2023
Sdílená ekonomika v ubytovacích službách. Analýzy a využívání revenue managementu
PETŘÍČEK, Martin a Štěpán CHALUPAZákladní údaje
Originální název
Sdílená ekonomika v ubytovacích službách. Analýzy a využívání revenue managementu
Název anglicky
Sharing Economy in the Accommodation services. Analysis and Use of Revenue Management
Autoři
PETŘÍČEK, Martin a Štěpán CHALUPA
Vydání
první vydání. Praha, 108 s. 2023
Nakladatel
Wolters Kluwer
Další údaje
Typ výsledku
Odborná kniha
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
University College Prague – Vysoká škola mezinárodních vztahů a Vysoká škola hotelová a ekonomická s.r.o.
ISBN
978-80-7676-664-8
Klíčová slova česky
sdílená ekonomika, ubytovací zařízení, služby, revenue management
Klíčová slova anglicky
sharing economy, accommodation service, services, revenue management
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 10. 3. 2023 06:17, doc. Ing. Martin Petříček, Ph.D.
V originále
Monografie soustředící se na problematiku sdílené ekonomiky s důrazem na ubytovací služby řeší dvě základní otázky. Zaprvé se soustředí na odhad podílu počtu realizovaných nabídek sdíleného ubytování na počtu realizovaných nabídek trhu s tradičním ubytováním. Zadruhé identifikuje stupeň využívání nástrojů revenue managementu u krátkodobých pronájmů, které jsou nabízeny v rámci sdílené ekonomiky. Sdílená ekonomika v ubytovacích službách je relativně využívaná cesta zabezpečení krátkodobého ubytování. Svůj rozmach zaznamenala zejména po roce 2008, kdy byla založena největší platforma zprostředkovávající ubytování - Airbnb. V České republice a to zejména v Praze byl významný růst zaznamenán od roku 2009, kdy se objevily první nabídky v rámci jednotek. Vrchol v počtu realizovaných nabídek na tomto trhu byl dosažen v roce 2020 s počtem přesahující 28 tisíc realizovaných nabídek sdíleného ubytování denně v Praze. V rámci České republiky jako celku je diskutována otázka toho, zda se z hlediska daní lze bavit o této službě jako o službě poskytující nájem nebo jako o službě poskytující ubytovací služby. Každá z těchto činností totiž podléhá rozdílnému systému zdanění. Pro potřeby nájmu totiž není nutné být osobou samostatně výdělečně činnou a mít živnostenské oprávnění. Opak platí v případě poskytování ubytovacích služeb. Současné případy ukazují, že chování drtivé většiny poskytovatelů ubytování s využitím sdílené ekonomiky splňuje charakteristiku podnikatelů a musí tedy mít živnostenské oprávnění a mají další povinnosti vyplývající z dalších zákonů, norem či předpisů. Poskytování ubytování v rámci sdílené ekonomiky s sebou přináší některá negativa, ta lze vymezit jako projevy negativních externalit, které se vlády v Evropě snaží tlumit různým stupněm regulace daného trhu. Provedený výzkum se soustředil, v rámci prvně jmenované otázky na, projevy sdílené ekonomiky co do počtu realizovaných nabídek. Lze uvést, že počet realizovaných nabídek sdílené ekonomiky je v dlouhodobém měřítku 7142 denně, což odpovídá 45,27 % tržního podílu sdíleného ubytování na trhu tradičním. V době pandemie nemoci covid-19 lidé využívali sdílené ubytování častěji, než tradiční způsob ubytování. Propad obou trhů v průběhu pandemie nemoci covid-19 (tedy od března 2020) je rozdílný. Tradiční ubytování zaznamenalo vyšší propad, než sdílená ekonomika. Trh tradičního ubytování zaznamenal propad až 98 %, zatímco trh v rámci sdílené ekonomiky zaznamenal propad maximálně 64 % (měřeno rozdílem maximálního a minimálního počtu realizovaných nabídek na denní bázi v období od března 2020 do prosince 2021). V letech 2021 a 2022 vykazuje trh tradičního ubytování rychlejší zotavení. Tradiční ubytování je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 71 % roku 2019. Trh sdílené ekonomiky v rámci ubytovacích služeb je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 46 % roku 2019. Ubytovací služby nabízené v rámci sdílené ekonomiky jsou od pandemie dražší, než tradiční ubytování a to v průměru o 19 %. Předložená publikace tak poskytuje detailní pohled na problematiku poskytování ubytovacích služeb s využitím sdílené ekonomiky a otevírá několik dalších otázek k budoucímu řešení.
Česky
Monografie soustředící se na problematiku sdílené ekonomiky s důrazem na ubytovací služby řeší dvě základní otázky. Zaprvé se soustředí na odhad podílu počtu realizovaných nabídek sdíleného ubytování na počtu realizovaných nabídek trhu s tradičním ubytováním. Zadruhé identifikuje stupeň využívání nástrojů revenue managementu u krátkodobých pronájmů, které jsou nabízeny v rámci sdílené ekonomiky. Sdílená ekonomika v ubytovacích službách je relativně využívaná cesta zabezpečení krátkodobého ubytování. Svůj rozmach zaznamenala zejména po roce 2008, kdy byla založena největší platforma zprostředkovávající ubytování - Airbnb. V České republice a to zejména v Praze byl významný růst zaznamenán od roku 2009, kdy se objevily první nabídky v rámci jednotek. Vrchol v počtu realizovaných nabídek na tomto trhu byl dosažen v roce 2020 s počtem přesahující 28 tisíc realizovaných nabídek sdíleného ubytování denně v Praze. V rámci České republiky jako celku je diskutována otázka toho, zda se z hlediska daní lze bavit o této službě jako o službě poskytující nájem nebo jako o službě poskytující ubytovací služby. Každá z těchto činností totiž podléhá rozdílnému systému zdanění. Pro potřeby nájmu totiž není nutné být osobou samostatně výdělečně činnou a mít živnostenské oprávnění. Opak platí v případě poskytování ubytovacích služeb. Současné případy ukazují, že chování drtivé většiny poskytovatelů ubytování s využitím sdílené ekonomiky splňuje charakteristiku podnikatelů a musí tedy mít živnostenské oprávnění a mají další povinnosti vyplývající z dalších zákonů, norem či předpisů. Poskytování ubytování v rámci sdílené ekonomiky s sebou přináší některá negativa, ta lze vymezit jako projevy negativních externalit, které se vlády v Evropě snaží tlumit různým stupněm regulace daného trhu. Provedený výzkum se soustředil, v rámci prvně jmenované otázky na, projevy sdílené ekonomiky co do počtu realizovaných nabídek. Lze uvést, že počet realizovaných nabídek sdílené ekonomiky je v dlouhodobém měřítku 7142 denně, což odpovídá 45,27 % tržního podílu sdíleného ubytování na trhu tradičním. V době pandemie nemoci covid-19 lidé využívali sdílené ubytování častěji, než tradiční způsob ubytování. Propad obou trhů v průběhu pandemie nemoci covid-19 (tedy od března 2020) je rozdílný. Tradiční ubytování zaznamenalo vyšší propad, než sdílená ekonomika. Trh tradičního ubytování zaznamenal propad až 98 %, zatímco trh v rámci sdílené ekonomiky zaznamenal propad maximálně 64 % (měřeno rozdílem maximálního a minimálního počtu realizovaných nabídek na denní bázi v období od března 2020 do prosince 2021). V letech 2021 a 2022 vykazuje trh tradičního ubytování rychlejší zotavení. Tradiční ubytování je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 71 % roku 2019. Trh sdílené ekonomiky v rámci ubytovacích služeb je na hodnotách počtu realizovaných nabídek, které odpovídají 46 % roku 2019. Ubytovací služby nabízené v rámci sdílené ekonomiky jsou od pandemie dražší, než tradiční ubytování a to v průměru o 19 %. Předložená publikace tak poskytuje detailní pohled na problematiku poskytování ubytovacích služeb s využitím sdílené ekonomiky a otevírá několik dalších otázek k budoucímu řešení.