotézami, které je možné verifikovat. Diplomovou prací se ověřují vědomosti a zkušenosti, které student získal v průběhu studia, a jeho způsobilost používat jich při řešení úloh a situací z příslušného studijního programu. 3. Každá závěrečná práce musí být originální, vytvořená autorem tak, aby se dodržela pravidla práce s informačními zdroji. Závěrečná práce nesmí mít charakter plagiátorství a nesmí narušit autorská práva jiných autorů. Autor je povinný důsledně citovat dle citační normy (ISO 690 a ISO 690-2) použité informační zdroje, uvést jmenovitě a konkrétně výsledky bádání jiných autorů anebo autorských kolektivů, přesně popsat použité metody a pracovní postupy jiných autorů nebo autorských kolektivů, zdokumentovat laboratorní výsledky a terénní výzkumy jiných autorů anebo autorských kolektivů. Nedodržení těchto zásad je vážným disciplinárním přestupkem, který bude řešen v souladu s Disciplinárním řádem VŠH. Článek 4 Zadávání závěrečných prací 1. Návrhy témat závěrečných prací jsou zveřejňovány v Informačním systému VŠH (dále jen „IS VŠH“) v termínu stanoveném opatřením rektora. Za zveřejnění témat závěrečných prací zodpovídá vedoucí příslušné katedry. 2. Témata závěrečných prací vycházejí z obsahu studijních programů a z badatelského zaměření kateder. Témata jsou katedrami vypisována a aktualizována v každém akademickém roce. Nabídky témat jsou zveřejněny v IS VŠH. Témata jsou vypisována dle jednotlivých kateder. 3. Student se na závěrečnou práci přihlásí prostřednictvím IS VŠH. V tomto případě je postup následující: a) Student si vybere téma vypsané v rámci příslušné katedry v rozpisu témat závěrečných prací. b) Student si může rovněž navrhnout vlastní téma prostřednictvím žádosti, kterou předkládá vedoucímu příslušné katedry. V žádosti musí být uvedeny název práce v českém a v anglickém jazyce, cíl práce, anotace práce a základní literatura. Na základě schválené žádosti vepíše příslušný vedoucí katedry téma do rozpisu témat závěrečných prací včetně vedoucího a oponenta závěrečné práce. Pokud vedoucí katedry navrhované téma závěrečné práce neschválí, vedoucí katedry projedná se studentem návrh nového tématu. Po projednání ho vedoucí katedry zapíše do IS VŠH, přidělí vedoucího a oponenta práce a následně téma schválí. 4. Vedoucím závěrečné práce musí být akademický pracovník VŠH. U bakalářské práce musí mít vedoucí práce ukončený minimálně 2. stupeň vysokoškolského vzdělání. U diplomové práce musí mít vedoucí práce ukončený minimálně 3. stupeň vysokoškolského vzdělání. Oponentem závěrečné práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník. Vedoucí katedry má právo změny navrhovaného vedoucího práce. Současně určí také oponenta práce. Článek 5 Formální úprava a struktura závěrečné práce 1. Závěrečná kvalifikační práce se píše v českém, případně slovenském jazyce. Na základě schválené žádosti je možné závěrečnou práci zpracovat také v anglickém jazyce. Studenti bakalářského programu Hospitality Management závěrečnou práci vypracují v anglickém jazyce. 2. Závěrečná práce má standardní úpravu v souladu s mezinárodní normou ISO 7144:1986:Documentation – Presentation of theses and similar documents, normou ČSN ISO 7144 Dokumentace – Formální úprava disertací a podobných dokumentů a dalšími normami (např. ČSN 01 69140 Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory, ČSN ISO 2145 Dokumentace – Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů, ČSN ISO 690 Dokumentace – Bibliografické citace). Pravidla zpracování závěrečných prací na VŠH v souhrnné formě popisuje vysokoškolský učební text – ATTL, P., STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2021. 4. aktualizované vydání. 91 s. 3. Závěrečná práce musí splňovat tyto formální požadavky: a) Je vytisknuta na bílém papíru formátu A4 (297 x 210 mm), černým písmem tak, aby byla dobře čitelná. Používá se jednostranný tisk. b) Levý okraj textu 3,5 cm od hrany listu papíru kvůli vazbě, pravý okraj 2,0 cm, horní a dolní okraj okolo textu 2,5 cm. c) V celé závěrečné práci, včetně titulního listu, musí být použito jednotné řádkování hlavního textu 1,5. V poznámkách pod čarou a pro text v tabulkách se používá řádkování 1,0. d) Velikost a typ písma si autor závěrečné práce volí tak, aby dodržel požadovaný minimální rozsah práce v počtu znaků a stran. Doporučená velikost znaků je 12 bodů. Nadpisy mají velikost 14, resp. 16 bodů. Doporučenými fonty písma jsou Times New Roman, Arial nebo Calibri, přičemž v celé závěrečné práci se používá pouze jeden font písma. e) Minimální rozsah práce je určen Studijním a zkušebním řádem VŠH a tímto opatřením rektora, přičemž stanovený rozsah je následující: • bakalářská práce: 40–60 stran textu bez příloh, minimální rozsah textu práce je 72 000 znaků včetně mezer; • diplomová práce: 60–90 stran textu bez příloh, minimální rozsah textu práce je 108 000 znaků včetně mezer. f) Strany závěrečné práce se číslují nepřetržitě arabskými číslicemi. Číslo strany se umísťuje v dolní části strany, uprostřed anebo na vnější straně stránky. Strany se číslují stejným fontem písma a stejnou velikostí jako text práce. Číslování stran je od Úvodu po Literaturu. Strany s přílohami se nečíslují. Do rozsahu závěrečné práce se započítávají části od Úvodu po Literaturu. Naopak do celkového rozsahu práce se nezapočítávají titulní list, čestné prohlášení, poděkování, abstrakt a klíčová slova, obsah, seznam ilustrací, tabulek a grafů, seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek a přílohy. 4. Závěrečná práce obsahuje úvodní část, hlavní textovou část (jádro práce), přílohy (nepovinné) a závěrečnou část (nepovinné) v položkách podle tohoto pořadí: a) přední deska – vnější strana (vazba a přídeští), na které se uvádí název vysoké školy, jméno a příjmení autora, název práce, typ závěrečné práce, rok vydání práce. Název závěrečné práce uvedený na přední desce musí být shodný s názvem na titulním listu závěrečné práce a musí odpovídat znění tématu závěrečné práce tak, jak je v době odevzdání závěrečné práce uvedeno v IS VŠH. b) titulní list v českém jazyce – na titulním listu se uvádí název závěrečné práce, typ práce, jméno a příjmení autora, název vysoké školy, katedra, studijní program a specializace, titul, jméno a příjmení vedoucího závěrečné práce, místo a rok vydání; c) titulní list v anglickém jazyce – na titulním listu se uvádí typ závěrečné práce, název práce, jméno a příjmení autora, název vysoké školy, katedra, studijní program a specializace, titul, jméno a příjmení vedoucího závěrečné práce, místo a rok vydání; d) čestné prohlášení o původnosti závěrečné práce; e) poděkování (nepovinně); f) abstrakt a klíčová slova v českém jazyce – obsahuje příjmení a jméno autora, název práce, typ závěrečné práce, název vysoké školy, místo a rok vydání a celkový počet stran. Text abstraktu vypovídá o krátké charakteristice obsahu závěrečné práce a 5–7 klíčových slov; g) abstrakt a klíčová slova v anglickém jazyce – obsahuje text abstraktu a 5–7 klíčových slov dle bodu f) přeložený do anglického jazyka; h) obsah – zahrnuje názvy částí práce (části, kapitoly, subkapitoly) a čísla stran; i) seznam ilustrací, tabulek a grafů (pokud jsou v práci uvedeny a je jich více než 10); j) seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek (pokud jsou v práci uvedeny a je jich více než 10); k) úvod – uvádí čtenáře do problematiky závěrečné práce, seznamuje čtenáře s významem a cíli závěrečné práce včetně použitých metod. Autor zdůrazňuje důležitost závěrečné práce. l) hlavní textová část (jádro práce) – text členěný na kapitoly, subkapitoly a odstavce obsahuje: • teoretickou část – teoretická východiska práce; • analytickou část – sběr dat k tématu práce a jejich vyhodnocení; • návrhovou část – vlastní přínos studenta ke zkoumané problematice; m) závěr – obsahuje věcné závěry, sumarizaci, vlastní přínos nebo pohled autora na stanovené cíle závěrečné práce; n) seznam literatury – abecedně řazený seznam citací bibliografických zdrojů; o) přílohy – obsahují informace, které dokreslují postup a techniky obsažené v jádru závěrečné práce; p) zadní deska – CD, DVD, mapy apod. a vnější strana (vazba a přídeští). 5. Závěrečná práce musí respektovat mezinárodní formální a citační kritéria i zásady odkazování na primární a sekundární literaturu. Článek 6 Odevzdávání závěrečné práce a souhlas se zveřejněním 1. Závěrečná práce se odevzdává ve třech vyhotoveních v tištěné podobě na studijní oddělení VŠH a v jednom vyhotovení v elektronické podobě do IS VŠH. Závěrečná práce v tištěné podobě se odevzdává v jedné pevné a dvou kroužkových vazbách tak, aby se jednotlivé listy nedaly vyjmout. 2. Elektronická verze závěrečné práce musí být identická s tištěnou verzí. 3. Přihlášení ke státní závěrečné zkoušce i termín odevzdání závěrečné práce se řídí příslušným opatřením rektora a student je povinen tyto termíny dodržet. 4. Odevzdáním závěrečné práce student souhlasí s jejím zveřejněním dle ustanovení zákona o vysokých školách a s její archivací v knihovně VŠH a IS VŠH. Článek 7 Hodnocení závěrečné práce 1. Po odevzdání závěrečné práce vypracuje vedoucí a oponent závěrečné práce písemné hodnocení formou posudků, které odevzdají na studijní oddělení a zveřejní v IS VŠH. Studentovi musí být umožněno seznámit se s hodnocením závěrečné práce v posudcích alespoň 5 dnů před termínem obhajoby. Může dojít k situaci, při které závěrečná práce nedosáhne požadované kvalitativní či kvantitativní úrovně a vedoucí závěrečné práce nebo její oponent využijí svého práva závěrečnou práci k obhajobě nedoporučit. Obhajoba závěrečné práce se koná i v případě, kdy je hodnocení závěrečné práce v jednom nebo v obou případech negativní (hodnocení stupněm „FX“ či „F“). 2. V posudcích závěrečných prací je hodnoceno pět kritérií (vymezení cíle práce a jeho naplnění, metodika použitá při zpracování práce a hloubka analýzy, soubor informačních zdrojů včetně citací a odkazů na použitou literaturu, původnost a originalita práce, formální zpracování práce). Jednotlivá kritéria jsou hodnocena na bodové stupnici od 0 do 10 bodů, kritérium vymezení cíle práce a jeho naplnění je hodnoceno stupnicí od 0 do 20 bodů. Prostý součet bodů za jednotlivá dílčí kritéria je pouze orientační a nemusí odpovídat výslednému hodnocení. 3. Samostatně je hodnoceno dodržení minimálního předepsaného rozsahu práce a původnost práce. U těchto kritérií je hodnocení pouze Ano-Ne. Pokud jedno či obě tato kritéria nejsou splněna, nemůže být závěrečná práce doporučena k obhajobě. V tomto případě je závěrečná práce hodnocena stupni „FX“ či „F“. 4. Vedoucí a oponent závěrečné práce v posudku uvede připomínky a otázky, jejichž zodpovězení požaduje v rámci obhajoby závěrečné práce. V závěru posudku uvede celkové hodnocení závěrečné práce a výslovně uvede, zda doporučuje, či nedoporučuje závěrečnou práci k její obhajobě. Posudek je zveřejněn v IS VŠH. Na studijní oddělení VŠH odevzdávají jak vedoucí, tak oponent posudek s vlastnoručním podpi- sem. 5. Hodnocení vedoucího a oponenta závěrečné práce je doporučující a slouží jako podklad pro členy komise u státní závěrečné zkoušky. Toto hodnocení nemusí být totožné s výsledným hodnocením z obhajoby závěrečné práce. Článek 8 Kontrola plagiátorství závěrečné práce 1. Po vložení závěrečné práce do IS VŠH je práce automaticky podrobena kontrole plagiátorství. Kontrola je prováděna prostřednictvím systému Theses.cz. Předmětem kontroly je zjištění celkové shody závěrečné práce studenta s texty jiných autorů, a tudíž i zjištění míry dodržování autorského zákona. Za plagiát je považována taková závěrečná práce, jejíž součástí je úmyslné kopírování cizího textu a jeho vydávání za vlastní, nedbalé nebo nepřesné citování použité literatury či opomenutí citace (byť neúmyslné) některého využitého zdroje. 2. Vedoucí závěrečné práce je povinen uvést výsledky kontroly plagiátorství a vyjádření k závažnosti shody s jinými texty do posudku závěrečné práce. 3. Posouzení a vyhodnocení toho, zda předmětná závěrečná práce je či není plagiátem, je v kompetenci příslušné komise pro státní závěrečné zkoušky, a to v rámci státní závěrečné zkoušky, při které se obhajoba závěrečné práce koná. Pokud je závěrečná práce označena komisí za plagiát, je závěrečná práce automaticky hodnocena stupněm „F“ – nevyhovující. Zpravidla je poté celý případ předán k projednání Disciplinární komisi VŠH. Závěrečné práce, které zkušební komise označila za plagi- át, jsou evidovány včetně následných opatření (projednání disciplinární komisí, udělení disciplinárního trestu atd.). Článek 9 Archivace a zpřístupnění závěrečných prací 1. Závěrečné práce odevzdané uchazečem k obhajobě jsou podle § 47b odst. 2 zákona o vysokých školách zveřejněny k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby. Závěrečné práce jsou v této lhůtě veřejnosti přístupné na studijním oddělení školy. Každý si může ze zveřejněné závěrečné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. 2. Závěrečná práce je archivována v elektronické podobě v IS VŠH, stejně jako posudky vedoucího a oponenta závěrečné práce. V elektronickém systému Theses.cz jsou zveřejněny všechny obhájené závěrečné práce v plném rozsahu včetně posudků oponentů. 3. Tištěná verze závěrečné práce je archivována v knihovně VŠH. 4. Všechny závěrečné práce jsou přístupné veřejnosti. Tištěná verze může být na požádání knihovnou VŠH zapůjčena ke studiu. Elektronická verze je přístupna uživatelům IS VŠH a systému Theses.cz. 5. Student může požádat dle § 47b odst. 4 zákona o vysokých školách o odložení zveřejnění své závěrečné práce nebo její části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu tří let. Informace o odložení zveřejnění závěrečné práce musí být zveřejněna v IS VŠH. Jeden výtisk závěrečné práce je v tomto případě po obhájení předán k uložení na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Článek 10 Formální požadavky pro zpracování powerpointové prezentace 1. Powerpointové prezentace při obhajobě závěrečných prací jsou v bakalářském i magisterském stupni studia pro všechny studenty povinné. 2. Powerpointová prezentace při obhajobě závěrečné práce má maximálně 10 sním- ků. 3. Powerpointová prezentace obsahuje povinně titulní list, který obsahuje název vysoké školy, téma závěrečné práce a jméno a příjmení autora (studenta). 4. V celé powerpointové prezentaci je používán výhradně 1 font písma (Arial, Calibri nebo Times New Roman), velikost písma u nadpisů je 28 bodů, ostatní text je psán velikostí písma 20 bodů. 5. Informace v powerpointové prezentaci jsou uváděny zásadně v heslech, nikoliv ve větách. 6. Powerpointová prezentace je zpracována v českém, resp. ve slovenském jazyce. Studenti bakalářského programu Hospitality Management vypracují powerpointovou prezentaci v anglickém jazyce. 7. Powerpointová prezentace může obsahovat max. 3 ilustrace, kterými se rozumí tabulky, grafy, mapy či schémata. Fotografie a obrázky se nesmí v powerpointových prezentacích používat. 8. V powerpointové prezentaci je zakázáno používat jakékoliv formy animací. Článek 11 Obsahové požadavky na powerpointovou prezentaci 1. Po titulním listu následuje max. 9 snímků, ve kterých je shrnut obsah závěrečné práce. Pozornost je věnována především: • cíli závěrečné práce (max. 1 snímek); • hypotézám, resp. výzkumným otázkám (max. 1 snímek); • metodologii zpracování a hlavním využitým vědeckým metodám (max. 1 snímek); • výsledkům řešené závěrečné práce (max. 2 snímky); • vlastnímu přínosu autora ke zpracované problematice (max. 1 snímek); • návrhům a doporučením vedoucím ke zlepšení současného stavu (max. 2 snímky); • závěrům závěrečné práce (max. 1 snímek). 2. Odpovědi na otázky z posudků vedoucího a oponenta závěrečné práce nejsou součástí powerpointové prezentace. Tyto otázky zodpoví student v rámci ústní obhajoby a rozpravy před komisí pro státní závěrečné zkoušky. Článek 12 Odevzdání powerpointové prezentace 1. Powerpointová prezentace se odevzdává výhradně ve formátu *.ppt/*.pptx v den konání státní závěrečné zkoušky. Odevzdává se po prezenci studentů před zahájením státních závěrečných zkoušek tajemníkovi komise. Článek 13 Technická omezení 1. V případě vyšší moci (např. výpadek elektrické energie, selhání techniky) neovlivňuje tato situace další průběh obhajoby závěrečné práce, která proběhne bez powerpointové prezentace. Student však může použít tištěnou verzi prezentace jako podklad pro své vystoupení. Článek 14 Závěrečné ustanovení 1. Opatření rektora VŠH č. 3/2020 Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací a pravidla zpracování powerpointových prezentací k obhajobě závěrečných kvalifikačních prací nabývá platnosti dnem podepsání a účinnosti od 1. 2. 2020. 2. Vydáním opatření rektora VŠH č. 3/2020 pozbývá platnosti a účinnosti opatření rektora VŠH č. 3/2019 Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací a pravidla zpracování powerpointových prezentací k obhajobě závěrečných kvalifikačních prací. doc. Ing. Václav Vinš, CSc. rektor Vysoké školy hotelové V Praze dne 30. 1. 2020