B 2023

Sdílená ekonomika v ubytovacích službách. Analýzy a využívání revenue managementu

PETŘÍČEK, Martin a Štěpán CHALUPA

Základní údaje

Originální název

Sdílená ekonomika v ubytovacích službách. Analýzy a využívání revenue managementu

Název anglicky

Sharing Economy in the Accommodation services. Analysis and Use of Revenue Management

Autoři

PETŘÍČEK, Martin a Štěpán CHALUPA

Vydání

první vydání. Praha, 108 s. 2023

Nakladatel

Wolters Kluwer

Další údaje

Typ výsledku

Odborná kniha

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

University College Prague – Vysoká škola mezinárodních vztahů a Vysoká škola hotelová a ekonomická s.r.o.

ISBN

978-80-7676-664-8

Klíčová slova česky

sdílená ekonomika, ubytovací zařízení, služby, revenue management

Klíčová slova anglicky

sharing economy, accommodation service, services, revenue management

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 10. 3. 2023 06:17, doc. Ing. Martin Petříček, Ph.D.

Anotace

V originále

Monografie soustředící se na problematiku sdílené ekonomiky s důrazem na ubytovací služby řeší dvě základní otázky. Zaprvé se soustředí na odhad podílu počtu realizovaných nabídek sdíleného ubytování na počtu realizovaných nabídek trhu s tradičním ubytováním. Zadruhé identifikuje stupeň využívání nástrojů revenue managementu u krátkodobých pronájmů, které jsou nabízeny v rámci sdílené ekonomiky. Sdílená ekonomika v ubytovacích službách je relativně využívaná cesta zabezpečení krátkodobého ubytování. Svůj rozmach zaznamenala zejména po roce 2008, kdy byla založena největší platforma zprostředkovávající ubytování - Airbnb. V České republice a to zejména v Praze byl významný růst zaznamenán od roku 2009, kdy se objevily první nabídky v rámci jednotek. Vrchol v počtu realizovaných nabídek na tomto trhu byl dosažen v roce 2020 s počtem přesahující 28 tisíc realizovaných nabídek sdíleného ubytování denně v Praze. V rámci České republiky jako celku je diskutována otázka toho, zda se z hlediska daní lze bavit o této službě jako o službě poskytující nájem nebo jako o službě poskytující ubytovací služby. Každá z těchto činností totiž podléhá rozdílnému systému zdanění. Pro potřeby nájmu totiž není nutné být osobou samostatně výdělečně činnou a mít živnostenské oprávnění. Opak platí v případě poskytování ubytovacích služeb. Současné případy ukazují, že chování drtivé většiny poskytovatelů ubytování s využitím sdílené ekonomiky splňuje charakteristiku podnikatelů a musí tedy mít živnostenské oprávnění a mají další povinnosti vyplývající z dalších zákonů, norem či předpisů. Poskytování ubytování v rámci sdílené ekonomiky s sebou přináší některá negativa, ta lze vymezit jako projevy negativních externalit, které se vlády v Evropě snaží tlumit různým stupněm regulace daného trhu. Provedený výzkum se soustředil, v rámci prvně jmenované otázky na, projevy sdílené ekonomiky co do počtu realizovaných nabídek. Lze uvést, že počet realizovaných nabídek sdílené ekonomiky je v dlouhodobém měřítku 7142 denně, což odpovídá 45,27 % tržního podílu sdíleného ubytování na trhu tradičním. V době pandemie nemoci covid-19 lidé využívali sdílené ubytování častěji, než tradiční způsob ubytování. Propad obou trhů v průběhu pandemie nemoci covid-19 (tedy od března 2020) je rozdílný. Tradiční ubytování zaznamenalo vyšší propad, než sdílená ekonomika. Trh tradičního ubytování zaznamenal propad až 98 %, zatímco trh v rámci sdílené ekonomiky zaznamenal propad maximálně 64 % (měřeno rozdílem maximálního a minimálního počtu realizovaných nabídek na denní bázi v období od března 2020 do prosince 2021). V letech 2021 a 2022 vykazuje trh tradičního ubytování rychlejší zotavení. Tradiční ubytování je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 71 % roku 2019. Trh sdílené ekonomiky v rámci ubytovacích služeb je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 46 % roku 2019. Ubytovací služby nabízené v rámci sdílené ekonomiky jsou od pandemie dražší, než tradiční ubytování a to v průměru o 19 %. Předložená publikace tak poskytuje detailní pohled na problematiku poskytování ubytovacích služeb s využitím sdílené ekonomiky a otevírá několik dalších otázek k budoucímu řešení.

Česky

Monografie soustředící se na problematiku sdílené ekonomiky s důrazem na ubytovací služby řeší dvě základní otázky. Zaprvé se soustředí na odhad podílu počtu realizovaných nabídek sdíleného ubytování na počtu realizovaných nabídek trhu s tradičním ubytováním. Zadruhé identifikuje stupeň využívání nástrojů revenue managementu u krátkodobých pronájmů, které jsou nabízeny v rámci sdílené ekonomiky. Sdílená ekonomika v ubytovacích službách je relativně využívaná cesta zabezpečení krátkodobého ubytování. Svůj rozmach zaznamenala zejména po roce 2008, kdy byla založena největší platforma zprostředkovávající ubytování - Airbnb. V České republice a to zejména v Praze byl významný růst zaznamenán od roku 2009, kdy se objevily první nabídky v rámci jednotek. Vrchol v počtu realizovaných nabídek na tomto trhu byl dosažen v roce 2020 s počtem přesahující 28 tisíc realizovaných nabídek sdíleného ubytování denně v Praze. V rámci České republiky jako celku je diskutována otázka toho, zda se z hlediska daní lze bavit o této službě jako o službě poskytující nájem nebo jako o službě poskytující ubytovací služby. Každá z těchto činností totiž podléhá rozdílnému systému zdanění. Pro potřeby nájmu totiž není nutné být osobou samostatně výdělečně činnou a mít živnostenské oprávnění. Opak platí v případě poskytování ubytovacích služeb. Současné případy ukazují, že chování drtivé většiny poskytovatelů ubytování s využitím sdílené ekonomiky splňuje charakteristiku podnikatelů a musí tedy mít živnostenské oprávnění a mají další povinnosti vyplývající z dalších zákonů, norem či předpisů. Poskytování ubytování v rámci sdílené ekonomiky s sebou přináší některá negativa, ta lze vymezit jako projevy negativních externalit, které se vlády v Evropě snaží tlumit různým stupněm regulace daného trhu. Provedený výzkum se soustředil, v rámci prvně jmenované otázky na, projevy sdílené ekonomiky co do počtu realizovaných nabídek. Lze uvést, že počet realizovaných nabídek sdílené ekonomiky je v dlouhodobém měřítku 7142 denně, což odpovídá 45,27 % tržního podílu sdíleného ubytování na trhu tradičním. V době pandemie nemoci covid-19 lidé využívali sdílené ubytování častěji, než tradiční způsob ubytování. Propad obou trhů v průběhu pandemie nemoci covid-19 (tedy od března 2020) je rozdílný. Tradiční ubytování zaznamenalo vyšší propad, než sdílená ekonomika. Trh tradičního ubytování zaznamenal propad až 98 %, zatímco trh v rámci sdílené ekonomiky zaznamenal propad maximálně 64 % (měřeno rozdílem maximálního a minimálního počtu realizovaných nabídek na denní bázi v období od března 2020 do prosince 2021). V letech 2021 a 2022 vykazuje trh tradičního ubytování rychlejší zotavení. Tradiční ubytování je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 71 % roku 2019. Trh sdílené ekonomiky v rámci ubytovacích služeb je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 46 % roku 2019. Ubytovací služby nabízené v rámci sdílené ekonomiky jsou od pandemie dražší, než tradiční ubytování a to v průměru o 19 %. Předložená publikace tak poskytuje detailní pohled na problematiku poskytování ubytovacích služeb s využitím sdílené ekonomiky a otevírá několik dalších otázek k budoucímu řešení.