V originále
V teoretické rovině publikace vychází z odborné diskuze o charakteru pojetí vzdělanosti v současné době. Diskuze se vede jako řešení určitého rozporu mezi klasickou vzdělaností a tzv. kompetenčním pojetím vzdělání. Klasická vzdělanost je založena na definování sumy vědomostí a znalostí v odborné oblasti, ovládnutí klasických jazyků (řečtina, latina) a na určité morální úrovni vysokoškolsky vzdělaných lidí. Kompetenčně chápaná vzdělanost oproti tomu preferuje základní penzum osvojených poznatků, dovednost vyhledat, zpracovat, využít nové informace a znalost anglického jazyka jako globálního dorozumívacího prostředku. Autoři této publikace jsou názoru, že je to právě univerzitní vzdělávání, které představuje pole konfrontace těchto rozdílných pohledů na charakter současné vzdělanosti. Z ekonomického pohledu je univerzitní vzdělávání součástí lidského a intelektuálního kapitálu. Výstupem tohoto vzdělávání jsou znalosti, dovednosti, profesní návyky a osvojené hodnoty, které ovlivňují uplatnění absolventů na trhu práce i jejich společenské postavení. Vysokoškolské vzdělávání se v současnosti stává důležitým faktorem hospodářského a sociálního rozvoje, stává se též významným prvkem globální soutěže zemí a znakem konkurenční schopnosti ekonomik. Z tohoto hlediska se předkládaná publikace orientuje na analýzu faktorů kvality výuky, výzkumu a inovací na předních světových vysokých školách. V tomto kontextu je předloženo pojednání o dominujícím trendu v této oblasti a tím je využití elektronických, digitálních technologií ve výuce. Publikace ukazuje příklady tzv. dobré praxe v oblasti elektronizace univerzitního vzdělávání v zahraničí, zejména na špičkových anglosaských a dalších školách v Evropě i Asii. V řadě případů je možné a žádoucí aplikovat tyto přístupy i v našich podmínkách. Hlavní myšlenková trajektorie této publikace je postavena na sledování vývoje univerzitní myšlenky od doby její realizace v XI. století (vznik prvních univerzit v Bologni a Paříži) až po dobu současnou. Klasické univerzity středověku se vyznačovaly svobodou bádání a nezávislými didaktickými aktivitami. Jejich úloha ve společenském, duchovním a kulturním životě byla nezastupitelná. V různých historických obdobích vývoje lidstva došlo k různým zásahům do původního ducha univerzitního života. Do práce těchto vzdělávacích institucí se začaly promítat ekonomické systémy, sociálně politická realita a další vlivy. Odborné prameny hovoří o tom, že současné univerzity ztrácejí svoji tradiční, klasickou identitu. Stávají se masovými, modernizovanými, komercionalizovanými a vysoce byrokratizovanými institucemi. Ve výuce a výzkumu začínají převažovat potřeby trhu práce nad formováním společenských hodnot jako je spravedlnost, solidarita, humanita.
In English
In theory, the publication is based on a professional discussion about the nature of the conception of education at present. The discussion is conducted as a solution of a certain discrepancy between the classical education and so called competence conception of education. Classical education is based on defining the „sum“ of knowledge and exercise in professional area, mastering classic languages (Greek, Latin) and certain moral level of people with university degree. In contrast, education being understood as competence prefers the basic quota of acquired knowledge, the capability to look up, process and use new information and the knowledge of the English language as a global means of communication. The authors of this publication hold the opinion that it is the university education that represents the field of confrontation of these different views on the character of the contemporary education. From an economical point of view, university education is a part of human and intellectual capital. The output of this education is knowledge, skills, professional habits and acquired values that influence the employment of the graduates on the labour market as well as their social status. Higher public education becomes an important economic or social development, as well as a significant element of global competition of countries and a sign of competiveness of economies. From this point of view, the publication presented is focused on analysis of teaching quality, research and innovation factors at the leading word’s universities. In this context, there is a treatise on the dominating trend, which is the use of electronic, digital technologies in teaching. The publication shows examples of so-called good practise in the area of electronization of university education abroad, in particular at top Anglo-Saxon and other schools in Europe and Asia. In number of cases, it is possible and desirable to apply these attitudes also in our conditions. The main thought trajectory of this publication is built on monitoring the development of the thought of university from the time when it was implemented in practise in the XI. century (the establishment of first universities in Bologna and Paris) up to the contemporary time. Classical universities of the middle ages were distinguished by the freedom of research and independent didactic activities. Their task in social, spiritual and cultural life was unsubstitutable. There have been different interventions to the original spirit of the university life in different historic periods of human development. Economic systems, social political reality and other influences began to be reflected in the work of these educational institutions. Professional sources refer to the fact that the current universities are losing their traditional, classical identity. They are becoming mass, modernized, commercionalized and highly bureaucratized institutions. In teaching and research, the needs of the labour market begin to prevail over the formation of social values, such as justice, solidarity, humanity.