Klíčová slova česky
sdílená ekonomika, ubytovací zařízení, služby, revenue management
Klíčová slova anglicky
sharing economy, accommodation service, services, revenue management
V originále
Monografie soustředící se na problematiku sdílené ekonomiky s důrazem na ubytovací služby řeší dvě základní otázky. Zaprvé se soustředí na odhad podílu počtu realizovaných nabídek sdíleného ubytování na počtu realizovaných nabídek trhu s tradičním ubytováním. Zadruhé identifikuje stupeň využívání nástrojů revenue managementu u krátkodobých pronájmů, které jsou nabízeny v rámci sdílené ekonomiky. Sdílená ekonomika v ubytovacích službách je relativně využívaná cesta zabezpečení krátkodobého ubytování. Svůj rozmach zaznamenala zejména po roce 2008, kdy byla založena největší platforma zprostředkovávající ubytování - Airbnb. V České republice a to zejména v Praze byl významný růst zaznamenán od roku 2009, kdy se objevily první nabídky v rámci jednotek. Vrchol v počtu realizovaných nabídek na tomto trhu byl dosažen v roce 2020 s počtem přesahující 28 tisíc realizovaných nabídek sdíleného ubytování denně v Praze. V rámci České republiky jako celku je diskutována otázka toho, zda se z hlediska daní lze bavit o této službě jako o službě poskytující nájem nebo jako o službě poskytující ubytovací služby. Každá z těchto činností totiž podléhá rozdílnému systému zdanění. Pro potřeby nájmu totiž není nutné být osobou samostatně výdělečně činnou a mít živnostenské oprávnění. Opak platí v případě poskytování ubytovacích služeb. Současné případy ukazují, že chování drtivé většiny poskytovatelů ubytování s využitím sdílené ekonomiky splňuje charakteristiku podnikatelů a musí tedy mít živnostenské oprávnění a mají další povinnosti vyplývající z dalších zákonů, norem či předpisů. Poskytování ubytování v rámci sdílené ekonomiky s sebou přináší některá negativa, ta lze vymezit jako projevy negativních externalit, které se vlády v Evropě snaží tlumit různým stupněm regulace daného trhu. Provedený výzkum se soustředil, v rámci prvně jmenované otázky na, projevy sdílené ekonomiky co do počtu realizovaných nabídek. Lze uvést, že počet realizovaných nabídek sdílené ekonomiky je v dlouhodobém měřítku 7142 denně, což odpovídá 45,27 % tržního podílu sdíleného ubytování na trhu tradičním. V době pandemie nemoci covid-19 lidé využívali sdílené ubytování častěji, než tradiční způsob ubytování. Propad obou trhů v průběhu pandemie nemoci covid-19 (tedy od března 2020) je rozdílný. Tradiční ubytování zaznamenalo vyšší propad, než sdílená ekonomika. Trh tradičního ubytování zaznamenal propad až 98 %, zatímco trh v rámci sdílené ekonomiky zaznamenal propad maximálně 64 % (měřeno rozdílem maximálního a minimálního počtu realizovaných nabídek na denní bázi v období od března 2020 do prosince 2021). V letech 2021 a 2022 vykazuje trh tradičního ubytování rychlejší zotavení. Tradiční ubytování je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 71 % roku 2019. Trh sdílené ekonomiky v rámci ubytovacích služeb je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 46 % roku 2019. Ubytovací služby nabízené v rámci sdílené ekonomiky jsou od pandemie dražší, než tradiční ubytování a to v průměru o 19 %. Předložená publikace tak poskytuje detailní pohled na problematiku poskytování ubytovacích služeb s využitím sdílené ekonomiky a otevírá několik dalších otázek k budoucímu řešení.
Česky
Monografie soustředící se na problematiku sdílené ekonomiky s důrazem na ubytovací služby řeší dvě základní otázky. Zaprvé se soustředí na odhad podílu počtu realizovaných nabídek sdíleného ubytování na počtu realizovaných nabídek trhu s tradičním ubytováním. Zadruhé identifikuje stupeň využívání nástrojů revenue managementu u krátkodobých pronájmů, které jsou nabízeny v rámci sdílené ekonomiky. Sdílená ekonomika v ubytovacích službách je relativně využívaná cesta zabezpečení krátkodobého ubytování. Svůj rozmach zaznamenala zejména po roce 2008, kdy byla založena největší platforma zprostředkovávající ubytování - Airbnb. V České republice a to zejména v Praze byl významný růst zaznamenán od roku 2009, kdy se objevily první nabídky v rámci jednotek. Vrchol v počtu realizovaných nabídek na tomto trhu byl dosažen v roce 2020 s počtem přesahující 28 tisíc realizovaných nabídek sdíleného ubytování denně v Praze. V rámci České republiky jako celku je diskutována otázka toho, zda se z hlediska daní lze bavit o této službě jako o službě poskytující nájem nebo jako o službě poskytující ubytovací služby. Každá z těchto činností totiž podléhá rozdílnému systému zdanění. Pro potřeby nájmu totiž není nutné být osobou samostatně výdělečně činnou a mít živnostenské oprávnění. Opak platí v případě poskytování ubytovacích služeb. Současné případy ukazují, že chování drtivé většiny poskytovatelů ubytování s využitím sdílené ekonomiky splňuje charakteristiku podnikatelů a musí tedy mít živnostenské oprávnění a mají další povinnosti vyplývající z dalších zákonů, norem či předpisů. Poskytování ubytování v rámci sdílené ekonomiky s sebou přináší některá negativa, ta lze vymezit jako projevy negativních externalit, které se vlády v Evropě snaží tlumit různým stupněm regulace daného trhu. Provedený výzkum se soustředil, v rámci prvně jmenované otázky na, projevy sdílené ekonomiky co do počtu realizovaných nabídek. Lze uvést, že počet realizovaných nabídek sdílené ekonomiky je v dlouhodobém měřítku 7142 denně, což odpovídá 45,27 % tržního podílu sdíleného ubytování na trhu tradičním. V době pandemie nemoci covid-19 lidé využívali sdílené ubytování častěji, než tradiční způsob ubytování. Propad obou trhů v průběhu pandemie nemoci covid-19 (tedy od března 2020) je rozdílný. Tradiční ubytování zaznamenalo vyšší propad, než sdílená ekonomika. Trh tradičního ubytování zaznamenal propad až 98 %, zatímco trh v rámci sdílené ekonomiky zaznamenal propad maximálně 64 % (měřeno rozdílem maximálního a minimálního počtu realizovaných nabídek na denní bázi v období od března 2020 do prosince 2021). V letech 2021 a 2022 vykazuje trh tradičního ubytování rychlejší zotavení. Tradiční ubytování je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 71 % roku 2019. Trh sdílené ekonomiky v rámci ubytovacích služeb je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 46 % roku 2019. Ubytovací služby nabízené v rámci sdílené ekonomiky jsou od pandemie dražší, než tradiční ubytování a to v průměru o 19 %. Předložená publikace tak poskytuje detailní pohled na problematiku poskytování ubytovacích služeb s využitím sdílené ekonomiky a otevírá několik dalších otázek k budoucímu řešení.
Anglicky
The monograph, concentrating on the issue of the shared economy with a focus on accommodation services, addresses two basic questions. First, it focuses on estimating the share of realized offers of shared accommodation on the number of realized offers in the traditional accommodation market. Second, it identifies the degree of use of revenue management tools for short-term rentals that are offered within the sharing economy. The shared economy in accommodation services is a relatively used way of securing short-term accommodation. It saw its boom, especially after 2008, when the largest accommodation intermediary platform - Airbnb - was founded. In the Czech Republic, and especially in Prague, significant growth has been recorded since 2009, when the first offers within the units appeared. The peak in the number of realized offers on this market was reached in 2020, with the number exceeding 28,000 realized offers of shared accommodation per day in Prague. Within the Czech Republic as a whole, the question of whether, from the point of view of taxes, this service can be considered as a service providing rent or as a service providing accommodation services is being discussed. Each of these activities is subject to a different system of taxation. In order to rent, it is optional to be self-employed and have a trade license. The opposite applies in the case of the provision of accommodation services. Current cases show that the behaviour of most accommodation providers using the sharing economy meets the characteristics of entrepreneurs and must therefore have a trade license and have other obligations arising from other laws, standards or regulations. The provision of accommodation within the framework of the sharing economy brings with it some negatives, which can be defined as manifestations of negative externalities that governments in Europe try to suppress with varying degrees of regulation of the given market. The conducted research focused, within the framework of the first-named question, on the manifestations of the shared economy in terms of the number of implemented offers. It can be stated that the number of implemented offers of the shared economy is 7142 per day on a long-term scale, which corresponds to 45.27% of the market share of shared accommodation on the traditional market. During the covid-19 pandemic, people used shared accommodation more often than traditional accommodation. The collapse of both markets during the covid-19 pandemic (i.e. from March 2020) is different. Traditional accommodation saw a higher decline than the sharing economy. The traditional accommodation market saw a drop of up to 98%, while the sharing economy market saw a maximum drop of 64% (measured by the difference between the maximum and minimum number of realized offers on a daily basis between March 2020 and December 2021). In 2021 and 2022, the traditional accommodation market shows a faster recovery. Traditional accommodation is at the value of the number of realized offers, which corresponds to 71% of 2019. The sharing economy market within accommodation services is at the value of the number of realized offers, which corresponds to 46% of 2019. Since the pandemic, accommodation services offered within the sharing economy have been more expensive than traditional accommodation by an average of 19%. The presented publication thus provides a detailed view of the issue of providing accommodation services using the shared economy and opens several other questions for future solutions.