2020
KONCEPT VZDĚLANOSTNÍHO KAPITÁLU A JEHO APLIKACE V SEKUNDÁRNÍM A VYSOKOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ
LÖWENHÖFFEROVÁ, RadkaZákladní údaje
Originální název
KONCEPT VZDĚLANOSTNÍHO KAPITÁLU A JEHO APLIKACE V SEKUNDÁRNÍM A VYSOKOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ
Název česky
KONCEPT VZDĚLANOSTNÍHO KAPITÁLU A JEHO APLIKACE V SEKUNDÁRNÍM A VYSOKOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ
Název anglicky
THE CONCEPT OF EDUCATIONAL CAPITAL AND ITS APPLICATION IN SECONDARY AND HIGHER EDUCATION
Autoři
LÖWENHÖFFEROVÁ, Radka (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
první. Bánská Bystrica, Andragogické štúdie 2020, od s. 261-275, 15 s. 2020
Nakladatel
Belianum. Vydavatelstvo Univerzity Mateja Bela, Banskej Bystrici, Pedagogická fakulta
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Organizační jednotka
University College Prague – Vysoká škola mezinárodních vztahů a Vysoká škola hotelová a ekonomická s.r.o.
ISBN
978-80-557-1730-2
Klíčová slova anglicky
education capital;key competences of andragog;university education
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 24. 1. 2023 10:49, PhDr. Radka Löwenhöfferová, Ph.D., MBA
V originále
Příspěvek vychází z teoretického konceptu vzdělanostního kapitálu, jehož autorem je profesor A. Ziegler. Pojem vzdělanostní kapitál se snaží charakterizovat všechny zdroje, které jsou využívány ve vzdělávacím procesu. Jde zejména o učební kapitál a sociální kapitál. Další složky tvoří akční kapitál, který se projevuje ve schopnosti správně reagovat v situacích které přináší praxe. Autoři Howard, McLaughlin a Vacha připisují vzdělanostnímu kapitálu důležitý význam, považují ho za „hybného“ činitele celého lidského kapitálu. Autorka se ve své odborné činnosti zaměřuje na bližší specifikaci vzdělanostního kapitálu v sekundárním a terciálním vzdělávání. Příspěvek obsahuje teoretický konstrukt složek vzdělanostního kapitálu. Jednotlivé složky vzdělanostního kapitálu, získané měkké dovednosti ve studiu, způsoby vzdělávání a učení, schopnost studentů řešit profesní a životní problémy, klíčové kompetence v profesi a občanské uvědomění. Příspěvek dále obsahuje výsledky průzkumné sondy k reflexi studentů a absolventů SOŠ orientovaných na přípravu personalistů a andragogů. Výsledky tohoto šetření jsou konfrontovány s obdobným šetřením se studenty Bc. a Mgr. oboru Andragogika na UJAK. V závěru příspěvku je konstatováno, že výsledky průzkumu sice nelze příliš zobecňovat, ale přesto přináší zajímavé náměty pro řešení otázek návaznosti SŠ a VŠ vzdělávání.
Anglicky
The contribution is based on the theoretical concept of educational capital, the author of which is the professor Albert Ziegler. The term educational capital seeks to characterize all sources used in educational process. It is, in particular, the teaching capital and social capital. The other components consist of action capital, which is reflected in the ability properly respond in situations in this way into practise. The authors Howard, McLaughlin and Vacha attribute important meaning to educational capital, seeing it as a „driver“ of the entire human capital,. In her professional activity, the author of the work focuses on more detailed specification of educational capital in secondary and tertiary education. The paper contains theoretical construct of educational capital components. Individual components of educational capital – soft skills in study, the ways of education and learning, the students’ ability to solve professional and life problems, key competences in profession and civic awareness. The paper further contains results of author’s research probe on the reflection of students and graduates of secondary vocational schools focused on preparation of personnel officers and andragogists. The results of this survey are confronted with a similar survey conducted by the author with the students of bachelor and master study of andragogy at the Jan Amos Komensky University. At the conclusion of the paper, there is stated that the results of the survey cannot be too much generalised but yet it brings interesting ideas for solving the questions of interconnection of secondary and higher education.